Přehledně: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění v roce 2021

Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje důchodové a nemocenské pojištění (a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

Od 1. ledna se mění na základě nařízení vlády dvě důležité veličiny pro další výpočty v sociálním pojištění. Jde o všeobecný vyměřovací základ (34 766 korun) a o koeficient pro účely důchodového zabezpečení (1,0194).

Tato čísla jsou důležitá například pro výpočet průměrné mzdy. Jejich vynásobením získáme průměrnou mzdu 35 441 korun. A právě z této sumy vycházíme při výpočtu minimálních záloh na sociální pojištění.

Roční minimální vyměřovací základ je dvanáctinásobkem toho měsíčního, celkem tedy 106 332 korun. Pokud živnostník nevykonával činnost po celý rok, vynásobí se měsíční minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost opravdu trvala. Například při deseti měsících této práce to je 88 610 korun.

Na druhé straně maximální vyměřovací základ činí 48násobek průměrné mzdy, to znamená 1 701 168 korun. Nad tuto částku už není nutné platit další pojištění.

Jiná situace je u vedlejší činnosti (například studenti nebo důchodci). Pro minimální zálohy potřebujeme znovu průměrnou mzdu, konkrétně její desetinu. Tu vynásobíme stejně jako u hlavní činnosti 29,2 procenta. Vyjde nám minimální měsíční záloha ve výši 1 036 korun. Minimální roční vyměřovací základ činí 42 540 korun, měsíční pak 3 545 korun. Stejně jako u hlavní činnosti platí, že pokud člověk nevykonával vedlejší činnost celý rok, násobí se měsíční vyměřovací základ pouze počtem odpracovaných měsíců.

OSVČ na vedlejší činnosti nemusí vždy platit důchodové pojištění. Jde o to, jestli celkové příjmy za rok překonaly 85 058 korun. Pokud ano, musí odvádět povinně minimální zálohy. Navíc v prvním roce podnikání na vedlejší činnost nemusí OSVČ zálohy vůbec platit. Zvyšuje se také dobrovolná minimální záloha pro nemocenské pojištění, konkrétně na 147 korun.

Novou výši záloh je nutné platit až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Kromě sociálního pojištění se zvyšuje také pravidelná platba za zdravotní pojištění. Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění se rovná polovině už zmiňované průměrné mzdy, tedy 17 721 Kč.

Kvůli tomu se zvyšuje také minimální měsíční záloha, která činí 13,5 procenta právě z minimálního vyměřovacího základu. V roce 2021 tak vychází na 2 393 korun. Novou minimální zálohu je nutné poslat hned v lednové splátce (nejpozději do 8. února), nikoliv až po podání přehledu OSVČ za rok 2020.

Jestliže platíte vyšší než minimální zálohu, její výše se změní až po podání zmiňovaného přehledu.

Pokud člověk pracuje na vedlejší činnost, dodržet minimální vyměřovací základ nemusí. Zálohy přesto platit musí, a to odvozené podle skutečně dosažených příjmů.

Rozdílný výpočet mají ještě osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). U nich záleží na minimální mzdě v daném roce. V roce 2021 je minimální mzda ve výši 15 200 korun. Pokud znovu použijeme 13,5 procenta (sazba zdravotního pojištění), jimiž vynásobíme minimální mzdu, získáme minimální zálohu ve výši 2 052 korun měsíčně.