Zákazníky jsme si tady rozmazlili, říká o online nákupech nový šéf PPF

Skupina PPF má stále velkou část svých aktiv v Rusku a v Asii. V posledních letech je však znát posun do Evropy, kde PPF nakupuje telekomunikační, mediální i průmyslové firmy. A teď se chce víc orientovat i na USA.

O další strategii PPF mluví ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro SZ Byznys nový šéf Ladislav Bartoníček. První část, v níž Bartoníček vysvětluje proces změny kompetencí po úmrtí zakladatele Petra Kellnera, kondici celé skupiny a plány v jejích klíčových segmentech financí a telekomunikací, jsme zveřejnili v pátek.

Jaký potenciál vidíte ve svých aktivitách v oblasti e-commerce, ve vaší skupině Mall Group? Tady PPF není majoritní vlastník, jste jeden ze tří akcionářů společně s EC Investments Daniela Křetínského a Patrika Tkáče a Rockaway Jakuba Havrlanta.

Tuto obchodní příležitost přinesl na začátku Jakub Havrlant. Co se týče managementu a rozvoje firem ze skupiny Mall Group, na tom se v zásadě podílíme stejnou měrou všichni akcionáři. Jako PPF jsme naprosto vědomě vstupovali do odvětví, o kterém jsme si už tehdy mysleli, že je dobré v něm být a získávat zkušenosti. Vnímali jsme to jako rostoucí segment světové ekonomiky a nechtěli jsme zůstat nedotčení.

Minulý rok byl nesmírně zajímavý v tom, jak se rázem zvětšily výkony Mallu i Heuréky. Mění se i zvyky zákazníků, což je koneckonců trochu podobné, jako se mění zvyky televizních diváků. Z našeho pohledu je nejdůležitější, že došlo skokově k akceptaci online prodeje u velkého množství lidí. A nemyslím si, že až přestaneme nosit roušky, že by se lidé vrátili ke svým původním návykům. I moje 85letá máma zjistila, že se prostě na Košíku dobře nakupuje, tak to dělá.

Co toho ale znamená pro vaši strategii v této oblasti?

Že tuto oblast chceme rozvíjet.

Objevily se i spekulace, že byste mohli akcie Mall Group uvést na burzu.

Je to potenciálně jedna z variant, jak podpořit dynamičtější růst a více investovat.

Mall Group jako skupina dosud prodělávala. Čím to, když jsou jiné obdobné firmy na trhu úspěšné?

To je na mnoho hodin povídání. Ale principiálně, když jsme firmu kupovali, nebyla v optimálním stavu a dostat ji do něj trvá poměrně dlouho. Ďábel nepřekvapuje a skrývá se v tom úplně nejmenším detailu. Jestli Alza funguje, jak funguje, tak je to proto, že ji majitel od začátku vypiplal do strojku, který běží bez jakýchkoliv neefektivit. Na tomto trhu se hraje o malinké marže a jakákoliv chyba způsobí, že se ručička překlopí ze zisku do ztráty. To je také důvod, proč trvá dlouho Mall Group takovým způsobem vypiplat. A není to jen o českém trhu. Skupina operuje v řadě zemí a každá z nich má na konci dne své výhody a nevýhody. Měli jsme například ohromný problém v Polsku, kde se ukázalo, že s naší velikostí se tam nedá konkurovat.

Bude Mall Group za poslední rok v zisku?

Finanční rok Mall Group končí teď na konci prvního čtvrtletí, takže čísla budu znát v příštích týdnech. Nemyslím si, že by měla pokračovat ve ztrátě, ale nechci teď střílet nějaká konkrétní čísla.

Bude podle vás pokračovat konsolidace e-commerce v Česku? Jinými slovy, přežijí jen opravdu dobře promakané strojky?

Určitě. Je třeba si uvědomit a dívat se na to, kolik do výzkumu, rozvoje a logistiky investují firmy jako Amazon a další. A nás tato oblast opravdu baví a budeme do ní investovat dost energie.

Čím to je, že český zákazník je ohledně on-line nakupování tak náročný, třeba na rychlost dodávek?

My jsme si tady zákazníky rozmazlili. Dodávky v ten samý den jsou víceméně jen tady v Česku. A je to strašně drahé.

Budou si zákazníci muset zvykat na jiné podmínky, nebo se jejich nárokům firmy přizpůsobí?

Na jedné straně se automatizuje, zlepšuje se logistika, fungují výdejní boxy a podobně, což jde vstříc zákazníkovi. Ale na druhé straně se to někde maličko zracionální.

Přežijí podle vás ještě kamenné obchody?

To mi řekněte vy. Já nejsem odborník na kamenný retail. Jen se trochu bojím, co se stane, až se to tady znovu otevře. Myslím si, že možná přijde nějaké rozčarování.

Budete pokračovat v rozvoji biotechnologické společnosti Sotio, která pracuje na vývoji onkologických léčebných přípravku?

Budeme.

Dají se tedy čekat další akvizice v této oblasti a investice do vlastního vývoje?

Ano. Upřímně řečeno jsme do Sotia investovali opravdu veliké peníze. Nedávno se nám část vrátila, když jsme prodali svůj podíl ve švýcarské firmě NBE-Therapeutics. Ale jsem velký optimista i co se týče ekonomického potenciálu dalších projektů. Jak u programů v předklinické fázi, tak teď máme jeden program v první fázi klinických zkoušek a data jsou velmi zajímavá.

