Žák bez roušky? Budeme to muset řešit třeba i kázeňsky, říká ředitel

Ministerstvo školství zveřejnilo v úterý manuál, podle kterého mají školy postupovat v novém školním roce. Kromě roušek a dezinfekce se dokument věnuje i přístupu k žákům nebo omezení jejich pohybu po škole. Zda je možné všechna pravidla dodržet a jaké má škola možnosti, pokud je bude někdo sabotovat, odpovídal v rozhovoru pro Seznam Zprávy prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý a zároveň ředitel Masarykovy základní školy v pražských Klánovicích.

Školní rok začíná už za dva týdny. Dodalo Ministerstvo školství svůj manuál včas?

Je to šibeniční termín, je to za pět minut dvanáct. Ale kdyby ten manuál vydali před měsícem, tak by v něm v tuto chvíli bylo padesát změn, protože epidemiologická situace se vyvíjí. Z mého pohledu to pro nás sice není komfortní, je to nepříjemné, ale radši manuál dostanu o něco později a v definitivní podobě než dostávat postupně deset různých verzí.

Bude některá pravidla, která se nově zavádí, složité dodržovat?

Z těch vysloveně organizačních, jako jsou roušky a dezinfekce, si myslím, že ne. Roušky budou pro děti samozřejmě nepříjemné, ale tak to zkrátka je. Ne, že by to nešlo dodržet.

Horší to bude s organizací výuky. Měli bychom co nejvíce omezit střídání žáků ve třídách, takže budeme muset volit, které odborné předměty se dají učit jinde než v odborných učebnách, aby se ti žáci nemuseli střídat. Je nám jasné, že to bude nějaký kompromis. Na druhou stranu nám to manuál nenařizuje, pouze doporučuje co nejméně střídat učebny.

Co je ale uvedené jako povinnost, to určitě zvládneme.

Povinnost jsou třeba roušky ve třídách. Co když ale děti nebo jejich rodiče rebelují proti jejich nošení?

Na jaře se to moc nestávalo, protože děti byly ve škole dobrovolně a my jsme je také mohli poslat domů, pokud by odmítly nosit roušku. Teď bude ale jiná situace. I lidé už se k rouškám staví jinak, je možné, že se takové případy objeví. Ale co s tím naděláme? Budeme to potom muset řešit třeba i kázeňsky, to se nedá nic dělat.

Ministerstvo školství upozorňuje, že některé děti mohou mít problém se opět do vzdělávání zapojit. Počítá se se zvýšenou mírou šikany, konzumace návykových látek a tak dále. Bude to velký problém?

Já jsem pedagog, ředitel školy, ale nejsem odborník na tuto problematiku. Z mého pohledu dlouholetého ředitele určitě existují negativní faktory, které k tomuto problému přispějí. Určitě se to zhorší, ale nemyslím si, že zásadně. Ten manuál to řeší, jsou tam rady, jak postupovat.

Podle ministerstva by se nemělo začít psaním testů, učitelé by měli k žákům přistupovat co nejvíc individuálně…

S tím jednoznačně souhlasím, to je naprosto jasné. I když vím, že to bude pro školy těžké, protože budou velké rozdíly mezi dětmi. Bude to hodně náročné pro učitele, jak se postaví k dětem, které budou mít velice různé podmínky, různé znalosti. Tohle bude pro učitele opravdu zatěžkávací zkouška. Je jasné, že na ně nemůžou první týden vlétnout se známkovanými testy. Pokud to někdo udělá, tak asi opravdu nemá ve škole co dělat.

Pokud by se epidemiologická situace na podzim opravdu výrazně zhoršila, nově bude výuka povinná i na dálku. Je možné takto efektivně učit děti na prvním stupni základních škol?

Myslím si, že přibližně od třetí třídy výš to není problém. Pokud se bavíme o první a druhé třídě, tak tam se to dá efektivně zvládat pouze s výraznou dopomocí rodičů.

Jaká forma distanční výuky je podle vás nejlepší? Ministerstvo zmiňuje zasílání papírů s úkoly, online přenos vyučovací hodiny nebo přímo hovor s učitelem.

Každá škola nebo i komunita má své ideální způsoby. Neexistuje jeden ideální způsob, záleží, na co jsou lidé zvyklí. Určitě by přednostně mělo jít o elektronickou formu, i kdyby to mělo být zasílání úkolů. Tam, kde na to nejsou zařízení, to samozřejmě budou muset udělat nějak jinak, ale čím víc bude online výuky, tím líp.

Jak je to s počítačovou vybaveností? Ministerstvo přichystalo dvacetitisícovou dotaci na každého učitele, z toho by se ale měla nakoupit i zásoba počítačů pro děti, které se ocitnou v karanténě. Bude to stačit?

Budou veliké rozdíly mezi jednotlivými školami. Naše škola například měla na jaře stoprocentní pokrytí dětí. Neznamená to, že se všechny účastnily výuky, ale nebylo to z toho důvodu, že by neměly připojení nebo počítač. Tam, kde ty problémy skutečně byly, jsme jim dokázali vybavení sehnat. A takových škol je hodně.

Stejně tak ale bude hodně škol, kde problémy budou. Tyto peníze z ministerstva tam nějakým způsobem pomůžou. Zatím, myslím, není jasné, jakým způsobem o ty peníze půjde požádat nebo jestli to zůstane v rámci těch dvaceti tisíc na učitele. Kromě toho jsou další instituce, kde by se teoreticky dalo požádat. I v manuálu MŠMT je přímo odkaz na interaktivní dotazník, do kterého mají školy tuto potřebu vyplnit. Tváří se to tak, že by to mělo mít řešení, i když nevím, co se stane, když školy ten dotazník vyplní, jestli jim to doopravdy někdo pošle nebo jakou formou to budou vykazovat.