Zákony Jima Crowa, zkritizoval Biden nový volební zákon v Georgii

Za namířený proti Afroameričanům označil americký prezident Joe Biden nový volební zákon v Georgii. Místní republikáni se naopak brání, že zákon zefektivní celé volby a navíc obnoví důvěru ve volební systém. Prezident ale novou legislativu označil za „zákony Jima Crowa pro 21. století“ a „do očí bijící útok na ústavu“. Právě v Georgii zvítězil Biden na podzim jako první demokratický kandidát od roku 1992.

Nový zákon už podle Bidena zkoumá ministerstvo spravedlnosti. „Místo toho, aby republikáni oslavovali práva všech obyvatel Georgie volit nebo vést kampaň, prosadili neamerický zákon, který lidem upírá volební právo,“ cituje Bidena BBC. „Tento zákon, stejně jako další, které republikáni prosazují po celé zemi, je do očí bijícím útokem na ústavu,“ dodal Biden.

Zákon už ale ve čtvrtek prošel oběma republikány kontrolovanými komorami místního zákonodárného sboru. Georgia se tak po Iowě stala druhým státem, který přistoupil k úpravě volebních pravidel po prezidentských volbách v roce 2020. Volání po změně pravidel se ale převážně ze strany republikánů ozývá ve většině amerických států.

Už tak napjatou situaci ve státě navíc ještě rozbouřilo video, na kterém místní afroamerická zákonodárkyně Park Cannonová klepe na dveře místnosti, kde republikánský guvernér Georgie Brian Kemp právě podepisoval nový volební zákon. Cannonová požadovala, aby byl tento akt veřejný. Kvůli neuposlechnutí výzvy k odchodu ji policisté následně nasadili pouta a zadrželi. Ve vězení ji později navštívil i samotný prezident.

A co přesně nový volební zákon upravuje? Zpřísní se identifikace voličů, po kterých bude nově vyžadováno předložení dokladu s fotografií, omezí se také možnost volby na dálku nebo předčasného hlasování, ubydou totiž například hlasovací schránky na veřejných místech. Volební proces také budou víc kontrolovat státní orgány namísto lokálních. Nově bude trestným činem poskytnout pití nebo jídlo lidem čekajícím před volební místností, právě v Georgii se přitom během prezidentských voleb tvořily dlouhé fronty, připomíná deník The New York Times.

Demokraté považují nový volební zákon za odplatu republikánů po prohraných volbách a cílení na sociální a etnické skupiny, které podle průzkumů pomohly převrátit výsledek na stranu Joea Bidena. Podle republikánů jde jen o zefektivnění voleb a posílení integrity. Dávat lidem čekajícím ve frontě vodu nebo jídlo je pak podle nich často prostředek ke kupování hlasů.

Na zákon už podaly federální žalobu dvě skupiny sdružující voliče různých etnik a sociálních skupin. New Georgia Project a Black Voters Matter tvrdí, že nová legislativa porušuje zákon o hlasovacích právech z roku 1965 i ústavu Spojených států, a „neslouží žádnému legitimnímu účelu kromě toho, že ztěžuje hlasování zejména voličů z různých menšin“. „Podáváme žalobu z jednoduchého důvodu, tato legislativa by měla být klasifikována jako porušení hlasovacích práv. Je to narušení naší důstojnosti a naší moci, “ cituje The Guardian prohlášení aktivistky Nse Ufotové z organizace New Georgia Project.

„Neexistuje nic, čím by tento zákon připomínal zákony Jima Crowa. K hlasování v nepřítomnosti žádný doklad s fotografií potřeba není, to platí jen pro voliče, kteří se voleb plánují zúčastnit osobně,“ brání zákon guvernér státu Brian Kemp. Schválení volebního zákona už mezitím přivítal bývalý prezident Donald Trump, který zde na podzim roku 2020 prohrál s Bidenem o přibližně dvanáct tisíc hlasů. Trump podle The Guardianu uvedl, že „je škoda, že k tomu nedošlo o něco dříve“.

Georgia pravděpodobně nebude posledním státem, který přistoupí ke změně volebních pravidel. Podle liberálního think tanku Brennat Center for Justice, který změny volebních zákonů v USA sleduje, v současné době existuje 253 podobných návrhů zákona v celkem 43 státech USA. Podle think tanku navíc v místních vládách narozdíl od federálního Kongresu převládají hlasy republikánů. Hned ve 23 státech pak podobně jako v Georgii republikáni ovládají zákonodárné sbory a v držení mají i guvernérské křeslo.