„Mír neočekávejte.“ Co si Kyjev slibuje od globálního summitu ve Švýcarsku?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina, která se už třetím rokem brání na bojišti ruské agresi, má před sebou další šanci, jak přesvědčit světové mocnosti o svojí vizi míru.

Do alpského resortu Bürgenstock nedaleko Lucernu o víkendu zamíří zástupci nejméně 90 zemí a organizací. V rámci globální konference budou na dosud nejvyšší úrovni jednat o ukrajinském mírovém plánu.

Rusko pozvánku nedostalo, jelikož prý dopředu avizovalo, že by se stejně neúčastnilo. Švýcarskou iniciativu i celý ukrajinský mírový plán Moskva smetla ze stolu jako „ztrátu času“.

Kyjev doufá, že se mu díky ostře sledované události podaří znovu upoutat pozornost světa, která se v posledních měsících stočila ke konfliktu v Pásmu Gazy. Neúčast Rusů ovšem snižuje očekávání, že se na konferenci podaří dosáhnout průlomu, napsala agentura Reuters.

Kdo se na summitu objeví a kdo naopak zůstane doma? Co Ukrajina od akce očekává? A proč se Kyjevu nezamlouvá absence šéfa Bílého domu? Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na hlavní otázky.

Cílem konference je podle švýcarských představitelů nasměrovat Ukrajinu k „trvalému míru“, dosáhnout „společného porozumění“ a vypracovat taktiku, jak do mírových rozhovorů do budoucna zapojit obě válčící strany.

Summit je součástí snah Kyjeva o zajištění diplomatické podpory pro desetibodový mírový plán, který prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé představil na summitu skupiny G20 v listopadu 2022 a počítá mimo jiné s úplným stažením ruských jednotek z ukrajinského území a ustavením speciálního tribunálu pro stíhání ruských válečných zločinů.

V Bürgenstocku se bude jednat na dosud nejvyšší úrovni. Dosud se o ukrajinském mírovém plánu debatovalo na čtyřech konferencích na nižší úrovni, které se konaly do června loňského roku.

Světoví lídři mají mít na programu jadernou bezpečnost, humanitární pomoc a potravinovou bezpečnost.

Pro českou delegaci bude podle náměstka ministra zahraničí Jana Mariana (STAN) zásadní zejména první z témat. „Máme konkrétní představy, co můžeme dělat na podporu Ukrajiny ohledně Záporožské jaderné elektrárny a obecně všech tamních jaderných elektráren,“ prozradil v rozhovoru s tím, že do Švýcarska poletí i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Summit by pak měl být zakončen společným prohlášením, které „v ideálním případě“ zúčastnění přijmou jednohlasně.

Vypracování tříbodového akčního plánu, jak v květnovém rozhovoru pro agenturu AFP prozradil prezident Zelenskyj.

První bod se týká svobody plavby, tedy bezpečnosti ukrajinských přístavů v Černém moři, zajištění globálního potravinového zabezpečení a rozvoje ukrajinské ekonomiky. Druhý bod se věnuje energetické a nukleární bezpečnosti a jeho cílem je zastavit ruské útoky na kritickou infrastrukturu. Třetí se pak zaměřuje na výměny vězňů a propuštění dětí, které nelegálně deportovali na ruské území.

„Pokud ze summitu odejdeme s těmito třemi kroky, s těmito pozicemi, na kterých se shodla většina zemí, znamená to, že Rusko je nebude dále blokovat, a my vypracujeme postupný, velmi podrobný plán pro každý z těchto bodů s určitými zeměmi na technické úrovni,“ vysvětlil Zelenskyj.

Podle jeho mluvčího Serhije Nikiforova se rozhodli zařadit právě tato tři témata, jelikož „mají potenciál sjednotit země s různými názory“.

„Od mírového summitu samozřejmě nemůžeme očekávat mír, je to ale dobrý začátek,“ uvedla pro ukrajinský server The Kyiv Independent Elina Beketova z Centra pro analýzu evropské politiky.

„Reálným scénářem je vypracování společného postoje zúčastněných zemí, který by pak mohl být předložen Rusku při budoucích mírových jednáních,“ nastínila. Za nejlepšího ukrajinského vyjednavače označila ozbrojené síly. „Jejich konání ovlivní ochotu Ruska účastnit se budoucích rozhovorů.“

Podle náměstka Mariana si chce Ukrajina konferencí „potvrdit, kdo, v jaké míře a na jaké úrovni stojí za jejich úsilím“. „Je to součást procesu, který může jednou vyústit v to, že se třeba za rok budeme bavit i s Ruskem, které se v tuhle chvíli účastnit nechtělo,“ uvedl.

Iniciativu smetlo ze stolu coby „ztrátu času“ a vzkázalo, že bez něj bude konference „naprosto zbytečná“. V pátek pak Vladimir Putin podle ruské státní agentury TASS řekl, že podmínkou pro rozhovory s Kyjevem je stažení ukrajinských vojáků z Donbasu a Chersonské i Záporožské oblasti. A také ukrajinský závazek, že nevstoupí do NATO.

Švýcarsko oznámilo, že zástupcům Kremlu pozvánku neposlalo, jelikož vědělo, že by se nezúčastnili. Tamní ministr zahraničí Ignazio Cassis ovšem zdůraznil, že mírový proces bez Ruska není možný a je nutné, aby se do budoucna vyjednávání účastnilo. „Otázkou není, zda se Rusko připojí, ale kdy,“ vzkázal s tím, že jsou v souvislosti s konferencí s Moskvou v častém kontaktu.

K rozhodnutí Rusko nepozvat vedla podle Cassise i skutečnost, že v takovém případě by mohl svou účast stáhnout prezident Zelenskyj, který má Ukrajinu na konferenci reprezentovat.

