Článek
V Praze 5, kde po 18 letech znovu kandiduje, uctil minutou ticha památku obětí invaze vojsk někdejšího sovětského bloku, která v roce 1968 překazila demokratizační proces známý jako pražské jaro.
Žantovský uvedl, že si z této doby před půl stoletím odnesl vědomí spoluodpovědnosti za stav společnosti a potřebu „alespoň minimální odvahy“ tuto spoluodpovědnost projevovat činy a také potřebu dohody a spojování lidí. „Vzrušuje mne představa, že budu moci udělat alespoň něco málo pro to, aby se poměry u nás zlepšily,“ uvedl Žantovský.
Kandidovat se znovu rozhodl kvůli tomu, že svoboda a demokracie v Česku jsou ohroženy. „Právě znepokojení nad vývojem, kterým se naše země v posledních letech ubírá, a věrnost odkazu Václava Havla mě nakonec přesvědčily, abych kandidoval do Senátu,“ uvedl.
Žantovského přišli podpořit mimo jiné místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09), někdejší předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, která kandiduje do Senátu v Praze 1 a s Žantovským se dohodla na spolupráci, a také zpěvák Tomáš Klus.
V horní komoře se chce Žantovský zasazovat o možnost plnohodnotného života seniorů, kvalitní výuku včetně vzniku univerzity třetího věku v hlavním městě a o uplatňování svobodného přístupu k informacím.
Jednasedmdesátiletý Žantovský byl mluvčím prvního českého prezidenta. V Senátu působil v letech 1996 až 2002, stál v čele zahraničního výboru horní komory. Následně byl postupně velvyslancem v Izraeli a ve Velké Británii. Knihovnu Václava Havla vede pět let.
Žantovský byl členem původní Občanské demokratické aliance a počátkem tisíciletí po dva roky i jejím předsedou. O znovuzvolení do Senátu se uchází jako společný kandidát TOP 09, ODS, STAN a SNK ED. Mezi jeho soupeře patří stávající senátor Václav Láska (Senátor 21), kterého prosazují Piráti, lidovci, Zelení a Liberálně ekologická strana, nebo ředitel Fakultní nemocnice v Motole a někdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), kterého podporuje také vládní hnutí ANO.
