Článek
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman chce, aby se obnovené vyšetřování kauzy Čapí hnízdo znovu a mnohem důkladněji zabývalo rolí premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v údajném dotačním podvodu.
Především: musí se vyjasnit, jestli Babiš není v této kauze takzvaným nepřímým pachatelem. To znamená, jestli získání 50milionové dotace na stavby kongresové farmy na Benešovsku neřídil z pozadí – aniž v tom sám figuroval.
Jde také o to, jestli premiér fakticky v celém dotačním procesu jen nevyužil své podřízené a své blízké, kteří ani nemuseli vědět, že dělají něco na hraně zákona.
„Znakem této formy účastenství je jednání pachatele, který s vědomím nezákonnosti plánovaného cíle k jeho dosažení využije třetí osoby, která sama jedná v omylu nebo bez vědomého zavinění,“ napsal nejvyšší státní zástupce Zeman do rozhodnutí, jímž nařídil případ znovu otevřít.
Písemné znění tohoto dokumentu – částečně anonymizovaného o citlivé důkazy – má Seznam k dispozici, získal ho podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zeman případ Čapího hnízda vrátil vyšetřovatelům a žalobci městského státního zastupitelství začátkem prosince. Předtím – na přelomu srpna a září – pražský státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl případ odložit s tím, že se Babiš a další původně obvinění nedopustili dotačního podvodu, v němž jim hrozilo až osm let.
Potřeboval vůbec „Čapák“ dotaci?
Babiš je už třetím rokem obviněn z toho, že při čerpání dotace pro Čapí hnízdo podváděl: že z bohatého Agrofertu cíleně vyčlenil malou firmu, tedy budoucí Čapí hnízdo, která předstírala, že s největší potravinářskou firmou v Česku nemá nic společného.
A tak mohla podle pravidel dotačního úřadu požádat o podporu určenou malým a středním firmám. Když peníze z Evropské unie dostala a farmu postavila, stala se opět součástí Agrofertu.
Podle státního zástupce Šarocha sice Babiš jednal účelově, ale v roce 2008, kdy středočeský dotační úřad o podpoře rozhodl, nebyla vyjasněna pravidla, co je a co není malý podnik. Navíc se podle Šarocha nepodařilo přesvědčivě dokázat, že Agrofert a farma Čapí hnízdo byly úzce propojeny – kdyby totiž byly, nemohl by kongresový areál dotaci čerpat. Protože peníze byly určené pro podporu firem, které jsou na trhu znevýhodněné.
Nejvyšší státní zástupce Zeman však ve svém rozhodnutí píše, že žalobce Šaroch se musí při dalším vyšetřování zabývat právě tím, jestli farma dotaci skutečně potřebovala. Když – jak víme – měla v zádech silný Agrofert, který jí například ručil za mnohasetmilionový úvěr u britské banky.
Na takovou půjčku by přitom běžná malá a střední firma těžko dosáhla. A ostatně i nejvyšší žalobce Zeman to v rozhodnutí označuje za „extrémně rizikový krok“ pro Agrofert, pokud by opravdu nebyl s farmou vůbec propojen.
„Veřejnou podporu představovanou dotačním financováním projektů soukromých společností je možné poskytovat pouze těm podnikům, které tuto podporu skutečně potřebují,“ parafrázuje Zeman doporučení Evropské komise, které tento druh podpory řeší.
Rodina jako klíč k případu
Podle nejvyššího státního zástupce Zemana je také nutné zkoumat, jestli skutečně Čapí hnízdo a Agrofert nebyly propojeny. Byť Babiš přímo akcie farmy, jak uznává Zeman, nikdy nevlastnil.
Z rozhodnutí je cítit, že Zeman a jeho lidé na nejvyšším státním zastupitelství mají o samostatnosti Agrofertu a farmy silné pochybnosti. Už jen proto, že akcionáři Čapího hnízda byla manželka dnešního premiéra Monika Babišová, její bratr Martin Herodes a také Babišův syn Andrej.
Naznačuje to (plus právě informace o ručení za úvěr), že Agrofert a Čapí hnízdo mohly být takzvanými propojenými firmami – a na farmu by se tedy nemohlo pohlížet jako na malý či střední podnik. Ale jako na součást kolosu Agrofertu.
„K existenci znaku propojenosti postačí, pokud jsou znaky propojenosti založeny existencí a společným konáním skupiny fyzických osob,“ odkazuje opět nejvyšší státní zástupce Zeman na pravidla Evropské komise.
„Je třeba podotknout, že stěží si lze představit pevnější a užší vymezení skupiny společně jednajících osob než úzký okruh blízkých rodinných příslušníků,“ všímá si Zeman.
A co reklama za stamiliony?
Zeman také Šarochovi vytýká, že se na kauzu díval jen optikou událostí kolem přidělení dotace. Ale správně prý měl sledovat i to, co se dělo po získání peněz. Tedy jak Agrofert později farmu opět „spolkl“. Nebo že příjmy Čapího hnízda po dokončení byly hlavně z reklamy. Jenže tu si na farmu zadávaly hlavně společnosti vlastněné Agrofertem.
Mimochodem, podezření z daňových úniků při stamilionových reklamách (aniž je jasné, jak propagace vypadala a jaký měla účel) vyšetřuje policie jako samostatný případ.
Státní zástupce Šaroch na podzim zrušil stíhání všech šesti aktérů – tedy Babiše, jeho manželky Moniky, švagra Herodese a tří manažerů Agrofertu. Nejvyšší žalobce Zeman ale vrátil mezi obviněné Babiše a také Janu Mayerovou, manažerku, která dotaci pro Čapí hnízdo v roce 2008 zařizovala.
