Hlavní obsah

Zákaz reklam na fastfood. Hamburger v britské televizi před devátou neuvidíte

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Britská vláda zveřejnila svoji strategii boje proti obezitě. Obsahuje i radikální opatření jako zákaz televizních reklam na nezdravé jídlo před devátou hodinou nebo konec akcí ve stylu „kup si jeden hamburger a druhý máš zdarma“.

Článek

O inzerování nezdravého jídla se v Británii diskutuje už delší dobu. Podle analýzy Cancer Research UK, která v září 2019 sledovala čtyři britské populární televizní kanály, nabízelo fastfood 47,6 % všech vysílaných reklam na jídlo. Mezi šestou a devátou večerní hodinou to bylo téměř 60 %. Zákaz vysílání těchto reklam má především chránit děti. O tom, jestli se rozšíří i na internet, bude britská vláda ještě jednat.

Druhá výrazná změna - konec akčních nabídek nezdravého jídla ve stylu „kup si jeden a druhý máš zdarma“ - přijde společně s omezením míst, kde může být takové jídlo vystaveno v obchodech. Opatření vychází z výzkumů, které ukazují, že Britové utratí více peněz za jídlo v akci než kterýkoliv jiný národ v Evropě.

Mezi další přijaté kroky patří například povinnost zveřejnit počet kalorií u jednotlivých jídel v menu. Ten budou muset nově uvádět všechny podniky s více než 250 zaměstnanci. Vláda doufá, že si tak lidé budou více objednávat zdravější varianty. Do budoucna se bude projednávat i uvádění takzvaných „tekutých kalorií“ u alkoholických nápojů.

Některé změny se týkají zdravotnictví. Lékaři budou motivováni, aby svým pacientům předepisovali více fyzických aktivit jako například jízdu na kole. Novinkou budou i speciální mobilní aplikace, které mají lidem pomoci s hubnutím.

Johnsonovo prozření

Britský premiér Boris Johnson představil novou strategii s tím, že pomůže „snížit zdravotní rizika a ochránit nás před koronavirem“.

Johnson změnil svůj „libertariánský“ postoj ke stravování poté, co sám skončil s koronavirem na jednotce intenzivní péče. Za těžký průběh nemoci u něj nejspíš částečně mohla právě nadváha, což ostatně sám premiér připustil. „Normálně nevěřím ve vychovatelský nebo komandovací typ politiky. Ale realita je taková, že obezita je jedním z opravdu přispívajících faktorů úmrtnosti,“ vysvětlil.

Data o nakažených koronavirem totiž ukazují, že lidé s nadváhou nebo obezitou mají těžší průběh onemocnění a musí být častěji hospitalizováni. Čím vyšší váha, tím více stoupá riziko nejen vážného průběhu nemoci, ale i smrti.

Británie a nadváha

Takzvaný „koronavirový budíček“, jak vláda o pandemii mluví, upozornil na vážné problémy týkající se britského veřejného zdraví. Jedním z nich je právě obezita. Trpí jí (nebo méně vážnou nadváhou) asi 63 % dospělých Angličanů. Situace v ostatních zemích království je podobná.

Problém se nevyhýbá ani těm nejmladším. Jedno ze tří dětí, které opustí první stupeň základní školy, má nadváhu nebo je obézní. Ukazuje se, že děti pocházející z chudšího prostředí jsou riziku vystaveny více. Důvodem je především větší koncentrace levných fastfoodových restaurací v sociálně slabších oblastech měst a naopak horší dostupnost zdravého jídla.

Horší průběh koronaviru není zdaleka jediným rizikem spojeným s obezitou. Mezi další patří například kardiovaskulární onemocnění, cukrovka nebo některé druhy rakoviny.

Léčba nemocí spojených s obezitou stojí britskou Národní zdravotní službu (NHS) – sít veřejné zdravotní péče - přes 6 miliard liber každý rok. Předpokládá se, že v roce 2050 může částka dosáhnout až 9,7 miliardy liber.

Doporučované