Článek
U některých druhů se to odráží na rozloze osázených ploch a v současné době i na nedostatku semen. Zájem o osivo byl letos nejméně třikrát větší ve srovnání s minulými roky. Bylinami se budou ve větší míře osazovat terasy, balkony i okenní parapety, uvedla dnes v tiskové zprávě Helena Pluháčková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Skupinu léčivých, aromatických a kořenových rostlin lze rozdělit na několik podskupin podle plochy. S rozlohou nad 1000 hektarů se v České republice pěstují pouze kmín kořenný a ostropestřec mariánský. Na stovkách hektarů pak jitrocel kopinatý a pískavice řecké seno. Na plochách kolem deseti hektarů dominují máta, měsíček, leuzea saflorová, sléz či kopr. „Rostoucí plochu v průběhu posledních pěti let vykazují jitrocel kopinatý, leuzea saflorová a pískavice,“ poznamenala Pluháčková.
Vyjma kmínu a ostropestřce se v roce 2016 léčivé rostliny pěstovaly na ploše asi 280 hektarů, o tři roky později na 630 hektarech. Loni se plocha kvůli suchu zmenšila na 540 hektarů. Používá se zhruba 300 druhů, z nichž 70 lze nasbírat ve volné přírodě a populární je například medvědí česnek nebo květy černého bezu. Asi 30 druhů lze pěstovat v podmínkách České republiky, zájem je například o třapatku nachovou, mátu peprnou, heřmánek, tymián, šalvěj, majoránku, lékořici, mateřídoušku či levanduli.
Podle Pluháčkové využití léčivých bylin obsahuje poznání od botaniky až po chemii a je třeba si uvědomit jejich komplexní účinky. „Nemůžeme očekávat, že jeden šálek čaje připravený například z šalvěje odstraní bolest v krku. Není také dobré upnout se na jeden druh, k čemuž někdy vede i reklama ve sdělovacích prostředcích,“ dodala.
