Článek
Mezi signatáři dopisu najdeme více než dvě stovky europoslanců, poslanců národních parlamentů evropských zemí i členů amerického Kongresu. Text, který je adresovaný šéfům Evropské rady, Evropské komise i Evropského parlamentu, podepsala i řada Čechů, zvláště politici Občanské demokratické strany a lidovci, ale také jeden poslanec vládního hnutí ANO. Jedním z iniciátorů výzvy je i český europoslanec Alexander Vondra.
„Po sebevražedném pumovém útoku v Bulharsku v roce 2012, který zabil šest lidí, zakázala Evropská unie pouze takzvané vojenské křídlo Hizballáhu, nekonfrontovala tak celou teroristickou skupinu plnou silou svých sankcí,“ píše se v dopise. „Žádáme proto EU, aby přestala s falešným odlišováním vojenského a politického křídla…a zakázala celou organizaci,“ píše 236 signatářů.
Demonstrace stoupenců Hizballáhu v Bejrútu. Žena drží v ruce snímek vůdce hnutí Hasana Nasralláha.
Poukazují přitom na fakt, že Hizballáh je nejnebezpečnější zástupce Íránu a že ohrožuje nejen své sousedy, ale také západní demokracie. Jen v Německu má skupina více než tisícovku stoupenců, připomíná dopis.
„Hizballáh spolupracuje s vražedným Asadovým režimem a podílí se na děsivých válečných zločinech, které zabily, zmrzačily nebo vyhnaly z domovů miliony Syřanů. Skupina cvičí a zásobuje zbraněmi šíitské milice v Jemenu a Iráku. V rozporu s Rezolucí OSN 1701 se Hizballáh až po zuby vyzbrojil a zůstává nezávislou milicí v Libanonu,“ píší politici, k nimž patří například američtí senátoři Marco Rubio a Ted Cruz, ale také bývalý předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani nebo v Česku dobře známá europoslankyně Monika Hohlmeierová.
What has Hezbollah been up to since the #AMIA bombing 26 years ago?
— American Jewish Committee (@AJCGlobal) July 15, 2020
√ Supporting Assad's mass murder in Syria
√ Stockpiling weapons and bomb plots in Europe
√ Sleeper cells in the U.S.
How many more attacks and murders before all nations ban Hezbollah?
Z řad europoslanců podepsali dopis především členové evropských lidovců a konzervativců, nechybí ale ani podpisy členů liberální frakce Renew, dopis podepsal i šéf německých Zelených Cem Özdemir a jednou z iniciátorek je i rumunská europoslankyně Carmen Avramová, jež se hlásí k socialistické frakci.
„O tom zákazu debatujeme už několik měsíců, protože Česko a Německo to udělaly, EU to ale stále odmítá. Jsou tam některé státy, které jsou poněkud pod vlivem organizací, které jsou na Hizballáh navázané,“ vysvětluje europoslanec Vondra. V této souvislosti jmenuje Francii a Belgii, v rámci EU ale přesto vidí posun: „Když už to schválilo Německo, je nejvyšší čas, aby to akceptovala Evropská unie jako celek,“ dodává.
Hizballáh už v posledních letech zakázala Velká Británie, Německo či Rakousko, tento krok má ale mezi diplomaty i řadu odpůrců. Ti poukazují na fakt, že libanonské hnutí je součástí vlády, a proto by po jeho zařazení na teroristický seznam pak bylo obtížné s libanonskou vládou jednat.
To ale podle Vondry není problém: „Dnešní situace v Libanonu rozhodně není etalonem politické stability, takže jestli to vytvoří jako vedlejší produkt tlak na Libanon, vůbec to nevadí. Není žádný důvod Hizballáh legitimizovat,“ říká europoslanec. Odmítá ale, že by načasování dopisu mělo něco společného s libanonskou žádostí o záchranný balíček od Mezinárodního měnového fondu.
Faktem zůstává, že hnutí Hizballáh má v domovském Libanonu stále vysokou podporu. „Libanonci vám řeknou, podívejte se, to je součást naší země, oni to jsou Libanonci. To je jako byste v jiné zemi třetině občanů té země řekli, že jsou teroristé,“ řekla loni Seznam Zprávám česká velvyslankyně v Libanonu Michaela Froňková o postavení hnutí Hizballáh v zemi.
