Zákaz potratů platí, Polky musí donosit i dítě bez šance na přežití

V Krakově se ve středu sešla tříčlenná komise složená ze dvou specialistů a krajského konzultanta. Jde o orgán, který v Malopolském vojvodství na jihu země rozhoduje o přípustnosti provedení umělého přerušení těhotenství. Přísný polský zákon z roku 1993, takzvaný potratový kompromis, to až dosud umožňoval v případě incestu, znásilnění, ohrožení života matky a také při vážné vývojové vadě plodu.

Právě kvůli nevyléčitelné vadě plodu dala komise ve středu souhlas s interrupcí ženě, která s veškerou dokumentací a vyšetřeními dorazila do krakovské Univerzitní nemocnice. Její případ popsal liberální deník Gazeta Wyborcza (GW), který je dlouhodobě kritický k současné polské konzervativní vládě. Komise ženě podle GW vydala žádanku o provedení zákroku v jedné z krakovských nemocnic, k jeho výkonu už ale v Polsku nedojde – tedy ne legální cestou.

Ve středu večer totiž úřad vlády publikoval ve Sbírce zákonů nález ústavního soudu, který možnosti legální interrupce výrazně omezuje. Možné jsou tak od čtvrtka jen v případě ohrožení života matky, znásilnění a incestu. Umělá interrupce není nově možná ani v případě, že plod nemá šanci po porodu přežít. „Bohužel to znamená, že žádná nemocnice už nemůže u této ani žádné další pacientky provést potrat kvůli vadě plodu. Pacientka má žádanku na zákrok, ale lékaři ho nemohou provést,“ cituje deník krakovského gynekologa Huberta Hurase.

Kvůli vývojové vadě plodu se v Polsku ročně provádělo až 97 procent ze všech asi 1100 legálních interrupcí. Další desítky tisíc umělých potratů ale Polky podstupují doma buď nelegálně a potají, nebo, pokud na to mají finanční prostředky, vyjíždějí za zákrokem do zahraničí, včetně České republiky.

„Výjezdy do zahraničí za výkonem potratu budou v praxi dostupné jenom pro ženy v dobré majetkové situaci. Těm, které na to nebudou mít, a budou rozhodnuté o přerušení těhotenství, zůstane jen podzemí,“ tvrdí v rozhovoru pro Deník Gazeta Prawna advokátka Monika Sokołowská.

Nová pravidla stanovil nález ústavního soudu z 22. října, účinná jsou ale teprve od čtvrtka. I když má vláda publikovat ve Sbírce zákonů nálezy soudu bezodkladně, v případě potratů to zcela svévolně udělala až po více než třech měsících. Kabinet to obhajoval čekáním na odůvodnění nálezu. To vyšlo právě ve středu odpoledne.

Ústavní soud, který za poslední roky k obrazu svému personálně přeobsadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), se odvolává na ústavu. Podle odůvodnění nálezu má každý člověk právo na život a jeho ochranu už od početí.

Nález loni v říjnu způsobil v Polsku velmi prudkou reakci společnosti. V desítkách měst, ale i na venkově, se konaly demonstrace proti zákazu potratů a za práva žen. Ve Varšavě se na konci října i přes koronavirový zákaz shromažďování sešlo přes sto tisíc lidí. V protivládních protestech se pod vlajkou protestní organizace Stávky žen zrcadlila frustrace části společnosti z kroků vlády PiS a z koronavirové krize. Zapojily se různé společenské skupiny včetně taxikářů či zemědělců. Policie proti nepovoleným demonstracím často zasahovala slzným plynem.

Demonstrace se konaly mimo jiné blízko domu předsedy PiS Jarosława Kaczyńského ve varšavské čtvrti Żoliborz. Důvodem byl jeho blízký přátelský vztah s předsedkyní ústavního soudu Julií Przyłębskou, o kterém sám Kaczyński veřejně hovořil. I kvůli tomu mají opoziční strany, část justice a také evropské instituce o nezávislosti rozhodování ústavního soudu vážné pochybnosti.

Protesty vláda nakonec ustála i díky strategii vyčkávání a nepublikování nálezu. Po velkém podzimním propadu voličských preferencí je teď strana PiS zpátky „v sedle“. Dech naopak ztratila Stávka žen, která částečně zabředla do sporů o politické profilování a angažovanost známých opozičních tváří. Ihned po středeční publikaci odůvodnění soudu ale mobilizace odpůrců zpřísnění potratové legislativy začala nanovo. Ve středu večer vyšly do ulic desítek polských měst tisíce lidí a demonstrovat se má i v dalších dnech. Na pátek se plánuje velký protest ve Varšavě.

Ultrakonzervativní koaliční strana Solidární Polsko po nálezu ústavního soudu přišla s návrhem novely, která má zavádět tzv. perinatální hospice. Šlo by o zařízení pomáhající rodinám dětí bez šance na přežití vyrovnat se situací před porodem a po něm. O projektu informoval ve čtvrtek místopředseda strany Michał Wójcik.

Opoziční agrárníci (PSL) naopak navrhují návrat k „potratovému kompromisu“ a následné referendum. Levicové strany chtějí liberalizaci zákonů.

Zastánců zpřísnění potratových zákonů je přitom mezi Poláky málo. Podle průzkumů z konce loňského roku jsou pro právo na potrat do 12. týdne těhotenství dvě třetiny lidí, v případě vážné vady plodu pak 75 procent.

Podle komentátora deníku Rzeczpospolita Michała Szułdrzyńského není načasování publikace odůvodnění nálezu náhodné. „To není spor křesťanské civilizace s antikřesťanskou, světa hodnot se světem antihodnot. Křesťanskou civilizaci nelze postavit na děsivém cynismu a využití náboženství jako nástroje politického boje,“ píše komentátor.

Za viníka přitom označuje šéfa PiS Kaczyńského, který je autorem dnešního systému polské politiky. „Předseda Kaczyński musí mít nepřítele, musí rozdělovat, stavět zdi a kopat příkopy mezi Poláky. To je jeho politická metoda,“ dodává Szułdrzyński.