Hlavní obsah

Západ proti jihu: EU čeká vášnivá diskuse na téma zotavení ekonomiky

Foto: Profimedia.cz

Videokonferenci svolává předseda Evropské rady Charles Michel.

Ve čtvrtek se evropští lídři pravděpodobně „pohádají“ o podobě obnovy ekonomiky. Proti sobě stojí jižanské státy, jako Itálie a Španělsko, nejpostiženější regiony, a „opatrnější“ Německo a Nizozemsko.

Článek

Předseda Evropské rady Charles Michel si k videokonferenci pozval lídry členských států EU, aby společně probrali ekonomickou budoucnost. Je třeba vymyslet dlouhodobý plán na oživení ekonomik, které utrpěly pandemií koronaviru.

Předpokládá se, že debata bude velmi obtížná a živá. Již v posledních několika týdnech se členské státy snažily dohodnout na podobě společného fondu, který by pomohl oživení ekonomiky. Velké rozdíly panují mezi jihem, kde pandemie udeřila nejvýrazněji, a „šetřivým“ Německem a Nizozemskem.

Itálie nebo Španělsko vidí podobu unijní pomoci ve formě přímých grantů. A částky navrhují o mnoho vyšší - Španělsko tento týden navrhlo 1,5 bilionu eur. Nizozemsko, Německo nebo také Finsko a Rakousko jsou spíše pro částky nižší a upřednostňují formu úvěrů. Obávají se totiž společného zadlužení EU.

Předseda Evropské rady Michel podle středečního prohlášení ani nepředpokládá, že by se ve čtvrtek na videokonferenci účastníci shodli na nějakém jasném plánu. Spolu s pozvánkou na videokonferenci zaslal „cestovní mapu k zotavení“, v té ale popisuje pouze obecné podmínky vzniku fondu, žádné konkrétní parametry.

Podle Michela by se členské země měly dohodnout co možná nejdříve. „S tímto záměrem navrhuji, abychom pověřili Evropskou komisi analýzou přesných potřeb a aby Komise přišla s návrhem odpovídajícím výzvě, jíž čelíme,“ napsal účastníkům čtvrteční schůze.

Velikost fondu by mohla dosáhnout v přepočtu až na 28 bilionů korun. Charles Michel navíc zdůrazňuje, že by měl fond vycházet z principů solidarity, flexibility a respektu k unijním hodnotám.

O hodnotách mluvil ve velkém rozhovoru pro Financial Times i francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj by měly být bohatší státy unie solidárnější k těm nejpostiženějším regionům, jako je Itálie a Španělsko, případně i Francie. Podle něj je to zásadní především proto, že když se nepodaří vytvořit záchranný fond, vládu nad Evropou převezmou populisté.

Německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí podpořila plán Evropské komise. Ten navrhuje vypůjčení prostředků, které vloží do připravovaného fondu. Jde o návrh vydání tzv. koronabondů, tedy dluhopisů, které by Unie vydávala. Jak ale připomíná server Politico, souhlas Angely Merkelové je důležitý, ovšem není konečný.

Vedle diskutabilní otázky o velikosti a formě fondu se na čtvrteční schůzi evropských lídrů odsouhlasí krátkodobější ekonomické stimuly. Návrhy připravily evropští ministři financí a jedná se o příspěvky ve výši 540 miliard eur (15 bilionů korun). Na řadu by se mělo dostat i přijetí plánu na koordinované uvolňování přijatých protipandemických opatření.

Doporučované