Článek
Jak podat daňové přiznání v době omezení?
Ministerstvo financí schválilo plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob a právnických osob a úroku z prodlení, a to nejdéle do 1. července 2020.
Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům (fyzickým osobám i podnikatelům) automaticky umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmu a uhradit tuto daň bez jakékoliv sankce nejdéle o 3 měsíce později, a to bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem. Hlavním cílem je zamezit na finančních úřadech, resp. na poštách koncentraci fyzických osob, které nemají povinnost činit podání daňového přiznání elektronicky.
Jak mohu pracovat z domova a za jakých podmínek?
Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav ani povaha vykonávané práce tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (zpravidla „z domova“ – tzv. homeworking nebo home office).
V takovém případě platí, že náleží-li zaměstnanci za vykonanou práci mzda/plat, nenáleží mu za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy/platu podle § 192 zákoníku práce, popřípadě od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenského (viz § 16 zákona o nemocenském pojištění).
Opatření stanovená při karanténě musí být zaměstnancem striktně dodržena a výkon práce formou homeworkingu přichází v úvahu, jen souhlasí-li s tím obě strany pracovního poměru.
Může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům, aby pracovali z domova?
Zaměstnavatel ale home office nemůže nařídit, zaměstnanec s ním musí souhlasit.
Pro pracovní pozice, u kterých je to technicky možné (typicky zaměstnanci, kteří potřebují k výkonu své práce jen počítač a telefon), je vhodné zvážit práci z domova. Home office lze využít i pro zaměstnance, kterým byla nařízena zákonná karanténa. Ta totiž nemusí být nutně spojena s pracovní neschopností a zaměstnanec tak může i při nařízené karanténě pracovat z domova a dostávat standardní mzdu místo náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost.
Jak bude zajištěna péče o děti zaměstnanců ve zdravotnictví a v jiných důležitých povoláních?
Hejtman kraje či primátor HMP určí školy a školská zařízení, která v místech potřeby budou vykonávat péči o děti ve skupinkách 15 dětí ve věku 3-10 let těchto zaměstnanců: bezpečnostních sborů, obecní policie, poskytovatelů zdravotních služeb a orgánů ochrany veřejného zdraví, příslušníků ozbrojených sil a dále zaměstnanců určené školy nebo školského zařízení.
Učitelé mají standardní rozsah přímé pedagogické činnosti. Škola musí zajišťovat dohled, vzdělání, stravování, atd. Úplata se nehradí, ani za stravování.
Pracuji v oblasti zdravotnictví, mohu si vzít dovolenou?
Ne, lékařům, zubařům farmaceutům a zdravotnickému personálu je čerpání dovolené po dobu nouzového stavu zakázáno.
Mám podstoupit periodickou lékařskou prohlídku, jak mám postupovat?
Momentálně není potřeba provádět periodické lékařské prohlídky. Usnesení č. 84 z 15.3. o přijetí krizového opatření ruší povinnost provádět periodické lékařské prohlídky.
Jak mám postupovat pokud v novém zaměstnání vyžadují pracovní lékařskou prohlídku a lékař neordinuje?
Po dobu trvání nouzového stavu lze u zaměstnanců, jejichž pracovně právní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit čestným prohlášením posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání dle zákona č.373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Nastoupil jsem jako prodavač a podepsal jsem pracovní smlouvu po 15.3 2020, musím mít zdravotnický průkaz?
Ne, momentálně nemusíte mít zdravotnický průkaz, vstupní lékařskou kontrolu, nutné nahradit čestným prohlášením.
Měním momentálně zaměstnání, musím k doktorovi na zdravotní prohlídku?
Posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání lze nahradit čestným prohlášením.
Mohu řídit služební vozidlo, pokud mi vyprší během nouzového stavu platnost profesního průkazu?
Ano, řidič, kterému končí v době nouzového stavu profesní způsobilost může na území ČR řídit. Po ukončení nouzového stavu si řidič musí dodělat školení a zažádat o udělení profesní způsobilosti.
Má zaměstnavatel v obchodním centru právo nutit zaměstnance chodit do práce, i když musí být provozovna zavřena?
Zákaz maloobchodního prodeje či omezení vstupu veřejnosti do provozovny automaticky neznamená, že zaměstnavatel nadále nemůže zaměstnancům přidělovat práci, tj. výkon práce není bez dalšího vyloučen. Zaměstnanec tak například může provádět inventuru zboží či jiné činnosti, avšak zaměstnavatelem přidělovaná práce musí být v souladu se sjednaným druhem práce v pracovní smlouvě. Není-li tomu tak, zaměstnanec může výkon takové práce odmítnout.
Montážní technik pracující pro firmu, jejíž činnost nebyla v průběhu omezujících opatření nijak zasažena, dostal výplatní pásku, kde mu zaměstnavatel i přes to, že pracoval na plný úvazek a celý měsíc, vyúčtoval za měsíc březen 100 % mzdy po dobu 10 dnů a po zbývající březnové dny pouze 80 % mzdy. Je nějaká možnost jak situaci řešit a kam se obrátit?
Mzda se podle § 109 odst. 1 zákoníku práce poskytuje za vykonanou práci. Mzda, tedy její výše a podmínky poskytování, se podle § 113 odst. 1 zákoníku práce sjednává smlouvou (pracovní, kolektivní či jinou), stanovuje vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo ji určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem. Podle § 113 odst. 3 zákoníku práce musí být mzda sjednána, stanovena či určena před započetím výkonu práce, za který má příslušet. Mzdu tedy nelze v žádném případě měnit se zpětnou účinností; zaměstnanci musí být vždy (dopředu) známy podmínky, za kterých bude práci vykonávat.
V případě, že má zaměstnanec podezření na porušení právních předpisů ze strany zaměstnavatele, lze se obrátit s podnětem na Státní úřad inspekce práce, resp. na podřízené oblastní inspektoráty práce. K provedení kontroly lze podat podnět, a to i prostřednictvím webového formuláře, a to zde – http://epp.suip.cz/epp/index.php. Bližší informace k obsahu podnětu ke kontrole jsou uvedeny na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce.
Mezi oprávnění orgánů inspekce práce patří v souladu s ust. § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, i poskytování základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek zaměstnavatelům a zaměstnancům, a to bezúplatně. Poradenství je poskytováno v úředních hodinách, které se mohou u jednotlivých oblastních inspektorátů lišit.
V současné době nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 je osobní poskytování poradenství omezeno, nicméně od 20. 4. byly obnoveny úřední hodiny a poskytování poradenství je umožněno v sídle oblastních inspektorátů. Současně je možné se obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce telefonicky či emailem (z této stránky).
Obecně pak lze uvést, že jestliže zaměstnanec odpracoval v měsíci březnu „pracoval na celý úvazek a celý měsíc“, navíc v oboru, jehož provoz nebyl v době nouzového stavu omezen, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout mzdu, a to v celém rozsahu (viz ust. § 38 odst. 1 v návaznosti na ust. § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) za vykonanou práci.
