Článek
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který kvůli obavám z vydání do USA žije už pět a půl roku na ekvádorské ambasádě v Londýně, dostal ekvádorské občanství. Dřívější zprávy médií ve čtvrtek oficiálně potvrdila ekvádorská ministryně zahraničí. Podle ní Assange neopustí ambasádu dříve, než bude mít zaručen bezpečný odchod. Britské ministerstvo zahraničí již zamítlo ekvádorskou žádost o uznání Assangova diplomatického statusu a Británie nadále počítá s jeho zatčením.
Nyní šestačtyřicetiletý Assange se na ambasádu v Londýně uchýlil v červnu 2012, dva měsíce nato mu Ekvádor udělil politický azyl. Australský programátor se na velvyslanectví ukryl kvůli obvinění ze znásilnění ve Švédsku z roku 2010. Assange vinu odmítá a Švédsko loni případ odložilo. Stále ale může být zatčen a vydán do USA, kde mu hrozí stíhání kvůli zveřejnění tajných dokumentů o válce v Iráku či v Afghánistánu.
Získáním občanství Assange přišel o nárok na politický azyl
Ekvádor se podle ministryně Maríe Espinosaové pokoušel dostat Assanga z ambasády tím, že po udělení občanství požádal Británii o přiznání diplomatického statusu, avšak neúspěšně.
„Snažíme se najít důstojné a spravedlivé řešení,” řekla ve čtvrtek podle deníku La Hora šéfka ekvádorské diplomacie s tím, že Assange je ekvádorským občanem od 12. prosince a ambasádu neopustí, dokud nedostane záruky své bezpečnosti.
Udělením občanství podle ekvádorského deníku El Universo Assange ztrácí nárok na politický azyl, který Ekvádor nemůže udělovat svým občanům. Ekvádor ho ale nadále může chránit na základě diplomatické ochrany.
Zpráva o občanství pro zakladatele WikiLeaks se objevila den poté, co Espinosaová oznámila tisku, že se snaží získat prostředníka (třetí zemi či nezávislou osobu) pro řešení tohoto případu. Postoj britských úřadů zatím zůstává nezměněn. „Ekvádor ví, že cesta k vyřešení záležitosti spočívá v tom, že Julian Assange velvyslanectví opustí a vydá se justici,” řekl ve čtvrtek mluvčí britského ministerstva zahraničí. Proto byla podle něj žádost jihoamerické země zamítnuta.
Julian Assange už od konce 80. let minulého století působil jako hacker v různých skupinách, které se nabourávaly do databází nadnárodních firem či státních institucí, australských či amerických. V souvislosti s tím byl v polovině 90. let obviněn z několika trestných činů, nakonec vyvázl s pokutou. Světový věhlas získal díky serveru WikiLeaks, u jehož zrodu stál v roce 2006. Tento projekt se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.