Zprávy z bojiště: Ukrajinu sráží problém, který neumí vyřešit ani z poloviny

Zdá se, že Ukrajina na poměry poslední doby zaznamenala jeden z lepších týdnů: fronta se posunovala jen nevýrazně. To ale neznamená, že by se trajektorie války změnila.

Boje se přitom vedou se značnou silou a počet střetů i ztráty jsou blízko maximálních hodnot, alespoň podle hlášení ukrajinského generálního štábu (shrnutých přehledně zde). Vysoké tempo potvrzují i analýzy zveřejňovaných záběrů z bojů: zničené techniky v posledních měsících vytrvale přibývá.

Jak ještě uvidíme, situace pro bránící se zemi není dobrá. Základní obrázek se nemění: ruské síly jsou stále silnější a útočí na několika místech fronty.

Okupanti pokračují v ofenzivách z posledních měsíců. Nový směr útoku neotevřeli, přestože se už týdny spekuluje o možné ofenzivě v Záporožské oblasti, kam ruské velení nedávno údajně převelelo část výsadkových jednotek.

Na ukrajinské straně zůstává hlavním problémem akutní nedostatek mužů, především v případě pěchoty. Neexistuje jednoduché řešení, i nedávná rozhodnutí o povolení využití západních zbraní na ruském území ho rozhodně zcela neodstraní (byť mohou ruskou snahu zpomalit). Ukrajina nedokáže problém vyřešit ani na papíře: chce odvést 160 tisíc lidí, ale to nenaplní stavy ani na 85 procent.

Ovšem o tomto čísle pochyboval jeden ze zdrojů deníku Financial Times v ukrajinské administrativě, stejně jako vojenští experti oslovení listem. Reálnější jsou podle nich odhady kolem 100 tisíc osob. Personální „díra“ v ukrajinské armádě by se zaplnila asi z poloviny. Ovšem i to by bylo značné zlepšení proti stávající situaci, kdy některé jednotky mají asi třetinu potřebného personálu.

Velkým problémem zůstávají podmínky vojenské služby na Ukrajině. Úpravy mobilizačního zákona nezahrnovaly podmínky pro demobilizaci, a tak je odvod do armády „na dobu neurčitou“. Řada Ukrajinců ho tak vnímá jako velmi pravděpodobný rozsudek smrti.

V Rusku je situace podobná – smlouvy jsou na dobu určitou, ale automaticky se prodlužují a není proti tomu odvolání. Ale Kreml láká nové vojáky na velmi štědré finanční bonusy, které jsou pro většinu Rusů v podstatě „výhrou v loterii“; mohou na nich vydělat více než v zaměstnání do konce života.

Kyjev se snaží obavám vyjít vstříc, ale jeho kroky zatím nejsou přesvědčivé. V posledních dnech došlo k výraznému zprůhlednění a zjednodušení vyřizování žádostí o převelení k jiné jednotce. To zjednodušuje možnost, aby vojáci mohli „hlasovat nohama“ o špatných jednotkách, byť to je pochopitelně z naší strany značné zjednodušení situace. Jak poznamenal ukrajinský blogger a dobrovolník Sergij Sternenko, jde o ten nejsnáze řešitelný z velkých problémů ukrajinské armády. Na zásadní kroky – tedy například rozhodnutí o demobilizaci – stále nedošlo.

Nyní ale přejděme k popisu dění na bojišti.

V oblasti, kterou ukrajinská armáda obsadila v září, pokračuje ruská protiofenziva. Postup je přitom jen velmi dílčí a také nákladný. V regionu bojují zkušené ukrajinské brigády a na průběhu bojů se zřejmě i to projevuje. Ztráty, které Rusové utrpěli, zatím neodpovídají relativně malým územním ziskům, jichž dosáhli.

Přesto se Ukrajinci držené území zmenšuje. Už v minulých týdnech se museli stáhnout z oblasti Gluškovského okresu v západní části výběžku. Pokud kdy jejich cílem bylo obsadit i další část ruského území jižně od řeky Sejm, jak jsme v minulosti spekulovali, při současné konstelaci sil už musel být kompletně opuštěn.

Ruská média v posledních dnech tvrdila, že mezi Korenevem a Sudžou, v tzv. Olgovském lese, se podařilo obklíčit „až 2000 ukrajinských vojáků“. Později ale vyšlo najevo, že Ukrajina své jednotky stále zásobuje po silnicích z nedaleké vesnice Malaja Lokňa. To znamená, že ukrajinská obrana je stále aktivní a bojeschopná a k žádnému velkému ruskému postupu, natož zničení ukrajinských sil nedošlo.

Ruské útoky probíhají ale i z jiných úhlů. Na jihovýchodě obsazeného území, poblíž vesnice Plechovo, se Rusové pokusili nejprve prorazit s kolonou obrněné techniky. Tento pokus skončil neúspěchem a ztrátami. Rusové pak místo přímého útoku obešli vesnici z druhé strany, překročili řeku Psel na člunech a zasáhli ukrajinské jednotky na severním okraji Plechova. Oblast je nyní území nikoho, nebo v ruských rukou. Nemáme jasné informace.

Rusové se tedy stále nevzdávají a útoky pokračují. V posledních týdnech mají ovšem větší důvod ke spokojenosti zřejmě ukrajinští generálové: poměr ztrát v oblasti se zdá být velmi nevyvážený v ruský neprospěch. A právě „opotřebení“ ruských jednotek ve snaze znovuzískat ztracené území, byl nejspíše hlavní cíl operace. Na hodnocení její celkové bilance je ovšem stále brzy.

