Článek
Vedoucí zaměstnanci z finančního úřadu ve Valašském Meziříčí, na jejichž přehmaty upozornily reportáže Seznam Zpráv, zůstávají ve svých funkcích. Nadřízení je prozatím nechtějí za nic trestat.
Finanční úřad pro Zlínský kraj, pod který pracoviště v Meziříčí spadá, se brání argumentem, že na chyby dostatečně reagoval už před dvěma lety, kdy postupy ve městě prověřoval.
„Finanční úřad reagoval bezprostředně v roce 2018 a nastavil kontrolní mechanismy, které jakékoliv prodlevy či odchýlení se od procesů stanovených zákonem indikují,“ odpověděl Seznam Zprávám mluvčí úřadu ve Zlíně Karel Skoumal.
V čele územního pracoviště ve Valašském Meziříčí tak zůstává Jiří Sobek, jehož manželka si nakoupila nábytek v dražbě, kterou nařídili místní berní úředníci.
Vymáhací oddělení tohoto pracoviště dál vede Taťána Zmydlená, která podle výpovědí podnikatelů i bývalé podřízené selektivně „zaklekávala“ na některé firmy, zatímco jiným se nedoplatky dlouho tolerovaly.
A ve funkci zůstává i bývalý šéf Finanční správy z let 2014 až 2018 Martin Janeček, za jehož působení byli berní úředníci pobízeni k tvrdým postupům proti podnikatelům. Po odchodu z čela Generálního finančního ředitelství se Janeček stal ředitelem Finančního úřadu pro Jihočeský kraj.
Zdráhavá reakce Finanční správy navozuje otázku, do jaké míry jsou konkrétní zaměstnanci berních úřadů vedeni k zodpovědnosti za chyby, kterých se dopustí? A jak se může podnikatel nebo firma domoci náhrady, když je poškodí postup úředníka?
O tom, že nejde pouze o problém z dřívějška a v jednom kraji, svědčí nedávný extrémní příklad z Ostravy.
Tamní finanční úřad obstavil byt majiteli restaurace poté, co podnikatel po vyhlášení nouzového stavu zavřel a požádal o odklad platby DPH. Šlo přitom o pouhých 16 tisíc korun a hostinský na daních jinak nic nedlužil.
Nápravy se dočkal hlavně díky tomu, že případ zveřejnil. Zástavní právo na byt bylo zrušeno, šéfka Finanční správy Tatjana Richterová se v médiích omluvila, pokárala podřízené z Moravskoslezského kraje a prohlásila, že taková situace se už nesmí opakovat.
Následně však zapadlo, jak se berní správa vypořádala s potrestáním konkrétních viníků - vedoucího vymáhacího útvaru a jeho zástupkyně, která rozhodnutí o obstavení bytu podepsala. Vyplynulo to až z pozdější odpovědi ministryně financí Aleny Schillerové na interpelaci poslance Jakuba Jandy z ODS.
Za bleskové zajištění bytu hostinského dostali zaměstnanci písemnou výtku. Z pohledu nadřízených šlo pouze o „drobný nedostatek“, jak vyplývá ze služebního zákona.
Výsledek sebekontroly: Žádné závažné nedostatky
Finanční úředníci v zásadě kontrolují sami sebe. Dbát na dodržování zákonů a pokynů mají oddělení vnitřní kontroly na Generálním finančním ředitelství a místních úřadech. Ročně provedou několik stovek kontrol, například v roce 2018, kterého se týkají reportáže z Valašského Meziříčí, jich bylo 710. „Při vnitřních kontrolách nebyly zjištěny takové nedostatky, které by zásadním způsobem ovlivnily činnost Finanční správy,“ konstatovala výroční zpráva s názvem Informace o činnosti Finanční správy v roce 2018.
Statistiky dokládají, že tvrdší postihy jsou ve Finanční správě výjimečné. Ze zhruba 16 tisíc zaměstnanců správy dopadly pouze na pár lidí.
Podle informací Generálního finančního ředitelství řešily kárné komise v minulém roce jenom pět případů, kdy hrozil tvrdší postih ve formě tzv. kárného opatření - podle závažnosti od písemné důtky až po propuštění ze služebního poměru.
Dvěma zaměstnancům snížili přechodně plat o 15 procent, jednoho propustili. „Ve dvou zbývajících případech bylo kárné řízení zastaveno,“ uvedlo tiskové oddělení Finanční správy na dotaz Seznam Zpráv.
Podnětů na berní úředníky přitom chodí stovky. Jenže se řeší v jiném právním „režimu“, zpravidla podle daňového řádu.
Více než 960 stížností směřovalo podle evidence Finanční správy na nevhodné chování nebo postup správce daně, zhruba dvě stovky podnětů vytýkaly berním úřadům zbytečné průtahy, podjatost úřední osoby namítalo 170 podnětů.
Naprostou většinu stížností však správa vyhodnotila jako „nedůvodnou“. Například u podnětů proti chování úředních osob to bylo 86 procent případů, u stížností na podjatost 74 procent.
Postup berňáku jakožto instituce mohou podnikatelé napadnout v první řadě u Odvolacího finančního ředitelství a následně u správních soudů. Ty jim, hlavně v případě zajišťovacích příkazů, daly v uplynulých letech vícekrát zapravdu. Jak nyní zdůrazňují ministryně financí Schillerová i šéfka Finanční správy Richterová, úředníci se přizpůsobili verdiktům Nejvyššího správního soudu a v „zajišťovácích“ ubrali na důrazu.
Pokud firma ve sporu s Finanční správou uspěje, dostane zpět zabavené peníze i s úrokem. To jí však nenahradí ušlé obchodní příležitosti nebo zisk. Náhradu takových škod musejí podnikatelé vymáhat po Ministerstvu financí, a to přes obecní soudy, které se v daňové problematice příliš neorientují a rozhodují pomalu.
V loňském roce vyplatilo ministerstvo po prohraných soudech zhruba 8,5 milionu korun. Celková požadovaná částka přitom dosahovala téměř 1,4 miliardy.
Spíše teoreticky mohou část těchto škod hradit také samotní úředníci Finanční správy. Jde o tzv. regresní náhrady, o kterých rozhodují komise resortu financí. Na peníze konkrétních úředníků se však téměř nesahá. Například v roce 2018 se nevymáhala žádná taková náhrada, v roce 2017 to byly dvě s celkovou částkou pouze 11 255 korun. Tyto údaje však nezahrnují jen Finanční správu, ale i Celní správu a úředníky Ministerstva financí.
