Článek
Dugong, který svým velkým vzrůstem může budit strach, patří mezi jedny z nejmírnějších obyvatel oceánu. Je známý svým pomalým a klidným chováním, které ho ovšem pravděpodobně činí zranitelným vůči rybolovu nebo lodním nehodám.
Váží téměř půl tuny a je jediným vegetariánským mořským savcem. Vzhledově i chováním připomíná kapustňáka. Jeho ocas, který je podobný tomu velrybímu, a mírná povaha ovšem vedou k předpokladu, že Dugong se stal předlohou pro dávné mořeplavecké příběhy o mořských pannách, jak zmiňuje časopis National Geographic.
Za posledních pět let spatřili Dugonga na pobřeží Číny pouze tři lidi. Nyní vědci oznámili, že savec v této oblasti vyhynul.
„Pravděpodobný zánik Dugonga v Číně je zničující ztrátou,“ uvedl podle stanice BBC profesor Samuel Turvey z Londýnské zoologické společnosti, který se podílel na výzkumu, jenž přinesl informaci o vyhynutí Dugongů v Číně.
Dugong se stále vyskytuje v dalších 37 tropických oblastech světa, zejména v mělkých pobřežních vodách Indického a západního Tichého oceánu . I zde ovšem hrozí jeho vyhynutí. Na seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody je Dugong klasifikován jako „zranitelný“.
Přečtěte si další články o vědeckých tématech od redakce Seznam Zpráv
Jsou velmi malí, ale je jich tolik, že tvoří 90 % života v oceánech. Ještě před pár lety se přitom o mořských mikroorganismech skoro nic nevědělo. K jejich globálnímu výzkumu výrazně přispěla laboratoř parazitologa Julia Lukeše, který Seznam Zprávám poskytl rozhovor.
Zánik druhu v Číně je podle Turveye „střízlivou připomínku toho, že k vyhynutí může dojít dříve, než budou přijata účinná ochranná opatření“ a měl by stát varováním pro oblasti, kde Dugong stále žije.
Smutný příklad dopadů zásahu člověka
Vědci prověřili všechny údaje o tom, kde se Dugonové v Číně dříve vyskytovaly. Přišli přitom na to, že od roku 2000 neexistují žádné potvrzené vědecké záznamy o pozorování těchto savců.
Vědci se proto obrátili na členy místní komunity, aby zjistili, kdy naposled někdo z nich Dugonga u pobřeží zahlédl. Dozvěděli se, že většina z nich savce neviděla přes dvacet let a pouze tři lidé uvedli, že s Dugongem přišli do kontaktu v posledních pěti letech.
To vedlo vědce k tomu, že Dugonga označili za funkčně vyhynulého. To znamená, že „již není životaschopný…aby se (na zemi) udržel,“ vysvětluje Heidi Maová, výzkumnice z Londýnské zoologické společnosti.
Zprávy od zvláštních zpravodajů Seznam Zpráv z Itálie
Největší italská řeka je po celé délce toku rekordně vyschlá, na samém konci své cesty do moře se však potýká ještě s jiným problémem – Pád tam nevtéká do moře, ale moře do Pádu. A s ním i slaná voda, která působí škody v okolí.
„Dugong je smutným příkladem toho, co se děje s mořským prostředím, do kterého stále více zasahuje lidská činnost,“ okomentovala výsledky výzkumu Kristina Gjerde, poradkyně Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN).
Výskyt dugonga v blízkosti čínského pobřeží ze savce ve 20. století udělal cíl lovců, kteří chtěli získat jeho kůži, kosti a maso. Poté, co stavy dugongů v této oblasti výrazně poklesly, zařadila čínská státní rada druh savce v roce 1988 na seznam chráněných živočichů prvního stupně.
Ani to ovšem vyhynutí dugongů příliš nezpomalilo. Důvodem je podle vědců pokračující ničení životního prostředí, na které je dugong zvyklý. „Rychlý kolaps populace“ podle nich způsobil nedostatek mořské trávy, kterou se savec živí.
Program OSN pro životní prostředí odhaduje, že ročně celosvětově zaniká až 7 % mořských travnatých porostů. Na vině jsou průmyslové znečištění, neregulovaný rybolov i změny klimatu.
