Článek
Američtí astronomové patrně objevili první měsíc obíhající kolem planety mimo naši sluneční soustavu. Je vzdálený asi 8 tisíc světelných let a nachází se poblíž hvězdy s označením Kepler-1625b. Informovali o tom astronomové Alex Teachey a David Kipping z newyorské Kolumbijské univerzity v odborném časopise Science Advances.
„Když hledáme planety, snažíme se v podstatě najít jejich stín. Nevidíme planetu odděleně, protože je příliš daleko. Takže místo toho vidíme, že planeta přechází před hvězdou a na chvíli zablokuje část světla. Potom můžeme říct, že tam planeta je,“ popsal proces jeden z astronomů David Kipping.
Zatímco v naší sluneční soustavě bylo dosud objeveno kolem 200 měsíců, mimo ni zatím ani jeden. To by se mohlo nyní změnit, pokud se potvrdí mnohoslibné indicie ukazující na existenci vzdáleného měsíce. Pozorovaná planeta je velká asi jako Jupiter a její měsíc, označovaný pracovně Kepler 1625b-i, je přibližně velký jako planeta Neptun. Oba vesmírné objekty jsou složené z plynů, nikoliv skalnaté jako Země a Měsíc.
Kipping a jeho kolega Teachey se s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu zaměřili na planetu Kepler-1625, u níž už dříve našel teleskop Kepler americké vesmírné agentury NASA planetu. Ta při pozorování ze Země pravidelně protíná kotouč své hvězdy a při tomto takzvaném tranzitu ji trochu zastiňuje. Tento pohyb se dá velmi přesně měřit a je důkazem existence planety.
Takto velký „plynný měsíc“ by každopádně vypadal zcela jinak než dosud známí souputníci planet v naší sluneční soustavě. „Pokud objev potvrdí další pozorování s pomocí Hubbleova dalekohledu, mohl by nám poskytnout rozhodující informace o vývoji planetárních systémů a experti by možná museli přehodnotit teorie o vzniku měsíců planet,“ zdůraznil Kipping.
Už z předchozích pozorování vědci vědí, že planeta kolem své hvězdy obíhá v přibližně stejné vzdálenosti jako Země kolem Slunce. „Pozorovali jsme malé odchylky a kolísání světelné křivky, což upoutalo naši pozornost,“ řekl Kipping. Vědci tyto odchylky zkoumali s pomocí Hubbleova dalekohledu, který dokáže poskytnout čtyřikrát přesnější informace o průběhu světelné křivky planety než Keplerův vesmírný dalekohled.
