Základna na Měsíci musí být jako pevnost. Inspiroval jsem se barokem, říká vesmírný architekt

Když se Ondřej Doule představí jako vesmírný architekt, spousta lidí si myslí, že si dělá legraci. „Jde o kombinaci architekta a leteckého inženýra s prvky humanitních věd,“ vysvětluje ve Výzvě muž, který ve Floridském technologickém institutu buduje laboratoř pro pilotované vesmírné lety.

Vystudoval architekturu na ČVUT a mezinárodní vesmírnou univerzitu ve Štrasburku, byl na stáži v NASA. A teď mimo jiné navrhuje stavby pro lidské posádky na Měsíci nebo Marsu. Některé z nich se dají použít i v extrémních podmínkách na Zemi, třeba po přírodních katastrofách. (Na jeho projekty a návrhy se můžete podívat v úvodním videu.)

„Počítám, že s turisty se do vesmíru začne létat do dvou let, pak přijdou lety na na Měsíc a na Mars,“ říká.

„Věřím, že Měsíc osídlíme dřív než Mars. Konstrukce naší základny na Měsíci je inspirovaná barokním opevněním. U tohoto projektu jsem přemýšlel i nad tím, jaký architektonický styl by lidstvo mělo založit na jiném vesmírném tělese,“ dodává Doule.

Ondřej Doule si ale vyzkoušel i roli herce a producenta. V roce 2014 absolvoval misi na základně v Utahu simulující pobyt na Marsu a chtěl se tam vrátit. To zaujalo divadelníky ze skupiny Vosto5 a režiséra Benjamina Tučka, takže dr. Doule přišel s novým projektem a natočil film Mars.

Při první simulované misi na rudé planetě kvůli stresu jeden z účastníků náročnou práci v uzavřeném prostředí psychicky nevydržel. Ostatní museli výzkum přerušit, situaci vyřešit a pokračovali dál.

„U koordinátorů z Mars Society mi pomohlo, jak jsme tu situaci zvládli, takže natáčení filmu bylo 154. misí v patnáctileté historii stanice,“ vzpomíná Doule.

Jak zvládli nedostatek vody a nepohodlí při natáčení v extrémních podmínkách čeští herci? Proč by se měl pro stavbu lunární základny využívat měsíční prach? A proč je na jeho poslední projekty pro lety do vesmíru uvalené informační embargo?

Podívejte se na video v úvodu článku.