Článek
20 procent pacientů v nemocnici, kteří tam byli kvůli něčemu jinému, dostalo koronavirus, ohlásil britský deník The Guardian. To znamená, že až pětina pacientů s koronavirem se nakazila přímo v nemocnicích. Vyplývá to z nových údajů Státní zdravotní služby (NHS).
Na problém takového „modelu šíření koronaviru“ upozorňoval i premiér Boris Johnson, který na vlastní kůži zažil to, co to je být nakažený covid-19. Ačkoli britský politik už nemoc zdolal, na lůžkách intenzivní péče v britských nemocnicích zůstává velký počet pacientů. Minulý měsíc na národním briefingu představitelé Státní zdravotní služby v Anglii oznámili, že 10 až 20 procent pacientů dostalo koronavirus poté, co byli hospitalizováni kvůli jiným zdravotním problémům.
Vedoucí anglických nemocnic říkají, že lékaři, zdravotní sestry a další zaměstnanci neúmyslně nakazili další pacienty. Může za to nedostatek osobního ochranného vybavení nebo to, že nemohli být na virus testováni. Samotní lékaři potvrzují, že covid-19 získaný v nemocnici je závažným problémem a že část těch, kteří byli tímto způsobem infikováni, zemřeli. „Většina pacientů, kteří byli přijati na naše oddělení, chytila koronavirus a v důsledku toho nemoci podlehla,“ cituje The Guardian nejmenovaného chirurga.
'We couldn't touch her, we couldn't hold hands'
— BBC Wales News (@BBCWalesNews) March 24, 2020
Marita Edwards died in a Welsh hospital after contracting coronavirus.
Her son Stuart Loud hopes her death will make people understand the importance of social distancing. pic.twitter.com/zdBPiL0m45
Marita Edwardsová se stala první osobou, která zemřela ve Velké Británii během pandemie poté, co se nakazila v nemocnici. Jiná 80letá pacientka šla na operaci žlučníku a několik dní poté byla pozitivně testována, v důsledku čehož zemřela.
O týden dříve kardiolog Mark Gallagher sdělil příběh 79leté ženy, která byla dopravena do jeho nemocnice v Londýně a potřebovala urgentní operaci. Posléze jí byl diagnostikován koronavirus, který podle jeho slov „stoprocentně chytila na našem oddělení“. Staralo se o ni zhruba 50 lékařů a zdravotních sester, ale žádný z nich nikdy nebyl testován.
Cena záchrany
Mnoho pracovníků zdravotnických zařízení riskuje své životy, aby zachránili tisíce dalších. Jsou to lidé, kteří bojují v první linií a každý den se zavřenýma očima jdou plnit to, co slibovali, když skládali Hippokratovu přísahu. Pokud ale onemocní někdo z nich, musí platit za poskytnutí zdravotnické péče. Ne však všichni. Jde o pracovníky NHS z ciziny, jichž je v britských nemocnicích 13 procent. Jsou to občané zemí mimo Evropskou unii bez trvalého pobytu, kteří jsou od roku 2015 povinni platit tzv. imigrační zdravotní příplatek, aby měli nárok na poskytnutí zdravotnické péče. Často si ale nemohou dovolit poplatky zaplatit, řada z nich se kvůli tomu dostane do dluhů a někteří musí zemi dokonce opustit.
Částky příplatků jsou ochromující, a to především pro zdravotní sestry, jejichž roční platy jsou poměrně nízké, upozorňuje The Guardian. V současné době výše příplatku činí 400 britských liber ročně (12 tisíc Kč), britská vláda však nedávno oznámila, že od října by se měla zvýšit. Neexistuje přitom žádná možnost jeho zaplacení odložit.
The immigration health surcharge is set to rise from £400 a year to £624 from this October.
— David Lammy (@DavidLammy) May 16, 2020
13.1% of NHS workers are non-British.
Priti Patel and Boris Johnson might #ClapForTheNHS every Thursday, but this is a funny way of saying thanks.https://t.co/YyK2hQgWVu
Tato změna je podle některých odborníků nespravedlivá a probíhá na pozadí pandemie, během níž zahraniční pracovníci NHS nasazují vlastní životy, pracují přesčas a to bez dostatečné odměny.