Článek
Ve svých jednašedesáti a po víc než 20 letech strávených ve vrcholné politice povede Lubomír Zaorálek sociální demokracii poprvé jako lídr do podzimních voleb. A i když průzkumy předpovídají ČSSD nejhorší výsledek od roku 1992, ministr zahraničí tvrdí, že „hranici neúspěchu" pro sebe stanovenu nemá.
„Upřímně, hranice neúspěchu mě nezajímá. Pro mě je důležité změnit náladu ve straně, kterou bych dnes popsal jako kombinaci euforie s defétismem, stranu zvednout a udělat co nejlepší výsledek. A ten pak budou hodnotit jiní," říká politik, který do Sněmovny usedl poprvé v roce 1996, mimochodem ve stejném roce jako odcházející předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka.
Nejnovější průzkum STEM
Volební model, červen 2017:
1. ANO - 32,8 procenta hlasů
2. KSČM - 12,7
3. ČSSD - 11,4
4. ODS - 9,6
5. TOP 09 - 5,5
Pramen: STEM
Poznámka: Volební koalice lidovců a STAN by nepřekročila nutnou 10procentní hranici, takže by se do Sněmovny nedostala.
V letech 2002 - 2006 byl i předsedou Sněmovny, ministrem zahraničí Sobotkovy vlády se stal v lednu 2014. Místopředsedou ČSSD, kam vstoupil v roce 1994, se někdejší člen Československé strany socialistické stal v roce 2009.
Ve startující kampani sází sociální demokraté na skutečně velkorysé sliby: například na průměrnou mzdu 40 tisíc korun v roce 2022. I Zaorálek uznává, že to je velmi ambiciózní cíl. Průměrná mzda za rok 2016 byla 27 600, když se za jeden rok v době konjunktury zvedla o 1122 korun.
„Vím, že je to velký cíl a jeho dosažení by vyžadovalo souběh celé řady okolností," připouští Zaorálek. „Ale i těch 40 tisíc je 1500 eur, polovina toho, co se vydělává v Německu. A to je pro mě důležité."
