Článek
„V tuto chvíli, když tady dnes stojím, Spojené státy americké nejsou poprvé za dvacet let ve válce. Otočili jsme stránku,“ řekl americký prezident Joe Biden během svého prvního projevu na Valném shromáždění OSN. „Všechna ta bezkonkurenční síla, energie, angažovanost, vůle a zdroje našeho národa se nyní plně a přímo soustředí na to, co je před námi, ne na to, co bylo,“ dodal Biden.
Aby sdružené státy ujistil o svém závazku vůči nim i společenství, prohlásil, že Spojené státy každoročně darují rozvojovým zemím okolo 11 miliard dolarů, aby jim pomohly při řešení globálního klimatického stavu nouze.
Klimatická krize totiž podle Bidena nemá hranice. Od odborníků prý slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval tak lídry z celého světa, aby na listopadovou klimatickou konferenci v Glasgow přišli s „nejvyššími možnými ambicemi“.
Biden také uvedl, že v ekologických i dalších otázkách jsou USA připraveny spolupracovat s každou zemí, která usiluje o mírové řešení problémů. Ve svém projevu přímo nezmínil Čínu, jeho slova o nové studené válce ovšem zjevně souvisela s napjatými vztahy s Pekingem. USA podle Bidena nechtějí vidět svět rozdělený do „pevných bloků“, budou ovšem „energicky soutěžit a vést svými hodnotami a silou“.
Bidenův projev byl ve zjevném kontrastu se slovy, která OSN adresoval jeho předchůdce Donald Trump. Ten se netajil tím, že mezinárodnímu společenství nedůvěřuje. Biden jej naopak nazval „vznešenou institucí“.
Světové lídry, zdá se, se ale Bidenovi přesvědčit nepodařilo. Jeho mírové proklamace doprovázela z jejich strany skepse. Slova o míru totiž zazněla jen několik dní poté, co vyšlo najevo, že USA, Velká Británie a Austrálie měsíce tajně vyjednávaly o výstavbě nové flotily ponorek poháněné jadernou energií.
Biden ohlásil „konec éry velkých vojenských operací“
Projev v rámci Valného shromáždění OSN se také konal jen několik týdnů od odchodu Spojených států z Afghánistánu. Podle mnohých členských zemí byl odchod chaotický, urychlený a dbalo se při něm více na domácí politiku než na dopady, které bude mít život pod Tálibánem na ty, kteří v zemi zůstanou.
„Po dvaceti letech jsme skončili konflikt v Afghánistánu a tím, že uzavíráme období neúprosné války, otevíráme období neúprosné diplomacie, využívání naší rozvojové síly k investování do nových způsobů pomoci lidem po celém světě, obnovy a obrany demokracie,“ řekl Biden ve snaze zasadit afghánskou krizi do širšího historického rámce.
Americký prezident trval na tom, že Spojené státy budou i nadále pokračovat v obraně sebe i svých spojenců. I do budoucna tak budou například zahajovat protiteroristické operace, při použití síly ale budou mnohem konzervativnější. Biden tak chce zabránit tomu, aby se jeho země opět nechala zatáhnout do vleklých bojů v Iráku nebo Afghánistánu, které jsou známé jako takzvané věčné války.
„Americká vojenská síla musí být naším nástrojem poslední instance, ne první,“ řekl Biden. „Nesmí to být využíváno jako odpověď na každý problém, který vidíme ve světě. Skutečně dnes mnoho z našich největších starostí nemůže být vyřešeno a dokonce ani řešeno silou zbraní,“ dodal.
Jako příklad americký prezident uvedl pandemii koronaviru. „Bomby a kulky nás nemohou ochránit před covidem-19,“ uvedl Biden s tím, že proti nákaze by se mělo bojovat kolektivně, politicky i vědecky. „Musíme jednat hned, abychom dostali dávku do paží, co nejrychleji,“ řekl. Podle jeho slov USA do zahraničí distribuovaly 160 milionů dávek vakcíny a investovaly 15 miliard dolarů do globální reakce na pandemii.
