Článek
Zálohované výživné by se mohlo začít vyplácet od roku 2021. Stát by dětem neplatičů posílal soudem stanovené alimenty, nejvýš by jim ale poskytoval 15 až 25 procent průměrné mzdy měsíčně podle jejich věku. Na novou sociální dávku by pak podle zveřejněného návrhu zákona dosáhly děti z domácností s příjmem pod průměrnou mzdou, které nedostaly výživné za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že po dlužníkovi už rodič začal peníze vymáhat v exekuci či u soudu.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce normu podrobněji představit ve středu na tiskové konferenci.
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát. Podobný plán měla v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shodnout se ale nedokázala. Proti nové dávce se stavělo ANO, chtělo posílit vymahatelnost.
Podle podkladů k zákonu činí výživné v průměru 2991 korun. Návrh počítá s tím, že by stát dětem poskytoval tolik, kolik by jim měl podle soudního rozhodnutí či notářského zápisu posílat neplatič. Nejvýš by ale vyplatil dětem do šesti let 15 procent průměrné mzdy, od šesti do deseti let 17 procent, od deseti do 15 let 19 procent, od 15 do 18 let 22 procent a při studiu od 18 do 26 let čtvrtinu.
Průměrná mzda za loňský rok činila 31.885 korun. Výživné od státu by se tak podle potomkova věku pohybovalo nejvýš do 4783 až 7971 korun. Pokud by rodič dětem posílal jen část alimentů, stát by je celé dorovnal, ale také nejvýš do stanoveného podílu průměrné mzdy.
O dávku by mohli krajskou pobočku úřadu práce žádat lidé, kteří výživné nedostali za dva měsíce. Museli by ale dluh začít sami vymáhat v exekuci či u soudu. Podmínkou by bylo také to, že děti řádně chodí do povinné poslední třídy školky či do školy. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal úřad práce.
Podle návrhu by úřady mohly ročně dostat asi 24.000 žádostí o výživné. Výdaje by mohly první rok dosáhnout asi 886 milionů korun, v dalších letech pak 877 milionů. Stát by zpět mohl vymoci asi desetinu sumy. Nový informační systém by stál 38 milionů a jeho provoz asi 12 milionů ročně. Přijmout by se mělo 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalších letech na 101,3 milionu.
Ministerstvo práce pod vedením Maláčové zákon připravilo už začátkem roku. Původně v něm navrhovalo, aby zálohované výživné dostávaly buď děti neplatičů z rodin s příjmem pod 2,7násobek životního minima, nebo všechny děti neplatičů. Dávka měla činit nejvýš 2500 korun.
Výhrady k zákonu mají některá ministerstva, Zlínský kraj či zaměstnavatelé. Se zavedením nové dávky nesouhlasil resort financí. Záměr kritizují i některé opoziční strany. Vedle nové dávky jim vadí přijímání dalších úředníků a růst administrativy. Sněmovna před časem dostala už dva návrhy od poslanců – o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sněmovní sociální výbor. Jednání přerušil. Po předložení vládního zákona by zákonodárci mohli své návrhy stáhnout.
Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek. Připravilo ji Ministerstvo spravedlnosti.
