Článek
Práce by měly postupovat tak, aby nebyl omezen provoz v době, kdy na zámek budou moci návštěvníci. V době návštěvnické sezony se bude pracovat ve vedlejších prostorách, ve sklepě, dílnách nebo na půdě. „Práce máme rozdělené na úseky, aby se dala vždycky udělat ucelená část. Strávili jsme nad tím dva roky a myslíme si, že je to docela podrobné a mělo by to fungovat,“ řekl kastelán zámku Radim Petr.
Náročné bude podle kastelána stěhování, protože veškerý mobiliář bude muset být přesunut jen v rámci zámku, žádné další prostory pro jeho uložení k dispozici nejsou. „Už vyklízíme a zbavujeme se věcí, které nepotřebujeme, včetně 15 let starého odpojeného kotle,“ řekl Petr.
V návštěvnických trasách se zřejmě letos ještě opravovat nebude. „A když letos, tak to budeme dělat hned po skončení sezony, protože tam budeme mít prostor od listopadu pět měsíců,“ řekl Petr. Opravám v expozicích budou předcházet průzkumy, následně bude na zapravení pracovat restaurátor.
Některé rozvody jsou podle něho z doby druhé světové války, jinde se v 70. letech minulého století opravovaly, ale jsou z hliníku. V některých částech už musely být odpojeny zásuvky, protože jejich používání bylo nebezpečné.
Původní renesanční tvrz v Jaroměřicích nad Rokytnou byla koncem 16. století přestavěna na zámek. Svou barokní podobu objekt získal přestavbou v letech 1700 až 1737. Nejslavnější éra zámku je spojena s Janem Adamem Questenberkem (1678-1752), který v Jaroměřicích organizoval bohatý kulturní život. Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu, v jejímž čele stál skladatel František Antonín Míča. Dnes zámek spravuje Národní památkový ústav. Loni, kdy byl kvůli koronaviru část sezony nepřístupný, ho navštívilo asi 22.000 lidí. Obvyklá je návštěvnost o více než 10.000 lidí vyšší.
