Článek
Petr Bendl, bývalý středočeský hejtman za ODS, před dvěma lety prohlásil: „Těch projektů, které se takto schvalovaly, byly stovky. Možná tisíce.“
„Já jsem nevěděl, že by v tom mohl být nějaký podvod,“ řekl dále v pořadu Zvláštní vyšetřování na zpravodajském webu Seznamu.
Bendl, dnes poslanec Sněmovny, tehdy mluvil o Čapím hnízdě – kongresovém centru a farmě premiéra Andreje Babiše (ANO). Jako hejtman a šéf dotačního výboru byl v roce 2008 u toho, když Čapí hnízdo 50milionovou dotaci dostalo.
A právě práci středočeské regionální rady, která o evropských dotacích rozhodovala, ve středu zkritizoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když po týdnech studování spisu o celém případu oznámil, že nařídil znovu stíhat předsedu vlády Andreje Babiše kvůli podezření, že Čapí hnízdo mohlo získat dotaci podvodem.
„Kriticky je nutno hodnotit i samotnou činnost, tehdejší činnost Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Poněvadž mám za to, že tato činnost, zejména v úvodní fázi hodnocení projektu, byla naprosto formální, položené údaje nebyly ověřovány, nebyla přezkoumávána majetková struktura,“ řekl pak Pavel Zeman na adresu středočeského dotačního úřadu.
Nejvyšší státní zástupce sice neupřesnil, co konkrétně dotační úřad podle něj zanedbal. Ale dá se to poskládat z informací, které se během tří a půl roku v této kauze objevily.
Podstata kauzy Čapí hnízdo v kostce: podle policie Babiš, tehdy ještě mimo politiku, nechal založit firmu-schránku s anonymními vlastníky, která se vydělila z Agrofertu. Tak se mohla tvářit jako mála či střední firma, jimž středočeský dotační úřad nabízel možnost ucházet se o peníze.
Když Čapí hnízdo dotaci získalo, opět ho „spolkl“ velký Agrofert.
Na tuto operaci, podle vyšetřovatelů trik, dotační regionální rada nepřišla. Respektive nikdy nezkoumala, jestli Čapí hnízdo čistě jen kvůli dotacím pouze nepředstírá, že je začínající a nezávislou firmou.
Byť indicií bylo hodně: farma u Benešova vznikla na pozemcích Agrofertu, Agrofert jí ručil za stamilionový úvěr, webová doména kongresového centra patřila Agrofertu. A mezi vlastníky firmy se později objevila Babišova manželku, dcera a syn.
Navíc v podmínkách získání dotace stálo, že žadatelská firma musí na trhu působit aspoň dva roky. Myšlenkou dotačního programu totiž bylo zvýhodnit malé firmy, které se na trhu musí prát s těmi velkými. To znamená podpořit ty, které skutečně vyvíjejí činnost.
Jenže Čapí hnízdo dva roky před přidělením dotace nic v oboru turistiky nebo pořádání kongresů nedělalo.
Bývalý středočeský hejtman Petr Bendl (ODS): V roce 2008 nikdo nevěděl, že Čapí hnízdo může být podvod.Video: Seznam Zprávy
„Téměř 100 procent vytížení společnosti spočívalo v činnostech spojených s výstavbou Multifunkčního kongresového areálu Čapí hnízdo,“ potvrdil ostatně ve svém usnesení i státní zástupce Jaroslav Šaroch, který na podzim Babišovo stíhání zastavil pro nedostatek důkazů. Přestože zároveň konstatoval, že Babiš účelově skrýval vlastnictví firmy, aby dotaci získal.
A právě na to bývali měli dotační úředníci přijít – každou žádost o dotaci měli povinnost dopodrobna zkoumat a ověřovat, jestli sedí všechny uváděné údaje.
Čapí hnízdo přitom nebylo v roce 2008 jen tak obyčejným projektem. Finančním rozsahem bylo jednou z osmi největších dotací toho roku.
Dotační úřad sice během stavby Čapího hnízda poslal na projekt několik kontrol. Ale jak už Seznam dříve zjistil, tyto prověrky se vůbec netýkaly oprávněnosti dotace nebo majetkových vazeb. Kontroloři jen řešili, jestli je možné z dotací zaplatit bourání některých staveb a další technické záležitosti.
Na druhou stranu nejvyšší žalobce ve středu připustil, že dotační úřad měl v roce 2008 málo zaměstnanců na to, aby mohl po pozadí dotace do hloubky pátrat.
