Praha chce od Rusů vrátit kus Stromovky

Praha vyzvala českou vládu, aby sebrala parkovací místa ruským diplomatům. Zaměstnanci ambasády Ruské federace mají mít podle usnesení, které schválila rada hlavního města, pouze tolik parkovacích míst, kolik mají čeští diplomaté v Moskvě. Na zbylých místech mají parkovat třeba kola nebo koloběžky.

Odebrání parkovacích míst ruským diplomatům je součástí širšího usnesení, které navrhl radní pro dopravu Adam Scheinherr. Jde o přímou reakci na zjištění, že z výbuchu muničního skladu ve Vrběticích jsou podezřelí dva ruští agenti.

Zrušení parkovacích míst je spíš drobným šťouchancem na závěr usnesení, které má výrazně zasáhnout provoz ruského velvyslanectví.

Praha v první řadě požaduje navrácení prostoru velvyslanectví do podoby před srpnem 1968. Část vojáků Varšavské smlouvy se po invazi do Československa ubytovala v bývalé královské oboře a část Stromovky potom zůstala součástí velvyslanectví i po odchodu sovětských vojsk před třiceti lety.

Území přímo sousedící s pozemkem velvyslanectví je dnes oplocené a stojí na něm budovy patřící k ruské ambasádě. Pozemek ovšem podle katastru patří České republice. Na rozdíl od vedlejšího pozemku, který je majetkem Ruské federace, jak je u ambasád obvyklé. Praha nyní po vládě požaduje, aby zajistila, že se pozemek znovu stane součástí oblíbeného pražského parku.

„Rada hlavního města Prahy vyzývá Vládu České republiky, aby vyjednala uvedení rozlohy Velvyslanectví Ruské federace v Praze do stavu před 21. srpnem 1968, aby vyjednala zpřístupnění pozemku parcelní číslo 1782/1 v katastrálním území Bubeneč v hlavním městě Praze veřejnosti a vyjednala také, aby byl skutečný stav využití pozemku uveden do souladu s využitím pozemku uvedeným v katastru nemovitostí, tedy s funkcí zeleně,“ píše se v usnesení, které má redakce k dispozici.

Radní zároveň vládu vyzvali, aby Rusku žádný další pozemek v Praze nedávala. Součástí usnesení je i výzva k poskytnutí informací o zapůjčených bytech, které má ruská ambasáda v Praze k dispozici, a stavebních záměrech na Sibiřském náměstí, kde sídlí kancelář obchodního představitele Velvyslanectví Ruské federace. To vyplývá ze dvou menších sporů, které Praha s velvyslanectvím vede.

Ruská ambasáda se v minulosti musela smířit se dvěma menšími ústrky ze strany hlavního města. Před rokem Praha přejmenovala místo, na kterém ambasáda sídlí, na náměstí Borise Němcova. Primátor Zdeněk Hřib odhalil novou ceduli s názvem náměstí přesně pět let poté, co byl ruský opoziční politik a kritik Vladimira Putina zavražděn. Velvyslanectví od té doby raději uvádí jako svou sídelní adresu sousední Korunovační ulici.

Z druhé strany lemuje ruskou ambasádu cesta, kterou Praha rovněž před rokem přejmenovala na promenádu Anny Politkovské. Ruská novinářka, spisovatelka a kritička Putinova režimu byla zavražděna před patnácti lety v Moskvě. Objednavatel vraždy zůstal neodhalen.

Velvyslanectví leží mezi dvěma městskými částmi, jejichž starostové se netají kritickým postojem k Putinovu režimu.

Sídlo ambasády patří do Prahy 6. Městská část vyvolala loni menší diplomatickou roztržku, když nechala ze svého pozemku odstranit sochu maršála Koněva. Starosta Ondřej Kolář později strávil nějaký čas s policejní ochranou. Takzvaná kauza agenta s ricinem skončila vyhoštěním dvou ruských diplomatů.

Stromovka zase patří do rajónu starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Právě on nyní inicioval odebrání významné části pozemku ambasády z rukou ruských diplomatů.

Česko už kvůli zprávě o možné účasti ruských zpravodajských služeb při výbuchu vyhostilo 18 lidí z ruského velvyslanectví v Praze, kteří byli identifikováni jako pracovníci ruských tajných služeb. Moskva reagovala vypovězením 20 zaměstnanců české ambasády v Rusku.