Článek
Nejvyšší správní soud musí znovu řešit případ shromáždění při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v březnu roku 2016. Čtveřice stěžovatelů, včetně bývalého vícepremiéra Martina Bursíka a jeho manželky Kateřiny Jacques, u soudu napadla jednání policie. Ta kvůli zajištění bezpečnosti nevpustila demonstranty na řádně ohlášené místo protestu na Hradčanském náměstí.
Ústavní soud částečně vyhověl ústavní stížnosti. Podle úterního rozsudku se musí případem znovu zabývat Nejvyšší správní soud. Podle senátu Ústavního soudu bylo dřívějším postupem správního soudu porušeno právo stěžovatelů bránit se u soudu.
Několik stovek protestujících chtělo na konci března roku 2016 vyjádřit protest s čínskou politikou a poukázat na porušování lidských práv. Čtyři svolavatelé měli demonstraci řádně ohlášenou na Hradčanském náměstí. Policie je však kvůli zachování bezpečnosti na místo nepustila. Protestující později v žalobě poukazovali na to, že demonstraci lze zakázat jen do tří dnů po jejím ohlášení, což se nestalo. Podle nich tím bylo porušeno shromažďovací právo zajištěné ústavou.
Stížnosti svolavatelů demonstrace už dříve odmítly i Městský soud v Praze a také Nejvyšší správní soud, který ve věci rozhodoval v červnu loňského roku.
Část stížnosti Nejvyšší správní soud odmítl z procesních důvodů, zamítl také důležitou část žaloby, jež poukazovala na konkrétní kroky policistů, kteří nepustili demonstranty na ohlášené místo jejich protestu na Hradčanském náměstí.
„Vzhledem k tomu, že výše uvedené správní rozhodnutí i související opatření obecné povahy byly pro činnost Policie ČR závazné a zůstaly nedotčeny, dospěl poté NSS k závěru, že pokud Policie ČR při svém počínání tyto akty respektovala a nevpustila žalobce do uzavřeného prostoru, nemohlo jen z tohoto důvodu dojít z její strany k nezákonnému zásahu do jejich práv,“ uvedla loni mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.
Podívejte se na reakce po rozhodnutí Ústavního soudu
Reakce po rozhodnutí Ústavního souduVideo: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy
