Článek
„Máme pro opravu zpracovanou projektovou dokumentaci i stavební povolení. Náklady rekonstrukce jsou ale předběžně vyčíslené na 200 milionů korun, což z městského rozpočtu není řešitelné,“ uvedl Pěček.
Břeclav každoročně hospodaří s rozpočtem asi 600 milionů korun a 200 milionů představuje sumu, kterou má město na investice k dispozici na tři roky, včetně všech oprav škol, chodníků a dalšího vybavení města.
„Oprava jižní věže byla nutná, protože věž byla v havarijním stavu. Vzhledem k tomu, že se tam konají různé kulturní akce, hrozilo, že se někomu něco stane. Z celkových nákladů, které dosáhly téměř šesti milionů korun, se nám podařilo získat dotaci 450 000 korun od Ministerstva kultury,“ řekl starosta.
Radnice se podle něj snaží získat dotace z několika různých zdrojů. Ač je ale břeclavský zámek kulturní památkou, není národní kulturní památkou, a nemá tak šanci získat nějakou vyšší sumu od Ministerstva financí. „Neúspěšných žádostí máme za sebou několik, teď čekáme na rozhodnutí o podpoře z norských fondů. Budeme to samozřejmě zkoušet i nadále, ale rozpočet města čekají spíš chudé roky,“ uvedl Pěček.
Kvůli první vlně koronaviru přišel městský rozpočet o 60 milionů korun, i když 30 milionů získal na kompenzacích od vlády. Propad příjmů znamenalo i zrušené parkovné za nouzového stavu a snižování nájmů pro podnikatele. Po zrušení superhrubé mzdy přijde město podle starosty o dalších 40 milionů. Město se tak spíš snaží jednat se soukromými společnostmi, které by se mohly na financování opravy zámku podílet.
