Článek
Zlepšující se reputace a také jistota učitelského povolání vede ke zvýšení zájmu o studium učitelských oborů na liberecké univerzitě.
„Mívali jsme zhruba 1800 přihlášek na všechny programy, loni byl zájem uchazečů již mírně vyšší – více než 1900 uchazečů. Letos máme celkem 2368 přihlášek, nárůst je především v učitelských programech. Tuto vyšší poptávku nelze vysvětlit na základě demografické situace v příslušných věkových kohortách, ta se tolik nezměnila. Nevíme přesně, čím to je, možná má na to vliv lepší propagace fakulty, ale doufám a věřím, že to souvisí i s vylepšením reputace pedagogické profese a jistoty učitelského zaměstnání,“ uvedl Jan Picek, děkan Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické liberecké Technické univerzity.
Jan Picek.
Na bakalářském stupni je podle něj v programech směřujících k učitelství nejvíc vyhledávaným předmětem ve vypsaných kombinacích anglický jazyk. „Tato situace trvá již mnoho let. Pro nastávající akademický rok jsme se počet kombinací snažili optimalizovat tak, aby všechny nabízené předměty byly zastoupeny ve stejném počtu kombinací. V minulých letech jsme totiž měli nejvíce kombinací právě ve spojitosti s angličtinou. Přestože počet kombinací s angličtinou je letos menší, tak na zájmu a počtu přihlášek to nic nezměnilo. Studenti mají dále velký zájem o předměty základy společenských věd a dějepis,“ dodal Picek.
V rozhodnutí studovat učitelské obory může hrát roli i příslib zvyšování platů. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se v pátek dohodl se zástupci školských odborů a zaměstnavateli na růstu platů učitelů pro příští rok o devět procent.
„Shodli jsme se na tom, že devítiprocentní růst platů pedagogických pracovníků je něco, s čím jdeme do rozpočtového vyjednávání, co je v podstatě naplněním vládního slibu,“ uvedl Plaga. „Obě dvě strany i ministerstvo jako třetí strana vyjádřily jasnou podporu tomu, že se pak dohodneme na dělení na tarifní a nadtarifní složku,“ řekl.
Podle něj se podařilo navýšit nadtarifní složky již v minulých letech a nyní je třeba najít rovnováhu. „Moje představa rozhodně není, že by to mělo většinově směřovat do nadtarifních složek platů,“ uvedl. „Bavíme se o rozdělení od šesti procent do tarifní částky až po osm procent do tarifní částky,“ řekl. Podle Dobšíka by co nejvíc peněz mělo jít do pevného základu platu. Požadavky odborů a zaměstnavatelů se vyjasní podle toho, jaká budou v září data o platech za první pololetí tohoto roku, řekl.
Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38 951 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v České republice byla 34 077 korun. Podle vládního slibu by měly platy pedagogů v příštím roce vzrůst v průměru na zhruba 47 000 korun hrubého měsíčně.
Což ovšem zatím nehraje žádnou roli v tom, že konkrétně v Liberci zůstává malý zájem o přírodovědné předměty, především o fyziku a chemii. „V bakalářském stupni máme 27 přihlášek na chemii a 41 na fyziku. Pro srovnání, na angličtinu s různými kombinacemi se hlásí 442 uchazečů,“ vypočítal děkan Picek.
Od nového semestru v Liberci přesto otevřou nový program bioinženýrství. „Bioinženýrství je odvětví, které nekoresponduje přímo s hlavním posláním fakulty. Ale jak už náš název fakulty napovídá, jsme pedagogickou fakultou s přesahy k přírodním a humanitním vědám. Zdá se mi užitečné, když jsou na jednotlivých katedrách akademici, kteří do hloubky odborně pěstují daný obor. Ti však přirozeně mají chuť vzdělávat ‚své‘ odborné studenty. Navíc na přírodovědných oborech učitelství je málo studentů a každý drobný výkyv v jejich zájmu a úspěšnosti může znamenat i neotevření studia v některém, zpravidla vyšším ročníku,“ vysvětlil Picek. „Pak je rozumné, aby vzhledem ke stabilitě příslušná katedra nestála jen na jedné ‚noze‘. Loni jsme otevřeli studium přírodopisu, a tak odborné studium, které spojuje biologii s dalšími přírodními vědami, mi dává dobrý smysl. Bioinženýrství směřuje také k technickým vědám, ale i to je na Technické univerzitě v Liberci vlastně přirozené. Jsme přesvědčení, že tento obor má potenciál. Ale uvidíme, jaký o něj bude skutečný zájem.“
