Článek
Ještě v srpnu, jakmile se premiér Andrej Babiš (ANO) vrátí z dovolené, by mohla vláda začít řešit zrušení superhrubé mzdy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by přitom tento výpadek a faktické snížení zdanění daně z příjmů fyzických osob z 20,1 procenta na 15 procent mohl znamenat výpadek až 90 miliard korun.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová se to pokusila propočítat a došla k závěru, že celou změnu by šlo provést bez dopadů na státní kasu.
Jaký výpadek by mohlo pro státní kasu znamenat zrušení superhrubé mzdy?
Objem mezd a platů v české ekonomice byl nějakých 1964 miliard korun. To znamená asi dva biliony. A kdyby došlo k danění patnáctiprocentní sazbou, tak bychom se dostali k nějakým 300 miliardám, což je více, než kolik loni státní rozpočet na dani z příjmů fyzických osob vybral. Vybralo se asi 165 miliard korun. Takže jestli člověk nezná částky, které jsou v odečitatelných položkách a daňových slevách, tak přesně nelze zjistit, jak se k Ministerstvo financí k číslu 90 miliard korun dopracovalo. Současně je z toho však zřetelné, že pokud by došlo k úpravám těch odečitatelných položek a daňových slev, tak by ten systém šel vybalancovat.
Které odečitatelné položky by se podle vás mohly změnit?
Asi není možné rušit třeba položky související s životním pojištěním nebo s penzijním připojištěním, protože to by byla změna pravidel v průběhu hry, to určitě nejde. Stejně tak je slíbeno, že bude zachovaný odpočet úroků z hypoték. Ale určitě tam jde hýbat s dalšími položkami. Je tam potenciál to vybalancovat.
Takže ten výpadek zatím odhadnutý na 90 miliard korun by šlo vybrat zrušením nebo snížením některých odpočitatelných položek?
Já si myslím, že zcela jistě. Když máte přes pět milionů zaměstnanců, tak ne každý z nich si odpočítává životní a penzijní v plné výši. Pořád je tam prostor, aby systém netratil na dani z příjmů fyzických osob.
Naopak by byl veliký problém, kdyby se hýbalo s celým tím konceptem superhrubé a hrubé mzdy, tak, že by nejenom příští rozpočet, ale i v dalších letech končil deficitem. Vláda se sice zavázala, že superhrubou mzdu zruší a nahradí ji hrubou mzdou, ale zavázala se i k důchodové reformě. Myslím si, že by ty změny měly být řešeny v rámci daňové reformy, která by navazovala na reformu penzijního systému.
Ještě bych se chtěl vrátit k těm odhadnutým 90 miliardám korun, o které by státní kasa mohla přijít, pokud se zruší superhrubá mzda. Je to podle vás reálný odhad?
Skutečně nevím, jakým způsobem se k němu dopočítali. Pravděpodobně tím, že by byla placená patnáctiprocentní sazba z hrubé mzdy a zůstal by současný systém odčitatelných položek a slev a nevím, jestli neuvažovali i o zrušení solidární sedmiprocentní daně. Tam podle mě není vůbec důvod ji rušit, v dnešní pro rozpočet obtížné době.
Máme plánovaný deficit 500 miliard korun a v druhém čtvrtletí historicky nejhorší propad o téměř 11 procent. Je to podle vás vhodný čas na přemýšlení o superhrubé mzdě?
Já bych to zrušení vázala na celkovou daňovou reformu a důchodovou reformu. I k tomu se vláda v programovém prohlášení zavázala. Řešila bych to systémově.
Jde mi o to, jestli vláda ten správný čas na zrušení superhrubé mzdy bez větších škod nepromarnila? Například ještě loni ekonomika rostla a byla konjunktura…
Takhle bych to neviděla. Kdy je na to vhodný čas… Jde o to, aby se celkově daňový systém začal připravovat na stárnutí populace.
