Článek
Oblast Tichého oceánu je prozatím tou nejméně zasaženou z celého světa, hned několik ostrovních zemí zůstává bez jediného případu nákazy koronavirem. I tento fakt má své „ale“. Křehké zdravotnické systémy některých dalších ostrůvků právě zažívají znepokojující nárůst nakažených, na který jsou špatně vybaveny.
V současné době se začal objevovat trend „očkovací diplomacie“, píše list The Guardian. Regionální mocnosti usilují o uplatnění politického vlivu prostřednictvím slibů pomoci tichomořským národům, kterým chtějí zabezpečit přístup k vakcíně proti viru, jakmile bude dostupná. Tyto národy se totiž v potenciální frontě vyskytují až v její zadní části.
Posílit americký vliv v daném regionu se tento týden vydal i Mark Esper, ministr obrany USA. Právě jeho rychlá návštěva Pacifiku ovšem ukázala, jak riskantní cesty do oblasti jsou, když se u jednoho člena jeho předsunutého týmu na ostrově Guam potvrdila nákaza koronavirem.
Guam momentálně eviduje už 1287 pozitivních testů na koronavirus a 10 úmrtí. Jde o autonomní ostrovní území USA a mnoho infekcí lze zpětně vysledovat právě až k řadám amerického vojenského personálu, jehož nasazování v oblasti pokračovalo i v průběhu pandemie.
„Jsme v úzkých. Jde o velmi zoufalou dobu. Náš ostrov je nemocný,“ cituje The Guardian guamského guvernéra Loua Leona Guerreroho. Ten kvůli šíření viru prodloužil stav nouze na tamním území až do konce příštího měsíce. Podle předpovědi jednoho z lékařů jeho poradní skupiny se situace na ostrově před zlepšením nejdříve zhorší.
Pozitivně naladění nejsou ani lidé na Papui-Nové Guineji. Ještě před dvěma měsíci stát registroval počty infekcí pouze v jednociferných hodnotách, k nedělnímu ránu ale země eviduje 453 nakažených a 5 úmrtí. Nákaza se zde rozšířila z hlavního města Port Moresby, vzhledem k malému počtu provedených testů je ale možné, že celková čísla jsou mnohem větší.
Město Port Moresby bylo dokonce nějakou dobu v karanténě, ta ale trvala jen 14 dní a zároveň s jejím zrušením se obnovilo i vnitrostátní cestování. Tamní obyvatelstvo bylo následně alespoň vyzváno, aby dbalo na dodržování rozestupů na veřejnosti, nošení roušek a mytí rukou.
„Covid-19 nás neovlivňuje pouze zdravotně, ale i ekonomicky. To je důvod, proč nebude znovu uvalena karanténa. Musíme se životu s virem přizpůsobit,“ prohlásil premiér země James Marape navzdory zvyšujícímu se počtu infikovaných.
Poslední ze tří zmíněných zemí, Francouzská Polynésie, se turistům otevřela 15. července. V té době se situace zdála stabilní: žádné nové případy nákazy od konce června a jen 62 případů od samotného vypuknutí pandemie.
Podle webu Worldmeters je nyní na daném území evidováno 482 nakažených. Podobně jako v případě Papuy-Nové Guiney ovšem nejsou podle tamní vlády řešením razantní opatření, mezi které by mohlo patřit například znovuzavedení povinné karantény po příjezdu ze zahraničí.