Opozice přijde o poslední páku. Do čela Gruzie míří bývalý fotbalista

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Gruzie se stala obětí ruské speciální operace, jejíž cílem bylo připravit zemi o evropskou budoucnost,“ prohlásila prezidentka Salome Zurabišviliová po říjnových parlamentních volbách, které opozice i nezávislí pozorovatelé označili za zmanipulované.

Od té doby se země ocitla ve vakuu a už několik týdnů se svíjí v protivládních protestech, během nichž policie brutálně zasahuje proti demonstrantům vodními děly i slzným plynem.

Ve vzduchu tak visí obavy z občanské války, zatímco Gruzínský sen nasazuje nový směr politiky země.

Vláda pozastavila jednání o vstupu do Evropské unie, čímž se vzdálila představě velké části společnosti o evropské budoucnosti. Už dříve také předeslala, že zakáže všechny strany, které se vůči ní vymezují.

V čele protestů se tak v rámci roztříštěné opozice stala symbolem právě Zurabišviliová, čímž představuje trn v oku vládní straně.

V minulosti přitom politička, která je aktuálně velmi oblíbená mezi prozápadně orientovanou částí populace, patřila k představitelům Gruzínského snu. Postupem času se ale politika vládní strany, v níž tahá za nitky oligarcha Bidzina Ivanišvili, proměnila a přiklonila více směrem k Rusku.

Rozkol mezi prezidentkou a její stranou se ukázal například letos na jaře při prosazování takzvaného zákonu o zahraničních agentech. Gruzínský sen legislativu inspirovanou ruskými represivními zákony přijal navzdory nesouhlasu společnosti a rozsáhlým protestům.

Prezidentka už dříve snahy kritizovala a zákon vetovala. Jak se ale opakovaně ukázalo, pozice hlavy státu má v Gruzii spíše symbolickou hodnotu, norma tak prošla.

I přes omezené pravomoci prezentuje Zurabišviliová v gruzínské politice touhu po směřování na Západ. Opakovaně vyjádřila podporu Ukrajině, na půdě Evropské unie pak představovala vůli asi 80 procent Gruzínců se k bloku připojit.

Tomu bude s novým rokem konec. Gruzínský sen, který má nyní většinu v parlamentu, vybral v sobotu novou hlavu státu. A nový prezident, navržený Gruzínským snem, je pravým opakem Zurabišviliové.

Řeč je o Michailu Kavelašvilim, bývalém fotbalistovi Manchesteru City, který je známý svou kritikou Západu a úlisnými prohlášeními směrem k Moskvě. A pro vládu jistější a loajálnější volbou.

„Jsem si jistý, že Michail Kavelašvili plně obnoví dočasně ukradenou důstojnost prezidentského institutu,“ prohlásil nejbohatší muž Gruzie Ivanišvili, kterého opozice a kritici viní z odklonu země od EU a příklonu k Rusku.

„Svou povahou a zvykem je ztělesněním gruzínského muže. A bude hájit zájmy Gruzie a jejího lidu a nebude sloužit cizím silám,“  dodal oligarcha na tiskové konferenci.

Třiapadesátiletý Kavelašvili není v politice nováčkem – po odchodu z Gruzínského snu v roce 2022 založil vlastní pravicovou euroskeptickou stranu Lidová síla. Ta se od vládnoucí partaje liší tím, že Západ kritizuje mnohem otevřeněji, což bylo v rámci Gruzínského snu dlouho spíše podprahovou záležitostí.

Ostatně právě Lidová síla přinesla do parlamentu návrh výše zmíněného zákona o zahraničním vlivu.

Provázání bloku s Gruzínským snem zůstalo i nadále nezpochybnitelné – před letošními volbami se partaje dokonce vzájemně podpořily.

Někdejší fotbalista, který kromě Manchesteru působil i ve Spartaku Vladikavkaz a Dinamu Tbilisi, je známý vulgárními výpady v parlamentu a prudce protizápadním postojem, se zvláštním nepřátelstvím namířeným proti Spojeným státům. Odsoudil i současné protesty s tím, že „radikalizaci a polarizaci“ společnosti vyvolávají zahraniční síly.

Kritici však zpochybňují jeho predispozice pro funkci, už jen proto, že nikdy nezastával významnější politický post a zároveň nemá vysokoškolské vzdělání.

Právě nedokončené studium ho před bezmála deseti lety diskvalifikovalo z kandidatury do čela Gruzínské fotbalové federace. Naproti tomu pro funkci prezidenta není vysokoškolský diplom potřeba.

Kavelašvili při přijetí nominace prohlásil, že se zavazuje Gruzii sjednotit, a obvinil končící prezidentku z toho, že „pošlapala a ignorovala“ ústavu země.

Jak hladké bude předání moci, se odhadovat nedá. Příkladem může být i nynější zasedání parlamentu, kde chybí jakékoliv opoziční strany, které se kvůli podezření z manipulace s výsledky voleb odmítají podílet na chodu země.

Zurabišviliová už v souvislosti s tím předeslala, že nepřijímá legitimitu nového parlamentu, který drží v rukou volbu nové hlavy státu, a odmítá tak uznat status nastávajícího prezidenta.

„Neexistuje žádný legitimní parlament, a proto nelegitimní parlament nemůže zvolit nového prezidenta,“ řekla podle agentury Reuters. „Kvůli tomu nemůže dojít k inauguraci a můj mandát bude pokračovat, dokud se nevytvoří legitimně zvolený parlament,“ poznamenala.

Podle Zurabišviliové je prezidentský úřad nyní jedinou legitimní institucí v Gruzii.

Zatímco stávající prezidentka vzešla z veřejného hlasování, kvůli změně ústavy novou hlavu státu poprvé volil nepřímo 300členný volební sbor složený z poslanců parlamentu a zástupců místních samospráv, v němž převažují politici Gruzínského snu.

Článek jsme aktualizovali po sobotním zvolení Michaila Kavelašviliho.