Článek
Nová mobilní aplikace umožňuje jakémukoliv obchodníkovi přijímat bezkontaktní platby kartou. Stačí mu k tomu pouze mobil s operačním systémem Android a dnes již běžným NFC čipem, který umí číst platební karty. Aplikace, jež funguje ve zkušebním režimu, nevyžaduje tradiční platební terminál, a je tak v době růstu bezkontaktních plateb během pandemie díky ní snazší v podniku zavést placení kartou. Jeho umožnění má totiž vliv i na tržby.
Obchodníci, již přijímají karty, vydělávají v průměru o 12 až 18 procent víc než ti, kteří přijímají jen hotovost, uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Ano, tím, že neumožňujeme platby kartou, přicházíme o deset až 15 procent zákazníků,“ potvrzuje Hana Čermáková, manažerka thajské restaurace Modrý zub na pražském Smíchově.
Nejčastější důvod, proč podnikatelé odmítají přijímat platební karty, jsou poplatky. „U podnikatelů, kteří mají jen jednotky tržeb denně, podnikají na venkově nebo jejich klientelou jsou senioři, je preferována hotovost,“ informovala ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.
Čermáková si je vědoma, že na tak exponovaném místě uprostřed kancelářských a obchodních prostor, jakým pražský Anděl je, je obrázek na dveřích restaurace s přeškrtnutými logy platebních karet handicapem. Důvodů, proč provozovna karty nebere, je několik. Náklady na platební terminály a transakční poplatky za každou platbu kartou mezi ně ale nepatří. „Dnes už jsou ty poplatky opravdu nízké. Jde hlavně o řízení cash flow,“ vysvětluje manažerka.
„Neodebíráme zboží od velkých dodavatelů. Většina obchodníků, kteří nám vozí maso, potřebuje hotovost. Každý den bych musela na nákup zboží vybrat z účtu kolem 50 tisíc,“ popisuje. Také zaměstnává velký podíl cizinců a většina z nich chce být vyplácena v hotovosti. „Thajci neumí využívat bankovní účty. Lidem na place dávám peníze na účet, ale jinak zbylým 70 procentům pracovníků platím v hotovosti. Kdybychom brali karty, bylo by 80 procent plateb bezhotovostních,“ míní Čermáková.
Musela by mít velkou disponibilitu k firemnímu účtu a do toho se majiteli restaurace nechce. „Denně by tu musel být a peníze pro nás vybírat,“ říká manažerka. „Je to problém, zvlášť teď v období korony, kdy jsme potřebovali prokázat, že platy vyplácíme, protože jsme žádali o státní pomoc z programu Antivirus,“ přiznává Čermáková. O zavedení plateb kartou do budoucna uvažují.
Mobil místo terminálu
Antonín Pudil, který s manželkou provozuje ve Slaném a na Kladně hojně navštěvované rodinné cukrářství a zmrzlinárnu, platby kartou také ještě před pár dny neumožňoval. Ne kvůli nákladům, ale kvůli byrokracii s tím spojené. „Nechtěl jsem mít starosti s účtenkami za každou zmrzlinu, kterou prodám,“ vysvětlil. „Už mě to ale také doběhlo. Když skončila sezona zmrzliny, vybral jsem si jednu ze dvou bank, se kterými jsem o terminálu jednal,“ doplnil.
O to, aby pro obchodníky bylo zařízení bezkontaktních plateb jednodušší, se pokouší společnost Global Payments, která obsluhuje polovinu trhu s platebními terminály ve střední Evropě. Ve spolupráci s Českou spořitelnou a kartovými firmami Visa a Mastercard před několika týdny spustila v pilotním provozu novou aplikaci, se kterou je možné proměnit mobilní telefon v platební terminál pro přijímání karet. Služba je v Česku dostupná v jako první zemi v Evropě.
Příhodný čas pro představení aplikace přišel i díky vyššímu zájmu o placení kartou kvůli obavám z nákazy koronavirem. „Každý den nyní Češi přes naše terminály zaplatí téměř 600 milionů korun, což je o sto padesát milionů korun denně více než v únoru a březnu,“ uvedl Ondřej Holoubek, mluvčí Global Payments.
„Kartu při placení začala používat pětina klientů, kteří předtím upřednostňovali výhradně hotovost. V současnosti takřka každou pátou platbu provedou naši klienti plastovou platební kartou nebo zdigitalizovanou kartou v mobilním zařízení,“ přidává se Michal Přikryl z České spořitelny.
Aplikace je zdarma
Aplikace umožňuje obchodníkům přijímat platby kartou svým mobilním telefonem místo klasického terminálu.
Funguje na všech telefonech s operačním systémem Android verze 5 a vyšší a se zabudovaným NFC čipem. Platby kartami lze takto přijímat kdekoliv, kde je signál. „Účtenka se odesílá e-mailem nebo SMS, pouze je nutné zadat e-mail nebo telefonní číslo zákazníka. Je proto ideální třeba pro taxikáře, půjčovny vodáckého vybavení, řemeslníky, trhovce nebo menší prodejny. Aplikaci lze doplnit i o pokladní systémy a EET,“ popisuje Holoubek.
Podnikatel za každou platbu odvede do 1,5 procenta z hodnoty transakce, podobně jako u standardní platby kartou. Bude na něm, jestli o poplatky zvýší cenu své služby nebo zboží. Mobilní aplikace je ke stažení zdarma. „Zatím není naším cílem ji zpoplatňovat,“ uvedl Holoubek. Ušetří tak náklady spojené s pronájmem nebo nákupem platebního terminálu.
„Pro nakupující je nové, že najednou přikládají kartu místo k terminálu k telefonu. Potřebujeme si samozřejmě ověřit, zda v praxi bude všechno fungovat tak, jak jsme očekávali. Z průzkumů ale víme, že pokud platba probíhá v prostředí, které je zákazníkovi známé, nebo v situaci, kdy počítá s platbou, nemělo by se chování zákazníků měnit,“ vysvětlil Radovan Bryx, manažer týmu, který novou aplikaci připravil.
Česko platí kartou
Až do konce roku si podnikatelé také mohou vzít na zkoušku dotovaný platební terminál. V rámci projektu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) „Česko platí kartou“ získá obchodník platební terminál na rok zdarma, nemusí platit žádné poplatky za pořízení ani poplatky transakční. Zájem projevilo už víc než 800 podnikatelů.
Nejčastěji si podle MPO platební terminál chtějí vyzkoušet majitelé kadeřnictví, kosmetických a masážních salonů – byla jich téměř jedna pětina. Na pomyslné druhé příčce se umístily drobné obchody s potravinami včetně pekáren a řeznictví (14 procent) a specializované obchody (12 procent), kam spadají například hodinářství/šperky, květinářství, obchody pro chovatele apod. Každý desátý žadatel o terminál zdarma provozoval restauraci nebo občerstvení.
„Všechny terminály v Česku již akceptují bezkontaktní platby, ale počet míst, kde lze platit kartou, má stále velký prostor pro růst,“ komentuje situaci Marcel Gajdoš, šéf Visa ČR a Slovensko.