Zákaz kožešinových farem rozklížil polskou vládní koalici

Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński prosadil ve čtvrtek večer zákon na ochranu zvířat, zaplatí za to ale zřejmě dost vysokou cenu. Jak totiž dnes ráno řekl poslanec PiS Marek Suski, vládní koalice už neexistuje a nevedou se ani neplánují žádná jednání.

Pro zákon, který mimo jiné zakazuje v zemi hojně rozšířené kožešinové farmy, používání zvířat v cirkusech a omezuje rituální porážky zvířat, hlasovalo 356 poslanců, proti bylo 75 a 18 zákonodárců se zdrželo. Mezi těmi, kdo hlasovali proti, byli i všichni členové poslanecké frakce Solidární Polsko, menší koaliční strany vedené ministrem zemědělství Zbigniewem Ziobrem. Poslanci další menší koaliční strany se všichni zdrželi.

Rozpolcená byla v této otázce ale i samotná PiS: pro zákon zvedlo ruku jen 176 jejích poslanců, 38 bylo proti a 15 se zdrželo. Proti hlasoval například ministr zemědělství Jan Ardanowski, který se ekology kritizovaných kožešinových farem opakovaně zastával.

Šéf strany Kaczyński před hlasováním uvedl, že očekává jasný a jednotný postoj straníků, ti se ale názorem svého 71letého vůdce příliš neřídili. Poslanec Suski proto v pátek v rozhovoru pro rádio RMF FM řekl, že ti, kteří hlasovali proti, mohou očekávat vyloučení ze strany. Koaliční poslance pak vyzval, aby si „zabalili“.

Autor komentáře na serveru Onet.pl spekuluje, zda jsou ostrá slova Suskiho o konci koalice míněna vážně, či jde jen o výhrůžku předčasnými volbami směrem ke koaličním partnerům. Ti ale PiS ukázali, že s jejich loajalitou počítat nemůže. Pravděpodobnější možností než předčasné volby je tak podle komentáře podstatně větší obměna vlády, než se čekalo, a to včetně možné výměny premiéra. PiS se nyní bez menších koaličních stran neobejde, možností je proto i sestavení menšinové vlády.

Američanka, které byly v posledních dnech přisuzovány až desítky nakažených koronavirem v alpském horském středisku Garmisch-Partenkirchen, možná za žádným rozšířením infekce nestojí. Po několika stovkách testů se totiž ukázalo, že s ženou je možné spojit jen tři případy. Podle zpravodajské relace Tagesschau veřejnoprávní televize ARD tak zůstává otázkou, zda se žena sama nestala obětí šíření infekce v Garmisch-Partenkirchenu.

V uplynulých dnech média označovala Američanku za superšiřitelku, či dokonce možnou vražedkyni, neboť podle nich nepočkala na výsledek testu a i s příznaky nemoci obrazila několik hospod a barů. Politici i veřejnost volali po jejím tvrdém potrestání kvůli porušení karantény. Mnichovská prokuratura následně uvedla, že případ prověřuje i jako možné ublížení z nedbalosti.

Podobně jako v Česku padají rekordy v počtu nakažených nemocí covid-19 i v Maďarsku. V pátek ráno oznámily tamní úřady 941 nových případů, čímž země překonala dosavadní rekord z 12. září, kdy se nakazilo 916 lidí.

Počet obětí stoupl za poslední den o šest, a vyšplhal se tak na 669. Poslední oběti tvoří starší a chronicky nemocní lidé. Aktuálně je v Maďarsku přes 11 tisíc nakažených, z toho 42 procent v hlavním městě Budapešti. V nemocnicích leží s virem 374 pacientů, 29 jich je připojených na plicní ventilátory.

Slovensko se sice s pandemií koronaviru stále vyrovnává lépe než okolní země, i na něj ale doléhá druhá vlna. V pátek ráno ohlásily i slovenské úřady rekordní počet nakažených: 235 nových případů za den. Nejrizikovější oblastí je Bratislava, kde se během čtvrtka nakazilo 48 lidí.

Situace se zhoršuje i ve městě Trnava, kde se od pondělka rozsvítí červené světlo na pomyslném koronavirovém semaforu. Tamní krizový štáb rozhodl, že ve městě zpřísní řadu opatření: na zasedání zastupitelstva už nebude moci přijít veřejnost, ale bude se vysílat online, V městských budovách se bude při vstupu měřit teplota a lidé budou muset použít dezinfekci.

V domovech důchodců platí preventivní zákaz návštěv, společné prostory se denně dezinfikují. Omezení se týká i svatebních obřadů, kterých se bude moci zúčastnit jen maximálně 30 lidí, v případě pohřbů bude možná účast 40 lidí.

Rakouská společnost FACC, která vyrábí letecké součástky, ruší 700 pracovních míst. V pátek ráno to zaměstnancům oznámil její ředitel Robert Machtlinger, který odůvodnil tento krok „napjatou ekonomickou situací“. Letecký dodavatel sídlící ve městě Ried im Innkreis tak musel reagovat na sníženou poptávku způsobenou pandemií koronaviru.

Letecký průmysl bude podle Machtlingera potřebovat čtyři až pět let, aby se dostal na čísla před pandemií. „Jsme si vědomi, že tento zásah je bolestivý pro všechny zúčastněné kolegy, ale také pro společnost,“ řekl Machtlinger agentuře APA.