Článek
Podle verdiktu se nepodařilo prokázat, že se skutek popsaný v obžalobě vůbec stal. Soud nepovolil přehrání odposlechů, které byly v obžalobě klíčovým důkazem. Kauza takzvaných trafik přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.
Státní zástupce trest v kauze pro expremiéra Petra Nečase. Soud podle něj za situace, kdy v případu nepovolil odposlechy, nemá podmínky k rozhodnutí.
„Navrhl jsem obnovit dokazování, pokračovat přehráním odposlechů a po nich by se musely opakovat některé svědecké výpovědi,“ uvedl žalobce. „Za 30 let praxe jsem takový návrh nepronášel,“ řekl následně ČTK.
Soudkyně Helena Králová už dříve zdůvodnila svůj názor na odposlechy tím, že vyšetřovatelé se měli k informacím zkusit dostat jinak. Nasazení odposlechů je podle ní až nejzazší možností a není možné až při jejich využití zkoumat, zda se odposlouchávaný člověk dopustil trestného činu.
S Nečasem byl v kauze obžalován také někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Státní zástupce tvrdí, že obžalovaní v roce 2012 přislíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili.
Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu. Nečasovi a Bočkovi hrozilo v případě prokázání viny až šest let vězení.
„Klient byl rutinér, věděl, že ty hlasy nepotřebuje,“ uvedl Nečasův advokát Adam Černý. Šnajdr, Tluchoř a Fuksa podle něj jako svědci jednoznačně konstatovali, že složení mandátu bylo jejich vlastní rozhodnutí. Advokát se v závěrečné řeči také opřel do státního zastupitelství. Podle něj si žalobci mohou za nepoužitelnost odposlechů u soudu sami. Od počátku případu podle něj postupovali nezákonně.
Stíhání Nečasové zastaveno
„Angažovanost státního zastupitelství v této věci je velmi nestandardní. I ze závěrečné řeči pana státního zástupce je vidět, že bere tuto věc osobně a chybí mu nestrannost,“ řekl. „Jediné správné rozhodnutí v této věci je zproštění,“ dodal.
V kauze byl obžalovaná i Nečasova manželka Jana, která podle státního zastupitelství nezdanila luxusní dary od podnikatelů a lobbistů. Stíhání, ve kterém jí hrozilo až osm let, soud zastavil. Vyšetřovatelé chtěli ženu původně obvinit z korupce. Předpokládali totiž, že dárky byly úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve státních či městských firmách nebo přístup k premiérovi Nečasovi. Neměli ale dostatek důkazů.
Mezi údajnými dárci v obžalobě figuruje miliardář Daniel Křetínský, ředitel ČEZ Daniel Beneš, tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), někdejší šéf ČEPS Vladimír Tošovský, podnikatel Tomáš Chrenek, bývalý ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček či advokát Karel Muzikář. Celková hodnota darů, které Nečasová podle státního zástupce přijala a nepřiznala, činí 10,1 milionu korun.