Na trochu „zapomenuté“ charkovské frontě nedošlo k výrazným změnám. Poněkud varovnější byla pro ukrajinské síly jedna událost z posledního týdne z jiné části fronty, odkud přichází poměrně málo zpráv, totiž od města Kupjansk.

V oblasti probíhá dlouhodobě ruská ofenziva, která ovšem zřejmě nemá takovou důležitosti jako útoky v jiných směrech. Množství nasazených jednotek proto není tak veliké jako například v Doněcku.

Na konci října se v každém případě ruským silám podařilo po měsících bojů dosáhnout řeky Oskil jižně od Kupjansku. Následné ruské pokusy o rozšíření tohoto předmostí směrem na jih k Borové a na sever k samotnému Kupjansku však „narazily“ na ukrajinské drony a rozšiřování drženého území jde jen pomalu.

Kupjansk je klíčový logistický uzel, přes který vede zásobovací trasa spojující Svatove s pozicemi ruských jednotek u řeky Oskil. Jeho ovládnutí by Rusům umožnilo pokračovat v ofenzivě směrem na Lyman a potenciálně až k městům Kramatorsk a Slovjansk. A tak jsou ruské snahy v tomto směru neustálé.

13. listopadu tak překvapivě od severu pronikly do východní části města zřejmě dvě ruské obrněné kolony, které tam pak vysadily vojáky. Postup přes kilometry ukrajinskou armádou držených oblastí údajně umožnilo i to, že ruští vojáci měli být v ukrajinských uniformách.

Podle dostupných informací však postup skončil neúspěchem. Kolony byly obklíčeny a ruští vojáci zajati či zemřeli v boji. Ovšem ukrajinské jednotky v oblasti jsou po dlouhotrvajícím ruském tlaku zjevně vyčerpané. A Rusové budou štěstí pokoušet i nadále, protože ovládnutí Kupjansku je tak důležité.

Situace v Časiv Jaru ilustruje složitosti, kterým Ukrajinci čelí při obraně městských oblastí. Boje zde začaly již před měsícem, kdy ruské jednotky překročily kanál Siverskyj Doněc-Donbas, nejprve malými útočnými skupinami a následně i kolonami obrněných vozidel.

Postupně se dostaly do hlavní části města, konkrétně do čtvrti Okťabrskyj, kde se pohybují od budovy k budově a využívají sklepy jako kryt. Ukrajinské síly se v těchto podmínkách potýkají s nedostatkem pěchoty, což obranu činí extrémně obtížnou.

Obrana městských oblastí vyžaduje jiný přístup než boj v otevřeném terénu. Nedostatek pěchoty je v městském prostředí ještě výraznější, protože některé výhody ukrajinské dronové převahy se ztrácí.

Drony a termokamery, které jsou velmi efektivní v otevřeném terénu nebo lesích, nedokážou odhalit nepřátele v budovách. Když se ruská pěchota přesunuje, přebíhají muži co nejrychleji z jedné budovy do další, což ukrajinským operátorům a dělostřeleckým týmům dává jen velmi málo času na to, aby je mohli zneškodnit.

Jedním z možných řešení této situace by mohlo být využití většího množství protipěchotních min. Ty mohou ruský postup zpomalit a částečně vyrovnat nevýhodu Ukrajiny v počtu vojáků. Nicméně Ukrajina trpí akutním nedostatkem těchto zbraní, což výrazně komplikuje obranu.

Spojené státy ovšem tento týden souhlasily s dodávkou „dočasných“ protipěchotních min, které se po určité době samy deaktivují, aby se minimalizovalo riziko pro civilisty.

Součástí podmínek je údajně, že se miny nebudou používat v „hustě obydlených oblastech“. Není zcela jasné, co to bude znamenat v praxi, protože například v Časiv Jaru a dalších městech, kde probíhají těžké boje, mnoho civilních obyvatel není.

Miny by přitom ukrajinskou slabost v městských bojích mohly alespoň částečně kompenzovat. Záležet bude ovšem pochopitelně hlavně na rychlosti a objemu dodávek i schopnosti ukrajinských sil efektivně je nasadit.

Situace v Doněcké oblasti, zejména v okolí města Kurachove, se dál vyvíjí pro Ukrajinu nepříznivě. Ruské jednotky se snaží obklíčit ukrajinské síly podél řeky Suchyj Jal a zároveň postupují směrem ke Kurachovu, které je klíčovým logistickým uzlem na jihu Donbasu.

Ofenziva má několik směrů postupu. Rusové postupují nejrychleji v tuto chvíli po severním břehu nádrže u Kurachove. Tady se ruské jednotky dostaly až k nebo dokonce do vesnice Soncivka, která leží prakticky na úrovni západního okraje nádrže.

Zároveň ruské síly útočí přímo na Kurachove, v jehož východní části už se zřejmě dokázaly uchytit.

Z jihu pak ruské síly postupují od nedávno obsazeného Vuhledaru. Ukrajinci se snaží držet pozice v příznivém terénu podél břehů říčky Suchyj Jal. Postup invazních jednotek v této oblasti je obtížný zřejmě i proto, že do oblasti byly převeleny nové ukrajinské jednotky.

Jak jsme již zmínili, v Záporožské oblasti se na základě různých indicií očekávala a stále očekává možná ruská ofenziva. Ale byť v listopadu na několika místech v oblasti ruské síly mírně postoupily, o velkém útoku alespoň zatím hovořit nelze.