Pokud mluvíte o potenciálních projektech, vidíte šance spíše v zahraničí, u projektů, jež jste koupili než u českého vývoje léku na rakovinu označovaného zkratkou DCVAC?

Věda se dělá z velké části tady. Jde spíše o to, že jsme technologie či patenty licencovali odněkud ze zahraničí. A co se týče našeho preparátu DCVAC (platforma aktivní buněčně imunoterapie, pozn. red.), tak je to pro určitý segment pacientů extrémně zajímavá léčba, jak to vidíme z výsledků fáze II. Momentálně se zabýváme tím, jak se dostat k registraci, protože doba klinických zkoušek ve fázi III trvá v tomto případě pět až sedm let, a to je opravdu strašně dlouho.

Je nějaký zajímavý posun u Škody Transportation a jednání s Alstomem ohledně odkupu jedné z jeho továren na výrobu vlaků ve Francii?

Jednání s Alstomem běží, to se ví. Je to ale poměrně hodně složité, protože tam vlastně jde o vyčlenění části podniku. V tomto průmyslu je to jako noční můra, kvůli všem možným vazbám od IT přes obchodní vazby a podobně. Je to v procesu a uvidíme.

V posledních letech je vidět, že se těžiště skupiny PPF vrací do Evropy. Počítáte i do budoucna, že bude skupina rozkročena od Číny až po USA, nebo se teď bude dál více orientace na Západ?

Uvedu příklad. V tuto chvíli chceme jednoznačně posílit v Americe, protože tam je trh. A pokud chcete působit v oblasti biotechnologií a nejste dobře etablovaní na americkém trhu, tak hrajete druhou ligu. A to nechceme. Ale jinak je předčasné mluvit o tom, jestli chceme měnit naše geografické rozložení. Ono to přichází s jednotlivými byznysy. To znamená, že pokud bychom viděli zajímavou příležitost, tak o ní budeme uvažovat vždy.

A jak teď uvažujete o Číně a Rusku?

V Rusku máme kromě nemovitostí, banky a pojišťovny své vztahy a dlouhou historii, ale teď na stole není žádný projekt, kde bychom nějak výrazně diverzifikovali. A co se týká Číny, tak tam jsme se vždy koncentrovali na finanční služby a aktivně netlačíme na to, abychom se pouštěli do něčeho nového. Ale my jsme v dobrém slova smyslu oportunisté a objeví-li se zajímavá příležitost, vždy se na ni podíváme. To je schopnost, kterou PPF nesmí ztratit.

Jak byste tuto schopnost definoval?

Podnikavost. A být připraveni dívat se i třeba na netradiční oblasti a nové transakce. Nebýt příliš svázáni určitou strategií, která je definována historicky, protože svět se vyvíjí směrem dopředu.

Od doby vstupu do Ruska a Číny se svět hodně proměnil, více se polarizuje ve smyslu východ a západ. Vy jste rozkročeni v obou světech. Co z toho plyne pro PPF?

Svět se jistě polarizuje, ale není to jen východ a západ, polarizuje se i ve smyslu chudí a bohatí, společnost se radikalizuje. To je podle mě větší riziko než z pohledu východ–západ. Dnes existuje mnoho západních firem, které úspěšně operují v Rusku nebo Číně. A pro mě to, co se děje ve světě, není důvod k tomu, abychom si řekli, že to vyprodáme a půjdeme pryč. Ale vnímáme, že geopolitická rizika jsou větší.

A co z toho plyne?

Že ten případný nový projekt musí být atraktivnější, abych do něj šel.

Řešili jste tyhle věci už s Petrem Kellnerem? Bylo pro PPF zásadní, jak se k měnícímu světu postavit?

Samozřejmě. Jsme globální firma, takže to bylo součástí průběžných diskusí. Ale za sebe musím říct, že jsem nešťastný z toho, že se vytrácí podstata a jednotlivé státy sledují jen své zájmy. A jak není mediální obrázek Západu v Rusku nebo v Číně objektivní, tak to platí i opačně. A to nikdy není dobře.

Máte podíl v médiích a sám jste řekl, že byste do nich dál rádi investovali. Jsou pro vás média i prostředkem k formování názorů ve společnosti? O obdobných motivech mluvil například Daniel Křetínský, když posiloval své investice v médiích.

To je primární úkol pro politiky. Co se týká médií, tak je to o profesionalitě lidí, kteří tam pracují. Není to o tom, abych tam já chodil a vymýšlel, jakým způsobem někde obrušovat nebo neobrušovat hrany. Myslím si, že profesionální novinařina by k tomu měla přispívat. Ale třeba bulvár dělá přesný opak. Ten společnost polarizuje, protože se mu to vyplatí.

Co podle vás Petr Kellner v PPF chtěl, ale už nestihl udělat?

Toho by bylo tolik, že na to není jednoduchá odpověď. On tou prací žil i bavil, jako se jí bavíme všichni, ale mnohem intenzivněji. Když se podíváte na projekty jako jsou Moneta, Sotio, telekomunikace, tak my bychom měli jasno, kam je dostat, a tlačíme to tam. Ale on by určitě přišel ještě s něčím jiným. To byla jeho přednost, že vždy uměl překvapit nějakou zajímavou myšlenkou. Jaká by byla? Nevím. Ale třeba mi něco pošeptá.

První část rozhovoru najdete v tomto odkazu.