Článek
V dokumentu žalobce píše, že Babiš měl enormní zájem na výstavbě areálu, získání dotace a kontrole firmy. Převod akcií na své blízké byl podle Šarocha jasně účelový, přesto se nepodařilo prokázat, že jde o trestný čin.
„Důkazy svědčí o jeho osobní angažovanosti při projektování stavby, výstavbě areálu, zajišťování vybavení areálu, prezentaci areálu. Nepodařilo se však opatřit takové důkazy, které by svědčily o tom, že byl skutečným vlastníkem akcií společnosti Farma Čapí hnízdo, ani o jeho působení na řízení a chod společnosti v době, kdy mělo dojít k páchání trestné činnosti,“ uvedl Šaroch.
Značná část dokumentu je začerněná. Žalobci totiž chtějí uchránit důkazy pro případ, že nejvyšší žalobce Pavel Zeman ještě případ vrátí do hry.
„Zakryty jsou stránky a pasáže dotýkající se přímých citací, konkrétních listinných důkazů nebo svědeckých výpovědí. Zvažovali jsme, zda tady převládá zájem na poskytnutí informace, nebo na řádném trestním řízení. Právě s ohledem na to, že věc bude posuzovat nejvyšší státní zástupce. Kdyby zrušil toto unesení, tak by jeho plným zveřejněním mohly být některé důkazy a výpovědi pro případné pokračující trestní řízení znehodnoceny," vysvětlil desítky černých listů mluvčí pražského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Projděte si celé usnesení v kauze Čapí hnízdo:
Žalobce také podrobně popisuje, že Babiš převedl akcie Čapího hnízda na rodinu účelově. Výstavba areálu byla podle Šarocha evidentně natolik finančně náročná, že i příspěvek 50 milionů korun (tuto částku nakonec nástupnická společnost Imoba z koncernu Agrofert loni vrátila) byl pro Agrofert dostatečnou motivací k tomu, aby se ho snažil získat.
„Zcela nezbytné bylo opatření podniku, který by splňoval podmínky pro žadatele o dotaci. Proto byla nepochybně z podnětu obviněného Babiše změněna právní forma společnosti, jejíž akcie byly následně předány předem vybraným osobám, kterými byly děti obviněného Babiše a jeho partnerka,“ napsal Šaroch.
Podle Šarocha je zřejmé, že tímto krokem si chtěl Babiš zajistit vliv na společnost, která se prodejem akcií ocitla mimo skupinu Agrofert. Areál podle Šarocha považoval Babiš za svůj projekt a bylo pro něj důležité zachovat si vliv ve společnosti, která tímto areálem disponovala.
„Jako účelové se jeví tvrzení obviněného Babiše, že koupil akcie společnosti svým dětem, které chtěly zkusit podnikat. Stěží si lze představit, že by chtěl umožnit podnikání svým dětem ve společnosti, která se ještě před zahájením skutečné podnikatelské činnosti zadluží v řádech sta milionů korun, přičemž se předpokládá, že tuto činnost bude vykonávat až po výstavbě Čapího hnízda,“ uvedl Šaroch.
Podle žalobce byl navíc v době nákupu akcií syn premiéra Andrej Babiš mladší v USA. Tam se připravoval na dráhu pilota. A ani po návratu se ve společnosti Farma Čapí hnízdo neangažoval. Dcera Babiše byla těhotná a lze podle Šarocha stěží předpokládat, že by se v následující době intenzivě věnovala podnikání.
Účelový byl podle žalobce Šarocha i další prodej akcií. Šedesát procent akcií v té době získal Martin Herodes. Šaroch píše, že Herodes ale nemohl být právně považován za příbuzného Babiše nebo za osobu jemu blízkou, byť se jednalo o bratra Moniky Babišové, v té době partnerky Babiše.
„V důsledku tohoto kroku by v případě potřeby mohlo být deklerováno, že z důvodu rodinných vazeb nemá obviněný Babiš vliv na sto procent ani na většinu hlasovacích práv akcionářů společnosti Farma Čapí hnízdo,“ napsal žalobce Šaroch.
Bankéři jako důležití svědci
Podle žalobce se případ zlomil poté, co byli vyslechnuti někteří svědci. Sám Šaroch zmiňuje výpovědi bankéřů z HSBC. Tato banka před několika roky poskytla úvěr ve výši 350 milionů korun na financování luxusního komplexu na Benešovsku.
Bankéři – jak Seznam popsal v pondělí – vypovídali na policii před koncem vyšetřování. A podle advokátů potvrdili, že Agrofert má s Farmou Čapí hnízdo jediný vztah, a sice to, že ručil za úvěr.
Šaroch pak ve svém usnesení uvádí, že těmito výslechy byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů, že by Farma Čapí hnízdo byla dceřinou společností Agrofertu, jehož byl Babiš v inkriminovaných letech majitelem (nyní je koncern kvůli Babišovu angažmá v politice a zákonu o střetu zájmů uložen ve svěřenském fondu).
Dokument žalobci z Městského státního zastupitelství v Praze odtajnili ve čtvrtek poté, co se rozhodnutí Šarocha stalo pravomocným. Spis následně zamířil na Nejvyšší státní zastupitelství, které jako jediné může nyní kauzu ještě zvrátit.
Žalobce rozporuje závěry OLAF
Podle státního zástupce by Farma Čapí hnízdo byla považována za malý či střední podnik, a nikoliv propojenou firmou s Agrofertem, i za předpokladu, že by tehdy byl jejím jediným akcionářem Andrej Babiš.
Šaroch to zdůvodňuje tím, že firma v době podání žádosti o dotaci necelých 50 milionů nepůsobila na relevantním trhu jako společnosti ze skupiny Agrofert, jehož byl Babiš v inkriminovaných letech majitelem (nyní je koncern kvůli Babišovu angažmá v politice a zákonu o střetu zájmů uložen ve svěřenském fondu).
Naopak Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) před časem došel k závěru, že Farmu Čapí hnízdo a Agrofert lze považovat za propojené podniky. Neboť podle něho v době, kdy se projekt připravoval a realizoval, existovaly rodinnné vazby mezi vlastníky firem.
Vedle toho OLAF tvrdil, že když Farma Čapí hnízdo zahájila svůj provoz, tak její hlavní obchodní činností byl prodej reklamy a všichni její zákazníci patřili právě do koncernu Agrofert.
Žalobce Šaroch však napsal, že OLAF dospěl k těmto závěrům na základě nesprávné analýzy po roce 2009.
„Takovou analýzou však pro činnost obviněných z konce roku 2007 a první poloviny roku 2008 nelze argumentovat a jinou ekonomickou analýzu vztahující se k tomuto období nelze pro podnikatelskou nečinnost společnosti Farma Čapí hnízdo provést,“ napsal Šaroch.