Kyjev dříve avizoval, že si účast Moskvy nepřeje, jelikož jí nevěří. Připustil ovšem, že by nebyl proti, kdyby byli ruští zástupci v budoucnu přizváni k vyjednávání o míru –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale pouze pokud přistoupí na jeho podmínky.

Zelenskyj obvinil Rusko, že se ve spolupráci s Čínou snaží summit podkopat a snížit jeho účast. Švýcarsko pak podle agentury Reuters upozornilo, že krátce před jeho konáním zaznamenalo zvýšený počet kybernetických útoků a dezinformací v online prostoru. Ministr Cassis řekl, že jde o jasný zájem narušit vyjednávání. Na otázku, zda je podle něj za útoky Rusko, ovšem neodpověděl.

Podle ukrajinského ministra zahraniční Dmytra Kuleby v Moskvě panuje v době blížícího se summitu hysterická atmosféra, protože v sázce je ruský mýtus o rozdělení světa na Evropu a Ameriku podporující Ukrajinu a zbytek světa podporující Rusko.

Pozvání zatím přijalo 90 zemí a organizací, oznámila v pondělí švýcarská prezidentka Viola Amherdová s tím, že konečný seznam se může měnit až do posledního dne.

Dohromady hostitelské Švýcarsko rozeslalo na 160 pozvánek. To, že kladná odpověď přišla na necelou stovku z nich, nepovažuje Amherdová za zklamání. Nutno zmínit, že účast bude vyšší než v lednu, kdy na konferenci v Davosu přijeli zástupci 80 zemí a jedné mezinárodní organizace.

Polovina států, které se do Bürgenstocku chystají, je z Evropy a Severní Ameriky, druhou polovinu tvoří zástupci Latinské Ameriky, Afriky a Blízkého a Středního východu, prozradila dále švýcarská prezidentka.

Ve většině případů budou země reprezentovat jejich nejvýše postavení představitelé, tedy premiéři či prezidenti. Za Česko to bude prezident Petr Pavel. Účast přislíbili také francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, italská premiérka Giorgia Meloniová, kanadský premiér Justin Trudeau, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo předseda Evropské rady Charles Michel.

Cílem Švýcarska bylo dostat k jednacímu stolu i ty, kdo s Moskvou udržují bližší vztahy než přední západní mocnosti. Podařilo se to jen částečně.

Na summit má nakonec dorazit Maďarsko, o jehož účasti se donedávna kvůli vřelým vazbám tamního premiéra na Rusko spekulovalo. Pozvání nakonec přijaly také Turecko a Indie. Otázkou ovšem zůstává, jestli do Bürgenstocku dorazí představitelé Brazílie a Jihoafrické republiky.

„Bude samozřejmě ideální, když bude účast relativně vysoká, protože jde o gesto podpory. To znamená, že i kdybychom třeba nebyli schopni se na místě shodnout na deklaraci nebo prohlášení, i samotné ‚family photo‘ má pro Ukrajinu velký význam,“ podotkl náměstek Marian.

Nepřítomnost Ruska vedla k odmítnutí účasti Čínu, ačkoliv se ji Ukrajinci snažili přesvědčit o opaku. Podle Pekingu nemá vyjednávání cenu, dokud ke stolu nezasednou zástupci obou válčících stran. Podobně se vyjádřila také Saúdská Arábie, která pravděpodobně na konferenci taktéž nedorazí.

Neúčast Číny a některých dalších hráčů proto utlumila očekávání, že by mohlo ve Švýcarsku dojít k nějakému zásadnímu průlomu.

Za Spojené státy se summitu zúčastní viceprezidentka Kamala Harrisová a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Sám prezident Joe Biden ovšem ke zklamání Kyjeva nedorazí. V době konání summitu má už jiné závazky, oznámil jeho tým. Během víkendu se zřejmě zúčastní fundraisingové akce v Hollywoodu, napsal server Politico.

Volodymyr Zelenskyj nepřítomnost amerického prezidenta kritizoval a označil ji za dárek Rusku. „Věřím, že mírový summit potřebuje prezidenta Bidena, a ostatní lídři potřebují prezidenta Bidena, jelikož budou sledovat americkou reakci,“ řekl. Podle něj se neúčast „setká pouze s potleskem od Putina –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ osobním potleskem vestoje“.

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby vzkázal, že ať už bude na mírovém summitu USA zastupovat kdokoliv, nikdo nemůže říct, že by Washington a sám prezident Biden neudělali pro Ukrajinu dost. „Od samého počátku tohoto konfliktu žádný jiný vůdce neudělal a nedělá tolik jako prezident Biden pro to, aby Ukrajina měla vše, co potřebuje k obraně před ruskou agresí,“ uvedl.

Podle expertky Beketové by měla Bidenova účast sice symbolickou hodnotu, to, že USA posílají Ukrajině vojenskou pomoc a povolily jí útočit zahraničními zbraněmi na ruské cíle, je ovšem daleko důležitější.

První rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem proběhly hned zkraje ruské invaze na Ukrajinu. Delegace válčících zemí se tehdy setkaly v Bělorusku a krátce na to v Istanbulu. K průlomu ovšem nedošlo.

V průběhu let 2022 a 2023 přišly se svou vlastní mírovou iniciativou Čína, Vatikán i skupina afrických zemí. Ani jedna z nich ovšem nepřinesla úspěch.

V září 2022 pak prezident Zelenskyj podepsal dekret o zákazu jakéhokoliv vyjednávání s prezidentem Putinem. Vzkázal, že mírová jednání s Ruskem přichází v úvahu, jenom pokud země stáhne své jednotky z ukrajinského území.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Vladimira Putina k podmínkám Ruska.