Zákonům navzdory. Dezinfekci míchají na černo a vozí nemocnicím

Souboj s epidemií COVID-19 se potýká nejen s nedostatkem ochranných pomůcek, ale velmi často i s dezinfekcí. V posledních čtrnácti dnech proto vznikla řada dobročinných projektů, které - jak říkají jejich iniciátoři - suplují stát a snaží se pomáhat těm, kteří to nejvíce potřebují - tedy lidem v první linii.

Jedním z nich je i spolumajitel kavárny Kafe Omylem Jiří Hlásek. Jeho kavárna začala zdarma šít roušky, vařit kávu a zhruba před čtrnácti dny začala vyrábět i dezinfekci.

Má to ale háček - pustili se do toho bez licence od Ministerstva průmyslu a obchodu. Nemocnice, domovy seniorů a řada dalších zařízení, jež od nich dezinfekci berou, to však vědí. A přece pomoc neodmítají.

Ač znají riziko, jejich postoj zní: Stát nám nedokázal potřebné věci zařídit, tak si to musíme shánět bokem.

Podle poslankyně za Piráty Olgy Richterové zákony na tyto situace pamatují - jedná se o takzvanou krajní nouzi, kdy člověk sice pravidla nedodržuje, nicméně zabrání mnohem větší újmě.

Kavárník Hlásek vzpomíná, že už na začátku března začali v Kafe Omylem rozdávat kávu zdarma řidičům městské hromadné dopravy či hasičům. Pak se ukázalo, že zdravotníkům chybějí roušky, a tak si kavárna půjčila stroj a začala šít ochranné pomůcky pro zdravotní sestry v nemocnicích.

„Zhruba před dvěma týdny ale přišel můj bratr, že je velký nedostatek dezinfekce a je potřeba s tím něco udělat. Proto jsme pod dohledem našeho kamaráda, který je chemik, začali míchat dezinfekci podle norem WHO a nabízeli jsme ji zadarmo různým zařízením,“ popisuje Hlásek.

Následující dny tak kavárna rozdala zhruba 400 litrů různým zařízením, nejvíce ale převažovaly domovy pro seniory a nemocnice.

„Věděli jsme, že mají všichni nedostatek, nejvíce po nás chtěli dezinfekci domovy pro seniory, klokánky a zdravotníci,“ vysvětluje kavárník.

Jedním z klientů byla i Armáda spásy. Žádný problém s dezinfekcí neměla, i když lidé, kteří ji dodali, nemají licenci.

„Nemáme sice licenci, ale vše je podle norem WHO. Zařízení, která si od nás dezinfekci berou, tak vědí, že licenci nemáme. Ale nemají na výběr, protože stát není schopen jim pomoci,“ říká Jiří Hlásek.

Nedávno také kavárna dodala zhruba čtyřicet litrů dezinfekce Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

„Když jsme to nemocnici předali a zveřejnili to na Facebooku, volala nám její mluvčí, abychom příspěvek stáhli, protože se ozvalo Ministerstvo zdravotnictví,“ popisuje spolumajitel kavárny Omylem.

Podle mluvčí nemocnice Terezy Romanové nemocnice skutečně požádala o stažení příspěvku. „Vyvolával totiž dojem, že nemocnice oficiálně žádala po dárcích dezinfekce, ačkoli naše zásoby v té době byly a stále jsou stabilizované,“ napsala Seznam Zprávám.

Že by o stažení žádalo ministerstvo, odmítla.

Nedostatek dezinfekce řeší i neurologická ambulance se dvěma pobočkami v Praze a Hostivicích. „Ptali jsme se na dezinfekci v kavárně Omylem, protože skoro nic nemáme, takže sháníme, kde můžeme. I tak to ale neřeší problém s respirátory, rouškami a rukavicemi,“ řekla Seznam Zprávám její pracovnice Kamila Šulcová.

Licence pro ty, kteří by chtěli pomáhat a míchají dezinfekci, momentálně přiděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s resortem financí. Je ale nutné i povolení Ministerstva zdravotnictví a zemědělství. Podle Hláska ale trvá velmi dlouho, než resort přidělí živnostníkům licenci.

„Potřebovali jsme jednat rychle, hned, jak jsme udělali první várku, tak se začaly ozývat nemocnice, domovy pro seniory a jiné instituce. A než bychom získali licenci od ministerstva, tak by bylo pozdě,“ popisuje kavárník.

Problém měl v minulém týdnu také lihovarník Martin Žufánek, jenž chtěl pomoct těm, kterým chybí dezinfekce, a začal ji vyrábět pod svojí značkou, neměl ale licenci. Kolem jeho příběhu se tak strhla velká debata. Na případ reagovali ministr vnitra Jan Hamáček i ministryně financí Alena Schillerová, která přes sociální sítě Žufánkovi vzkázala, aby požádal o licenci, a úřady to vyřídí vše co nejrychleji. Žufánek si ale o licenci nepožádal a důvod byl jediný: Čekal by minimálně čtrnáct dní.

„Kdybych si dneska požádal o denaturaci nebo o výrobu dezinfekčních gelů, tak bych na ni mohl třeba také čekat 14 dnů. Jenže během těch 14 dnů se veškeré suroviny na trhu, čili denaturovaný líh, glycerol, peroxid, dávno rozprodají,“ komentoval pro Seznam Zprávy Žufánek.

„Nepřijde mi rozhodně fér, že lidé, kteří chtějí pomáhat, nedostanou licenci hned, i když mají všechny předpoklady, a Agrofert dostane licenci tajně a hned,“ tvrdí Hlásek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má v tuto chvíli na soupisce 26 subjektů, které získaly potřebné licence v rekordně krátkém čase. Povolení pro výrobce ale platí na omezenou dobu, které bylo vydáno v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Ministerstvo má za úkol hlavně kontrolovat a evidovat výrobu, strukturu a výši dodávek dezinfekce Anti-COVID.

Do výroby dezinfekce se zhruba před dvěma týdny zapojila i skupina Agrofert, založená Andrejem Babišem, kterou nynější premiér převedl do svěřenských fondů.

Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky firmy získaly licenci zcela běžným způsobem.

Jedním z podniků Agrofertu, který dezinfekce vyrábí, je lihovar Ethanol Energy se sídlem ve Vrdech na Kutnohorsku. Ten je v tuto chvíli jedním ze dvou klíčových dodavatelů lihu pro finální výrobce dezinfekce. Společně se skupinou Tereos TTD, pod niž patří tři domácí průmyslové lihovary.

Vedle Ethanol Energy se do výrobního řetězce zapojil i další podnik spadající pod Agrofert - lovosický Preol. Ten se podílí na dodávkách glycerolu, což je další důležitá přísada do dezinfekce.