Článek
Prohlubeň je ve svahu hory Medvědín v lese asi 200 metrů od turistické cesty, do lyžařské sjezdovky nezasahuje. ČTK to řekli zástupci státního podniku Diamo, který lokalitu zabezpečuje. Místo propadu je v Krkonošském národním parku v zóně přírodě blízké, tedy v bývalé druhé zóně KRNAP. Ocelovou síť pro překrytí prohlubně dopravil na místo začátkem září vrtulník. V Krkonoších to není jediné místo zasažené důlní činností, ale pouze na Medvědíně odborníci zaznamenávají propady. „Při pravidelné kontrole opuštěných důlních děl jsme zjistili propad o průměru osm až deset metrů a hloubce šesti metrů,“ uvedli zástupci podniku Diamo. Tzv. komín byl vyražen v první polovině 50. let minulého století, je obdélníkového profilu a dosáhl hloubky 23 metrů. Likvidoval se v letech 1958 až 1960 tak, že v hloubce 20 metrů od povrchu vznikl srubový poval a komín byl zavalen trhací prací. „Postupem času došlo k narušení stability srubového povalu a propadu zásypového materiálu do volné části komínu,“ uvedli zástupci Diama.
Celková plocha zajištění komína a bezprostředního okolí činí 15 krát 15 metrů. Stavbaři od začátku září odstranili náletové dřeviny, částečně srovnali terén v okolí propadu a na místo dopravili materiál a pracovní náčiní. „Nyní napínají kotvící lana a umisťují panely nad propad. Následně je překryjí pletivem a vše bude ukotveno pomocí svorníků. Na závěr označíme ocelový rošt výstražnými tabulkami,“ uvedla pro ČTK mluvčí Diama Lenka Rychtaříková.
Státní podnik Diamo v lokalitě Medvědín v posledních deseti letech likvidoval tři propady, letošní je čtvrtý. Podnik v ČR likviduje následky hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví.
Ložisko uranu na Medvědíně bylo objeveno v roce 1952, těžba skončila 1958, hornické práce roku 1959. „Bylo vyraženo přes 12 kilometrů chodeb a vytěženo 24,5 tun uranové rudy. Údaje o uranu byly v té době přísně utajované, dá se předpokládat, že končil v Sovětském svazu a sloužil z počátku pro výrobu jaderných zbraní,“ uvedla pro ČTK Rychtaříková. Důvodem ukončení těžby na Medvědíně bylo podle ní vyčerpání ložiska, přístupy do podzemí byly zataraseny.
V Krkonoších nešlo o jedinou lokalitu, kde v 50. letech minulého století totalitní režim usiloval o těžbu strategických surovin. Uran geologové hledali například v Černém Dole, Harrachově, na Kozích hřbetech, v Maršově, Příchovicích, Štěpanicích, Valteřicích nebo ve Svatém Petru ve Špindlerově Mlýně. „Průmyslová těžba ale byla pouze na Medvědíně a na Přehradě,“ uvedla Rychtaříková.
Hledání strategických surovin poznamenalo před desítkami let také nejcennější část Obřího dolu na úpatí Sněžky, která je nyní, stejně jako v 50. letech při geologickém průzkumu, pro veřejnost uzavřená. V 50. letech to ale bylo kvůli „strategickému“ geologickému průzkumu, který spadal do režimu „přísně tajné“. Na ploše větší než hektar se téměř deset let nacházelo pracoviště zajišťující důlní činnost v nitru Sněžky a o ochraně přírody nemohla být řeč. Geologický průzkum v Obřím dole se datuje od roku 1951 do května 1959, uvedl geolog a vedoucí albeřických speleologů Radko Tásler. Speleologové z Albeřic se léta snaží zpřístupnit důlní dílo v nitru Sněžky.
Podle Táslera vyrazili geologové v Obřím dole sedm kilometrů chodeb a důlních komínů, usilovali o měděnou rudu a měli indicie i na rudu cínovou a wolframovou. Wolfram se používal ve zbrojním průmyslu. V této lokalitě se ale v druhé polovině 20. století fakticky rudy nikdy netěžily.
Geologický průzkum v Obřím dole skončil náhle, o čemž svědčí to, že většinu vybavení v nitru Sněžky horníci zanechali. Speleologové v současnosti pracují na zpřístupnění části chodeb, v nichž objevili kilometry kabelů, kolejnic, důlní vlak, těžební věž i nářadí.
