Článek
Sněmovna v úterý schválila 60procentní kompenzaci mzdy s až 370 korunovým příspěvkem na den pro zaměstnance, kteří se ocitnou v karanténě a izolaci. Původně byl na stole návrh na stoprocentní nemocenskou, ale ten přes poslance neprošel. Nynější předloha poputuje ve čtvrtek do Senátu.
Takzvaná „izolačka“ má být zaměstnancům vyplacena za období od 1. března 2021, a to za všechny pracovní dny, které člověk stráví doma.
Příspěvek mohou čerpat pouze ti, kteří se ocitnou v nařízené karanténě nebo izolaci kvůli infekčnímu onemocnění. Proto podle mluvčího resortu práce a sociálních věcí (MPSV) Vladimíra Dostálka nehrozí, že by zaměstnanci nové nemocenské zneužívali. „Je to jen pro ty, kteří byli vytrasovaní hygienou, popřípadě se u nich potvrdila nákaza koronavirem,“ upřesňuje Dostálek.
Navýšená nemocenská se tedy vztahuje jen na lidi, které oslovila hygiena a nařídila jim domácí karanténu, ve které zůstanou, dokud nedostanou výsledky testů. Pokud se u člověka prokáže nákaza, musí do izolace. „Podmínkou je, že to člověku nařídí hygiena,“ dodává Dostálek.
Aby měli tito zaměstnanci na kompenzaci nárok, pravděpodobně se budou muset prokázat určitým dokumentem, který potvrdí, že byli kontaktováni hygienou. „Čekáme ještě na konečnou podobu návrhu, kterou schválí Senát,“ dodává k tomu Dostálek.
Jako opatření před možným zneužíváním zákonodárci zajistili, aby „izolačka“ nepřevýšila 90 procent průměrného výdělku. V případě, že hrubá mzda zaměstnance činí 30 000 korun, jeho čtrnáctidenní nemocenská s příspěvkem by byla 12 428 korun, což je jen o čtyři koruny méně, než kdyby dostal stoprocentní náhradu mzdy. Pracovník tak nakonec dostane pouze 11 200 korun, které odpovídají 90 procentům průměrného výdělku.
Kromě zaměstnanců budou mít na novou náhradu mzdy nárok také lidé pracující na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, ale jen v případě, pokud jsou nemocensky pojištěni.
Původní vládní návrh však z nároku na příspěvek vylučuje lidi, kteří se ocitnou v karanténě, protože se vrátili ze zahraniční dovolené. „Je tam nějaká míra zodpovědnosti. Pokud člověk vycestuje do zahraničí, podstupuje zvýšené riziko nákazy,“ vysvětlil Dostálek.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce příspěvkem motivovat lidi k tomu, aby v případě setkání s nakaženým šli do karantény a nechodili do práce jen kvůli obavě ze ztráty části příjmů. Opatření tak má přispět ke snížení šíření nákazy koronavirem.
Nedávno byla karanténa prodloužena z deseti dní na čtrnáct, což pro některé lidi mohlo znamenat zásadní problém. Proto by měl být příspěvek k nemocenské vyplácen po celou jinak pracovní dobu. Náhradu čtrnáctidenní mzdy zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel.
Navýšení náhrad podle MPSV nebude pro zaměstnavatele znamenat nadbytečnou finanční ani administrativní zátěž. Zaměstnavatelé si budou moct celou vyplacenou náhradu příjmu odečíst z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
