Článek
Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Rozhodl o tom Ústavní soud, který zamítl stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Ta o vydání zámku usilovala celkem 29 let. Podle soudce zpravodaje Radovana Suchánka se neprokázalo, že byl zámek zkonfiskován z důvodu rasové perzekuce.
Stížnost Ústavní soud obdržel před třemi lety. Doposud zámek spravoval Národní památkový ústav.
Spor se táhne už od roku 1991, kdy rodina Colloredo-Mansfeldových poprvé uplatnila nároky na restituci.
Soudy se případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.
V dubnu 2016 justice památku pravomocně přiřkla státu, v únoru 2017 verdikt potvrdil Nejvyšší soud.
Ústavní soud ve věci zámku Opočno rozhodoval nálezem už dvakrát, v letech 2004 a 2014. V prvním nálezu se přiklonil k užšímu výkladu slovního spojení rasová perzekuce, označil tak pouze nejvýraznější projevy rasismu. O deset let později potom nepřehodnotil výklad pojmu, ale zpřesnil podmínky, za jakých mohou být nemovitosti vydány původním majitelům.
Podle druhého nálezu to nemusí být rasová perzekuce jako taková, stačí, aby byla jedním z důvodů. „Důvod konfiskace může být, podle druhého nálezu, například národnostní. Navíc ale musí být prokázáno, že k rasové perzekuci došlo,“ vysvětlila mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Stěžovatelka stížnost podala mimo jiné také proto, že se domnívala, že jsou oba nálezy ve vzájemném rozporu. Podle Ústavního soudu se však doplňují, a ačkoli stěžovatelka doložila existenci svých židovských předků, neprokázalo se, že by byl zámek zkonfiskován z důvodu rasové perzekuce.
Verdikt Ústavního soudu nebyl jednomyslný, opačné stanovisko zaujal soudce Jiří Zemánek.
Rozhodnutí soudu potěšilo kastelána zámku Opočno Tomáš Kořínek. „Za Národní památkový ústav rozhodnutí Ústavního soudu rozhodně vítáme a teď budeme čekat na kroky protistrany,“ sdělil. Restituční spor, který se táhl dlouhé roky, totiž komplikoval všechny rekonstrukce, opravy a restaurace. „Když nebyl vyřešený vlastník památky, nedosáhli jsme ani na žádné dotace nebo evropské peníze,“ doplnil Kořínek.
Zámek zabavili nacisté, po druhé světové válce pak zůstal státu. Podle stížnosti Colloredo-Mansfeldové měla nacistická perzekuce rasový motiv. Matce posledního majitele panství Josefa Colloredo-Mansfelda byl totiž majetek ve Francii konfiskován jako židovce, kontakt s matkou rodině vytýká i zpráva nacistické bezpečnostní služby, stejně jako údajně pozitivní vztah k židovství.
Důvody konfiskace byly podle pravomocného verdiktu spíše politické, nacisté Colloredo-Mansfeldy pokládali za „rod ve smyslu rakousko-monarchistickém, jehož mladší členové se hlásí k české národnosti“. Od dubna roku 2017 se čekalo právě na rozhodnutí Ústavního soudu.
