Zálohy na energie vyšší než důchod. Z čeho máme žít, ptají se senioři

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Náhlé ukončení činnosti několika dodavatelů energií dostalo do finanční tísně i řadu seniorů. Rázem bez vlastního zavinění jsou postaveni do situace, kdy musí platit nově vyměřené zálohy, jež jsou v některých případech téměř stejně vysoké jako důchod, který pobírají.

Většina z nich proto připouští, že musela sáhnout na své úspory. „Jen jsme nepředpokládali, že úspory na stáří budeme nuceni použít na předražené ceny energií,“ zoufá si manželský pár v důchodu z Karvinska.

Z původní zálohy 3 500 korun měsíčně musí nově v režimu poslední instance platit jen za plyn téměř 20 tisíc korun. A dodávají, že po zaplacení plynu a elektřiny jim aktuálně zůstane ze dvou důchodů na vše ostatní zhruba 6 500 korun.

Jiná seniorka, 75letá vdova, sice pobírá nadprůměrný důchod, ale kvůli novým zálohám těžko vyjde. „Z 3 150 korun se záloha vyšplhala na 17 700 korun. K tomu musím připočíst zvýšení zálohy na elektřinu zhruba tři tisíce korun a důchod je vyčerpán a není na živobytí,“ popsala redakci svoji situaci.

Nejhorší situaci pak popisuje seniorka Marie Multánová. Její nové zálohy za plyn a elektřinu jsou vyšší než důchod. „Co mi tedy zbude na přežití? Minus 530 Kč. Co na to říct?“ uvádí osmdesátnice s tím, že si nějak poradí.

Jak? „Každý člověk v mém věku už si šetří na pohřeb, co mi zbývá, musím sáhnout do úspor a doufám, že ještě neumřu,“ vysvětluje svůj recept na zvládnutí situace Marie Multánová.

Není přitom jediná, která zmiňuje finance odložené stranou na pohřeb. „Naši jsou zodpovědní, dokázali se o sebe postarat, samozřejmě si trochu spoří. Řeknu to na rovinu, na pohřeb a abychom něco zdědili,“ popisuje zdroj peněz na nenadálé výdaje za energie Milena, která pomáhá svým rodičům z československého pomezí najít nového dodavatele. Podobně jako ostatní klienti museli zaplatit jednu zálohu do konce října a druhou do poloviny listopadu. Konkrétně v jejich případě za plyn dvakrát během dvou týdnů 17 600 korun.

Redakce Seznam Zpráv detailněji probrala konkrétní situaci několika seniorů, kteří se ocitli v energeticko-finančních kleštích. Řada dalších čtenářů důchodců pak své konkrétní příběhy poslali přes e-mail.

Karvinský manželský pár z úvodu článku, nově platící dvacet tisíc korun na zálohách za plyn, svůj příběh uzavírá povzdechem, že „kvůli této stresové situaci začali mít i zdravotní problémy“.

Tvrdě to zasáhlo i rodiče paní Mileny. Jde o dva osmdesátníky, žijící v rodinném domě. Tatínek je upoutaný na lůžku, těžce nemocný. Maminka o něj pečuje, a připadly tak na ni i starosti ohledně energií.

„Měla problém s tím, že vůbec nechápala, co se děje. Myslela si, že Bohemia Energy bude fungovat dál,“ vysvětluje dcera s tím, že jejich matka tak usoudila z informací, že ještě šest měsíců nebudou přerušeny dodávky energií. Jenomže už nepochopila druhou část informace, že to bude od jiného dodavatele v nouzovém režimu takzvané poslední instance a za úplně jiné ceny, než na jaké byla zvyklá.

„Když to pochopila, tak ji to zdravotně položilo. A já se jí nedivím… A to mají štěstí, že se o ně ještě postaráme, že vládneme počítačem. Jak oni by si našli nového dodavatele? Musíte si smlouvu vytisknout, podepsat a naskenovat. Ofotit a poslat elektroměr a plynoměr,“ popisuje dcera.

Podle jejích slov, když byla naposledy u svých rodičů, tak přestali topit. „Maminka to zdůvodnila tím, že se s tatínkem domluvila, že je ještě teplo,“ říká žena s tím, že jí ale bylo jasné, že se snaží šetřit poté, co zjistili, kolik musí platit.

Oslovení senioři zároveň popisují, že se o nových zálohách snaží různou formou vyjednávat, a líčí, že pro ně dodavatelé poslední instance příliš pochopení nemají.

„Posílala jsem e-mail a ještě jsem i volala. Psala jsem jim, že by pro mě byly přijatelné zálohy 3 000 korun,“ popisuje pokus o jednání Jana Knapková z Kroměříže.

U svého původního dodavatele platila zálohy 1 800 korun, nově je má vypočítané na 6 200 korun – snažila se proto o jistý kompromis – platila by dvakrát tolik než dřív a její nový dodavatel by dostal zhruba polovinu toho, co si na zálohách vypočítal.

„Druhý den se mi ozvala operátorka a řekla, že není možné na to přistoupit. Že to mají takto stanovené a že to jinak nepůjde,“ dopověděla svůj příběh Jana Knapková.

Další senioři popisují, že první navýšenou zálohu zaplatili, ale další už hodlají ignorovat. „Těch 19 tisíc jsem zaplatila, protože jsem si říkala, ať mi potom nedají penále nebo bůhvíco. A další platbu bych měla poslat k 15. listopadu. To už nemám,“ říká 72letá seniorka, která bydlí sama a topí plynem. Doposud za něj platila měsíčně 3 500 korun.

Jak to chce dál řešit? „Nezaplatím to. Udělala jsem akorát jednu věc, že jsem vypnula topení a mrznu,“ dodává žena, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Podobně i nemocní rodiče paní Mileny z československého pomezí se rozhodli, že listopadovou zálohu už nezaplatí.

Mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort v případech, kdy lidé nemají na zaplacení záloh v režimu dodavatele poslední instance, radí, aby poslali alespoň nějakou částku.

„Ať ta záloha úplně nesvítí nulou, domluvte se s dodavatelem, kontaktujte ho. Není žádný zákonný nárok, aby dodavatel nabídl splátkový kalendář nebo posečkal s platbou, ale apelovali jsme i my na jejich slušnost,“ říká Kebort.

Dodává, že představa lidí, že na navýšených zálohách přeplácí, je mylná. Reálně totiž zálohy odpovídají cenám energií na trhu, které museli dodavatelé aktuálně nakupovat.

„Je samozřejmě povinnost zálohy zaplatit. Jsou to nejčastější záležitosti, které s lidmi probíráme,“ říká Miroslav Dvořák, výkonný ředitel Poraden pro občanství, a dodává, že klíčovou radou je snažit se s dodavateli komunikovat.

VIDEO: Plyn příští rok zlevní, elektřina jen těžko, předpovídá dodavatel