Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu projedná ve druhé polovině listopadu návrh na potrestání bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která návrh podala, Zeman pochybil, když se osobně angažoval v rámci kauzy, v níž pak vystupoval z titulu šéfa žalobců.
Jde o případ, který začátkem roku otevřely Seznam Zprávy. Tehdy vyšlo najevo, že se Pavel Zeman snažil před lety přimlouvat ve sporu o pozemky za svého přítele, farmáře z Třeboňska. Spor však přímo souvisel s trestní kauzou, ve které Pavel Zeman jakožto nejvyšší státní zástupce následně podával třikrát dovolání k Nejvyššímu soudu. Výsledný rozsudek pak vyhovuje i jeho známému.
„Kárná žalobkyně konstatuje, že jednání kárně obviněného obecně považuje za závažné, neboť vede k ohrožení důvěry veřejnosti v nestrannost činnosti státního zastupitelství, která je přitom jednou z jeho základních hodnot,“ uvedla Benešová v návrhu na zahájení kárného řízení, které redakce získala cestou zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ministryně navrhla, aby kárný senát zkrátil Pavlu Zemanovi na půl roku plat o 15 procent. Relativně mírný postih, o kterém už dříve informoval server Česká justice, by zohlednil dosavadní Zemanovu bezúhonnost i fakt, že pro tento případ chybí rozhodovací praxe soudů. Bývalý šéf žalobců se podle Benešové provinil „ve formě nepřímého úmyslu“.
Jako důkazy ministryně navrhla také dva lednové články Seznam Zpráv, které na možné pochybení šéfa žalobců upozornily. Nezahrnula přitom další zjištění redakce – například, že nejvyšší státní zastupitelství na farmě Zemanova přítele pořádalo pracovní setkání, nebo informaci o pokusech tohoto farmáře zvrátit restituce přes vlastní žaloby.
Seznam Zprávy oslovily Pavla Zemana s žádostí o reakci na kárnou žalobu nebo o jeho písemnou repliku, kterou podle informací redakce předložil kárnému soudu. Bývalý nejvyšší státní zástupce se však odmítl jakkoli vyjádřit.
V minulosti Pavel Zeman odmítl, že by porušil zásadu nestrannosti, jak ji stanovuje zákon o státním zastupitelství.
Celá kauza úzce souvisí s restitucemi jedné větve šlechtického rodu Czerninů. Jádrem případu je trestní stíhání dvou bývalých úřednic pražského magistrátu za to, že koncem 90. let přiznaly československé občanství Josefině Czerninové. Díky tomu se její potomci dostali k části historického majetku, který byl po 2. světové válce zabaven na základě Benešových dekretů.
Do restitucí byly zahrnuty i pozemky, na nichž hospodařil jihočeský farmář Petr Habersberger. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman, který se jezdil rekreovat do Habersbergerova penzionu, v roce 2014 oslovil příbuzného restituenta, soudce Jana Czernina a během tří schůzek se přimlouval, aby se urovnal spor mezi jeho přítelem a novým majitelem pozemků z rodu Czerninů.
Zprávy o schůzkách s Janem Czerninem narušily Zemanovu bezproblémovou pověst. Poté, co jej ministryně Benešové kritizovala i kvůli jiným záležitostem, nakonec v květnu po více než deseti letech opustil vedoucí justiční funkci. Na Nejvyšším státním zastupitelství zůstal jako řadový žalobce.
Podle žaloby ministryně Benešové se Pavel Zeman provinil už tím, že vyvolal schůzky s Janem Czerninem kvůli svému příteli. Tehdejší jednání nejvyššího státního zástupce z vnějšího pohledu „vyvolává důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti“, uvedla Benešová.
Kárná žaloba se však formálně vztahuje jenom na okolnosti posledního dovolání k Nejvyššímu soudu v případu bývalých pražských úřednic, které Pavel Zeman jako šéf žalobců podepsal v prosinci 2019. Zemanovy schůzky s Janem Czerninem i první dvě dovolání ve stejné kauze už jsou promlčené, protože mezitím uplynuly více než dva roky.
Podpis dovolání k Nejvyššímu soudu v kauze úřednic měl Pavel Zeman podle ministryně delegovat na některého ze svých náměstků. Nebo měl zvolit jiný vhodný způsob, například zaznamenat do spisu fakt, že má k projednávané věci osobní vztah. Nic z toho ale Zeman neudělal.
Ministryně podala kárnou žalobu až po odchodu Pavla Zemana z čela úřadu, jen několik dní před vypršením šestiměsíční lhůty, kterou předepisuje zákon. Uznala přitom, že pokud by Zeman pracoval jako soudce, odchodem z vedoucí funkce by se kárnému postihu díky zákonu vyhnul. Na státní zástupce se však takové pravidlo nevztahuje, míní Benešová.
