Článek
První zprávu IFJ vydala v roce 1990, zabito tehdy bylo 40 pracovníků pohybujících se ve zpravodajství. Během dalších třiceti let, kdy federace dění monitorovala, se celkové číslo vyšplhalo na 2658 zavražděných. Pokud bychom ho rozpočítali, odpovídá přibližně dvěma mrtvým novinářům za týden.
Více než polovina z celkového počtu těchto evidovaných úmrtí se stala v deseti zemích, jež federace označuje jako nejnebezpečnější. Ve většině případů jde o země, které zasáhla válka nebo vysoká míra zločinnosti a korupce. První tři místa patří Iráku, Mexiku a Filipínám. Následuje Pákistán, Indie a Rusko. V Iráku přišlo o život celkem 339 novinářů, číslo však začalo narůstat až s rokem 2003 a invazí vedenou Spojenými státy.
Vysvětlení, proč jsou terčem právě novináři, podle IFJ neexistuje. Za jeden z hlavních faktorů však federace označuje války a ozbrojené konflikty, při kterých jsou novináři o nich informující vystaveni nejen zraněním, ale také třeba únosům. Jakožto nová hrozba se v posledních letech objevilo větší zapojení teroristických organizací.
Příčiny zaznamenaných úmrtí většinou nesouvisí s nášlapnými minami, přestřelkami či sebevražednými bombovými útoky. Téměř 75 % zabitých zpravodajů pachatelé přímo zavraždili. Kromě zastřelených federace eviduje také ubodané poblíž domova a zaměstnání nebo ty, které policie nalezla mrtvé poté, co byli uneseni a mučeni.
U nejméně 90 % z těchto vražd došlo jen k malému, ba dokonce žádnému stíhání. Ve dvou třetinách případů vrah nebyl identifikován a pravděpodobně ani nikdy nebude. Vražda se tak stala nejjednodušším a nejlevnějším způsobem, jak umlčet problémové novináře, píše IFJ.
„Nejsou to jen statistiky. Jsou to naši přátelé a kolegové, kteří zasvětili svůj život novinářské práci a zaplatili za to nejvyšší cenu. Nebudeme si je jen pamatovat, budeme sledovat každý případ a tlačit na vlády a orgány činné v trestním řízení, aby vrahy postavily před soud,“ cituje zpráva Anthonyho Bellangera, generálního tajemníka IFJ.
Jakými čísly přispěl rok 2020?
Od začátku roku až do 29. listopadu zaznamenala federace 42 zabití novinářů či pracovníků spjatých s médii v celkem 15 zemích světa. Šlo o cílené útoky na dané osoby, ale také o incidenty způsobené bombovým výbuchem či křížovou palbou. V předešlém roce IFJ evidovala o 7 mrtvých více.
K 10. prosinci byla za nejnebezpečnější oblast označena Latinská Amerika, kde o život přišlo celkem 15 novinářů. Co se týče nebezpečných zemí, první příčku si již počtvrté za posledních pět let drží Mexiko, kde jich zemřelo 13. Druhé místo patří Pákistánu s pěti vraždami a o třetí místo se dělí Afghánistán, Indie, Nigérie a Irák.
Ke 3. prosinci bylo podle IFJ, jejíž řady čítají 600 000 členů, ve vězeních 34 zemí světa nejméně 235 novinářů. V každém případě byla důvodem k zadržení jejich práce. Seznam nezahrnuje ty, kteří čelí obvinění, ale byli propuštěni na kauci. Podle federace bylo uvěznění často pouhou formou odvetného opatření.
To potvrzuje i zjištění, že se objevilo mnohem více případů, kdy novináři byli pouze na krátkou dobu zadrženi a následně propuštěni bez obvinění. Zpráva také poukazuje na masivní zatýkání novinářů v Bělorusku, kde se dlouhodobě protestuje kvůli výsledku prezidentských voleb, či na zatýkání ve spojitosti s podáváním zpráv o řešení krizových situací, jako je pandemie koronaviru.
Oblastí s nejvíce zatčenými novináři je Evropa, která dosáhla čísla 91; většina z nich se nachází v Turecku a Bělorusku. Druhé Africe dominuje Egypt a Asijskému Pacifiku Čína.
