Hlavní obsah

Zaráží mě, proč nepřišel lékař k lůžku s krvácejícím dítětem, říká soudní znalec k případu Adama z Pardubic

Krvácející chlapec neměl nikam chodit, odborník měl přijít k němu na lůžko, říká soudní znalec z oboru ORL k případu hocha, který po operaci mandlí v pardubické nemocnici skončil v kómatu.Video: Seznam Zprávy

Krvácející chlapec neměl nikam chodit, lékaře měli přivolat k jeho lůžku, říká lékař ORL a soudní znalec z oboru Zdeněk Fink k případu dnes desetiletého Adama, který kvůli komplikacím po operaci mandlí v pardubické nemocnici upadl do vigilního kómatu. Postupy a standardy, jak se starat o dítě po takovéto operaci, si však podle něj nastavuje každé zařízení samo.

Článek

Podle Zdeňka Finka, hradeckého otorinolaryngologa s téměř čtyřicetiletou praxí, který působí také jako soudní znalec v oboru, není povinností nemocnice, aby dítě po operaci mandlí leželo na dětském ORL oddělení, avšak nemocnice musí zařídit, aby se k němu v případě krvácení dostala pomoc včas.

„Takové příhody se stávají a jsou možná více časté, než by se mohl někdo domnívat. Krvácení po odstranění krčních mandlí a někdy i nosní mandle může někdy velmi špatně skončit. Když jsem si přečetl popis situace, tak si myslím, že první problém je, proč nepřišel ORL lékař k lůžku na dětské oddělení. Je pro mě těžko pochopitelné, že to dítě šlo v doprovodu rodiče a lékařky dětského oddělení dvě patra po schodech a přes chodbu někam, kde navíc nikdo nebyl a dále se čekalo. To jsou věci, které mě zarážejí a které se neměly přihodit,“ popisuje Fink.

Chlapce a jeho matku, která s ním byla na oddělení, zdravotnický personál vyzval, aby šli na ambulanci ORL, která byla ve stejné budově, ale o dvě patra níž. Do výtahu se podle Adamova otce Jana Vyčítala sestra bála pacienta vzít, aby v případě poruchy neuvázli. Když se dostali před ambulanci, byla zavřená. Lékař se k Adamovi dostal až po 13 minutách, ve chvíli, kdy už chlapec kvůli vdechnutí spousty krve upadl do bezvědomí. Dalších 40 minut ho lékař musel oživovat, avšak kvůli nedostatku kyslíku už měl chlapec poškozený mozek a skončil v takzvaném bdělém kómatu.

„Měřme to na minuty, které člověk přežije při těžkém krvácení. Tady těch minut uběhlo hodně. Typické krvácení po odstranění krčních mandlí je chvíli ano, chvíli ne, vrací se to. Musel bych znát případ přesně, vědět krevní ztráty, abych to mohl detailně určit. Ale každopádně, k dítěti, které začne po odstranění krčních mandlí krvácet, má okamžitě přijít lékař, nejlépe ten, který takové situace již viděl a sám je operuje,“ míní hradecký lékař, podle něhož některé nemocnice takový případ mohou řešit přivoláním lékaře z ARO či jednotky intenzivní péče. „Mohl by přijít, dítě zaintubovat a ložisko krvácení se snažit zastavit prostou tamponádou. Ale já nemůžu hodnotit, jak jsou nastaveny ty parametry v pardubické nemocnici,“ dodává. Když Adam začal na posteli krvácet, jeho matka prý šla za personálem a prosila jej, ať ARO zavolají. „Její žádost byla zamítnuta s tím, že snad nebude tak zle,“ říká Vyčítal.

Seznam znovu oslovil pardubickou nemocnici, zda se nechce ke svým postupům vyjádřit a doplnit své stanovisko, které poskytla ve čtvrtek 18. října. Mluvčí nemocnice Kateřina Semrádová však uvedla, že nemocnice je ze zákona vázána mlčenlivostí a nemůže sdělovat podrobnosti o případu. Minulý čtvrtek, kdy se Adamovi rodiče rozhodli příběh jejich syna zveřejnit, nemocnice prostřednictvím Semrádové reagovala takto: „Situace, ve které se ocitla rodina Vyčítalových, je bolestná a velmi nešťastná a Nemocnice Pardubického kraje vyjadřuje rodině hlubokou účast. Bohužel, ani při vynaložení maximálního úsilí není možné vždy předejít komplikacím, které se mohou při poskytování zdravotních služeb vyskytnout, to však neznamená, že každý podobný případ všechny zúčastněné zdravotnické pracovníky hluboce lidsky nezasáhne. Zároveň nesmíme zapomenout, že v současné době probíhá prověřování celé věci ze strany orgánů činných v trestním řízení, při němž Nemocnice Pardubického kraje poskytuje veškerou potřebnou součinnost. Závěry orgánů činných v trestním řízení, včetně případných závěrů znaleckého zkoumání postupů zaměstnanců pardubické nemocnice, nelze v tuto chvíli předjímat.“

Rodina na nemocnici podala žalobu a trestní oznámení, které nyní prověřuje policie. Pro syna, o nějž musí 24 hodin denně pečovat jeho matka Ilona, chtějí odškodné 22 milionů korun. Rodina totiž bydlí ve třetím patře domu bez výtahu, cesta ven je tak pro matku náročná, neboť speciální vozík je velmi těžký a ona není schopna vlastními silami obsloužit schodolez. Desetitisíce rodinu stojí i speicální rehabilitační pobyty, při nichž se hocha snaží rozhýbat a od nichž si slibují, že by cvičením mohly Adamovi pomoct i s vnímáním. Chlapec je totiž v takzvaném vigilním kómatu, při němž má otevřené oči a částečně hýbe končetinami, jeho rodiče však nevědí, jestli je vidí, slyší a vnímá.

Doporučované