Zájem o vakcínu stoupá, ale očkování drhne. Němci vědí, že sousedí s průšvihářem

Očkování v Česku běží už dva měsíce. Vláda chtěla podle očkovací strategie v lednu a únoru proočkovat 70 % z nejvíce prioritní skupiny obyvatel, kam patří senioři nad 80 let, klienti domovů pro seniory, zdravotníci a další. Z dostupných dat ale vyplývá, že druhou dávku vakcíny dostalo zatím 251 tisíc lidí, tedy 33 % prioritní skupiny. V porovnání s ostatními zeměmi V4 očkování v Česku probíhá stále nejpomaleji.

Argument, že je to proto, že vakcín nemáme k dispozici dost, ale podle redaktorky Seznam Zpráv Daniely Přádové už nemůže obstát.

„Ministerstvo zdravotnictví udělalo tento týden něco, z čeho jsme my novináři byli trochu v šoku – začalo transparentně zveřejňovat data o dodávkách vakcín. Podle dat má nyní Česko přes milion dodaných vakcín a vyočkovalo přes 735 tisíc dávek. Ministerstvo argumentovalo tím, že jsou nutné rezervy. Ale není tajemstvím, že ministerstvo vybralo distributora pro vakcínu se zpožděním,“ vysvětluje Přádová.

Resort Jana Blatného argumentuje rovněž tím, že senioři mají strach z vakcíny AstraZeneca, a proto se výrazně zpozdilo její vyočkování.

„Když jsme se ale poptávali v terénu, zjistili jsme, že jde pouze o desítky případů, nejde o masivní odmítání. Pokud bych byla na místě seniorů, kteří čekají na očkování, AstraZeneku bych nezavrhovala a nebránila se jí. Debata v Česku spíš odráží zahraniční dění. Některé země se už dříve rozhodly, že vakcínu nebudou doporučovat, protože vývojáři látky nedodali dost dat o tom, že by byla dostatečně efektivní pro seniory. Na druhou stranu, to, co o vakcíně víme, není důvod, že by nebyla pro seniory účinná. Chrání před těžkým průběhem covidu-19 a smrtí, to je důležité,“ dodává redaktorka.

Vakcíny navíc do Česka pošlou Francouzi nebo sousedé z Německa. „Vnímám to jako důkaz vzájemné solidarity. Mrzí mě, že se to u nás nesetkalo s větším vděkem od vlády nebo celé veřejnosti. Pokud jde o Německo, ta země určitě vnímá, že sousedí s takovým průšvihářem, jako je Česko. I v jejich zájmu je, aby ta situace tady byla lepší. I přes uzavřené hranice tu je riziko,“ říká Přádová.

Co by se stalo, kdybychom začali očkovat ruskou nebo čínskou vakcínou, které zatím nejsou v EU oficiálně uznané? Jak dlouho očkování proti covidu-19 vydrží? Jaké budou hlavní pandemické výzvy tohoto roku? Poslechněte si celou Stopáž v přehrávači v úvodu článku.