Článek
Mezi členy Pirátů není ani těsně před hlasováním o koalici se Starosty zcela jasno, zda je spojení pro ambiciózní stranou výhodné. Největší pochyby momentálně panují ohledně preferenčních hlasů, a tedy i zisku mandátů.
Piráti se obávají, aby výrazným osobnostem Starostů neposloužili jako výtah k moci v krajích, kde jsou jako strana silnější oni. A zároveň mají strach, aby je starostenské hvězdy nepřeskákaly ve svých tradičně silných regionech.
Piráti si dokonce zpracovali analýzu, ve kterých krajích a od koho jim „přeskakování“ hrozí nejvíce. A jejich vyjednavači si prosadili do chystané koaliční smlouvy řadu podmínek, které mají stranickými aparáty dohodnutý kompromis „zabetonovat“.
Z veřejné diskuse na pirátském fóru je ale zřejmé, že ani to nemusí členům stačit. A zatímco Vít Rakušan musí přimět k souhlasu jen výbor o 45 lidech, předseda Pirátů Ivan Bartoš musí přesvědčit dvě třetiny z 1099 členů celostátního fóra.
Schvalování koalice den po dni
Středa – zástupci STAN budou na videokonferenci jednat s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem.
Čtvrtek – celostátní výbor STAN rozhodne o uzavření koalice.
Víkend – Piráti budou o koalici hlasovat přes internet na celostátním fóru.
Návrh koaliční smlouvy počítá s tím, že kandidáti dostanou zákaz vyzývat voliče ke kroužkování. Pokud se do toho přesto některý z kandidátů pustí, navrhující strana má zajistit pořádek. A v extrémním případě může být provinilec úplně vyškrtnut z kandidátky.
Ve smlouvě se myslí i na potenciální skokany skryté v nižších patrech kandidátky. „Koaliční strany se rovněž zavazují nenavrhovat na nižší místa kandidátní listiny osobnosti se zjevným záměrem získat preferenční hlasy a změnit tak dohodnutý poměr na volitelných místech,“ stojí v dokumentu čekajícím na schválení.
Mezi místa, ve kterých pirátským kandidátům hrozí „odsun“ známějšími Starosty, patří Karlovarský a Liberecký kraj. Jde o malé kraje, kde může s pořadím zahýbat i nízký počet hlasů. Vyplynulo to z analýzy, kterou vypracoval pirátský poslanec Vojtěch Pikal.
„Například v Libereckém kraji při zisku 26 procent hlasů vychází, že je k překroužkování potřeba 3 tisíce kroužků, a to je počet, který je obecně dosažitelný,“ uvedl pro Seznam Zprávy Pikal. Právě v Libereckém kraji jsou navíc Starostové mimořádně silní. Při loňských krajských volbách tam získali téměř 39 procent hlasů, Piráti pak 10 procent.
Do čela místní kandidátky se pak s vysokou pravděpodobností vrátí někdejší celostátní lídr Starostů z voleb 2017 Jan Farský. V dresu Pirátů by měl obhajovat současný poslanec Tomáš Martínek. Ten je sice také skokan voleb 2017, ale ke vstupu do Sněmovny mu tehdy stačilo 1329 preferenčních hlasů.
Od společné kandidátky se pak očekává zisk 3–4 mandátů, tedy pokud by voliči nerozhodli jinak – dva Starostové a jeden až dva Piráti. Kdyby ale Starostové nasadili v Liberci nějakého „skokana“, mohli by Piráti o místo ve Sněmovně snadno přijít.
V Karlovarském kraji má dle předběžné dohody vést společnou kandidátku Pirát následovaný zástupcem STAN a pak se pravidelně střídat. Jenže podle Pikalovy analýzy má v tomto malém kraji reálnou možnost vstupu do Sněmovny úplně kdokoli, kdo se na kandidátce ocitne. A případná sólo kampaň kandidátů by pak mohla s pořadím výrazně zamíchat.
Naopak ve Středočeském kraji se Piráti přeskakování tolik bát nemusí. A to přesto, že jde o baštu Starostů, kde kandidátku povede jejich lídr Vít Rakušan. Podle pirátských propočtů by skokan musel posbírat 8,5 tisíce kroužků a to bez individuálně vedené kampaně není zas tak jednoduché. Navrhovaný klíč je, že za Rakušanem se seřadí dva Piráti, což se bude opakovat až do desátého místa.
Že kroužkování ve větších krajích nebude tak dramatické, už si koneckonců vznikající koalice vyzkoušela. V Olomouckém kraji šly obě strany společně do krajských voleb. A přestože preferenční hlasy voliči udělovali (a Starostům více než Pirátům), zvoleno bylo prvních 13 kandidátů, jak se na nich shodly stranické sekretariáty.
Skokanem se zde stal sice kandidát Starostů Radim Sršeň, ten ale ze svého sedmého místa přeskočil i starostenského lídra kandidátky Josefa Suchánka. O Sršňovi se teď podle informací Seznam Zpráv uvažuje také jako o lídrovi pro sněmovní volby.
Jak zajistit, aby poměr sil vzešlý z těžce dojednaných kompromisů stranických sekretariátů přečkal i rozhodnutí voličů, letos neřeší jen Piráti. Stejné dilema má i trojblok ODS, lidovců a TOP 09. Ten ale ještě není na papíře.
ČSSD se zákaz kroužků nevyplatil
Zákaz individuálních kampaní není novinkou, v minulosti na něm strany ale spíš tratily. Například v roce 2013 vydal takový zákaz Lidový dům, který chtěl trestat neposlušné kandidáty v extrémním případě rovněž vyhazovem z kandidátky.
Opatření v té době bylo důsledkem souboje mezi frakcemi v ČSSD. Například na jižní Moravě za sebou kandidovaly hned tři výrazné tváře socialistů té doby – předseda strany Bohuslav Sobotka, jeho zástupce Michal Hašek a šéfposlanec Jeroným Tejc – a každý posun v rámci kandidátky se mohl promítnout do souboje o premiérský post.
Výsledkem však bylo, že kampani se věnovali jen kandidáti na volitelných místech a zbytek to spíše demoralizovalo. Buď se báli, že by byli z kandidátky vyhozeni, nebo ztratili motivaci. Kroužkování kandidátů na chvostu přitom může být výhodné pro stranu jako celek. Může totiž motivovat ty voliče, kteří by bez výzvy podpořit svého známého k volbám vůbec nešli.
