Zprávy z bojiště: Ukrajinští obrněnci překročili ruskou protitankovou linii

Minulý týden nepřinesl na frontách na Ukrajině žádné zásadní změny, tvrdé boje pokračovaly podle scénáře z týdnů předcházejících. Ukrajinská armáda se soustředila především na boje v ose útoku od Orichivu v Záporožské oblasti, v druhé řadě pak na Bachmut v Doněcké oblasti.

Ruské síly zaznamenaly zřejmě malé úspěchy jinde na jihu, v dalších částech bojiště prakticky nikoliv. Z hlediska Kremlu je ovšem důležité zřejmě především to, že obrana zatím drží a nezdá se být kriticky přetížena.

Obě strany také pokračovaly v úderech na cíle daleko za frontou. Ukrajině se podle dostupných informací zdařil úder na špičky ruské Černomořské flotily i jižních pozemních vojsk. Rusko nadále stupňuje útoky s použitím (zřejmě už licenčně v Rusku vyráběných) íránských dronů a poprvé po loňské zimě znovu zaútočilo i na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

V severní části fronty se ruské síly už během léta pustily do útoku, který snad měl za úkol odvést část ukrajinských jednotek z jiných částí bojiště, třeba z ukrajinského jihu. Po počátečních úspěších se ruský útok zastavil, ale svůj cíl zřejmě do jisté míry splnil. Situace se stabilizovala po povolání ukrajinských záloh. Rusové o své (relativně malé) územní zisky od té doby v podstatě přišly.

Podle ukrajinských představitelů se v současné době ruské jednotky snaží přeskupit a do oblasti se přesunují další oddíly z území Ruska. Posilování zatím z nezávislých zdrojů nebylo potvrzeno, ale nelze ho vyloučit. Faktem je, že i přes pokračující boje ani jedna strana nenasadila tolik sil, aby získala významnější převahu.

Těžké boje pokračují i kolem Bachmutu. Ruské jednotky po ztrátě dvou vesnic, Andrijivky a Kliščijivky, z minulého týdne údajně provedly řadu protiútoků z různých směrů, aby ztracené pozice získaly zpět. Zatím neúspěšně, linie fronty se prakticky nezměnila.

Ruští blogeři napojení na armádu (například Rybar) pracují s domněnkou, že ukrajinské velení plánuje pokus o obklíčení Bachmutu, který má Rusy donutit ke stažení z města. Dosavadní územní zisky jsou ovšem velmi nedostatečné a není jasné, zda ukrajinská armáda má k takové operaci dostatek sil.

Ani na jižní frontě nedošlo k výraznému posunu, byť charakter bojů se změnil. Četnost útoků ukrajinských pozemních sil údajně znatelně poklesla a ofenziva tak pokračuje v pomalejším tempu. Co přesně je příčinou, není jasné.

Věnujme se ovšem nejprve popisu situace na frontě. Na východnější ose ukrajinské ofenzivy kolem Velyke Novosilky byly v posledním týdnu údajně relativně aktivní ruské jednotky, které ostřelovaly ukrajinské opěrné body a další vojenské objekty. Samotná fronta se pohnula minimálně.

Na západnější ose, tedy jižně od města Orichiv, se ukrajinské jednotky pouštěly od útoku častěji. Proti předchozím týdnům byla však jejich ofenzivní snaha méně výrazná, uvádí hlavně ruské zdroje. Potvrzené toto tvrzení bohužel nemáme. Je možné, že Ukrajinci se soustředí na budování obrany dobytých pozic, aby nedošlo k obklíčení sil na čele jejich útoků.

Podobné zprávy se objevily i v červenci, kdy Ukrajinci začali nahrazovat už vyčerpané jednotky 9. sboru, který zahajoval ofenzivu, za své zálohy z 10. sboru, všimli si analytici ze společnosti Rochan Consulting.

Zda jsou ukrajinské jednotky vyčerpané, probíhá nějaké střídání, nebo jde o falešnou informaci, nedokážeme posoudit. Ruští blogeři zároveň svorně tvrdí, že ukrajinské dělostřelectvo rozhodně netrpí nedostatkem munice a je velmi aktivní. Což je pro případný další postup ukrajinských sil klíčové (ale samo o sobě to pochopitelně nestačí). Odpovídala by tomu také skutečnost, že nahlášené ztráty ruského vybavení jsou stále nadprůměrně vysoké.

Boje se soustředily kolem obcí Verbove a Novoprokopivka. Ukrajinské síly evidentně v obou případech postoupily minimálně na okraj těchto sídel, která jsou ale minimálně z větší části stále v ruských rukou či zemí nikoho.

Západně od Verboveho ukrajinská bojová vozidla pronikla skrze linii protitankových zákopů a dalších prvků, známou jako Surovikinova linie. Ukrajinská pěchota se přes ni dostala už v předcházejících týdnech, v uplynulém týdnu za ní byla poprvé spatřena i ukrajinská bojová vozidla pěchoty.

Je ovšem spíše nepravděpodobné, že by se Ukrajinci nyní rozhodli změnit způsob nasazení svých sil. Ztráty na technice by byly pak patrně příliš veliké.

Rusové (a také Ukrajinci) mají dobrá obranná postavení, dostatek děl, a především protitankových střel na to, aby pro tanky a jiná vozidla v blízkosti fronty bylo velmi nebezpečno. Ukrajinci tak budou pravděpodobně nadále využívat útoků malých jednotek pěchoty, příležitostně podporovaných obrněnou technikou.

Nedá se tedy stále hovořit o žádném průlomu ruské linie. Rusové nejsou ve fázi, kdy by byla jejich obrana tolik narušená, že by museli ustupovat. Své pozice stále do velké míry drží, byť možná za cenu poměrně výrazných ztrát. Ale k těm jsou Kreml a podle všeho i obecně ruská společnost alespoň zatím poměrně necitliví. Rusové jsou stále schopni vést organizovanou obranu. Jejich linie se ohýbají, ale nelámou, jak napsal finský analytik Emil Kastehelmi.

Důležitou a neznámou proměnnou jsou ztráty na obou stranách. Nevíme přesně, jak je pro ně situace ve skutečnosti náročná. Ukrajinská armáda rozhodně nemá nadbytek branců, na rozdíl od situace na začátku války, ale zatím se nezdá být v kritickém bodě.

O ruské situaci víme ještě méně. Pokud v současnosti probíhající „skrytá mobilizace“ nestačí doplňovat ztráty, Kreml bude muset v určitém okamžiku znovu sáhnout k mobilizaci. Pokud bude ruské velení krok odkládat jako v loňském roce, může se mu vymstít na frontě.

Je ovšem dosti pravděpodobné, že Moskva se v tomto ohledu poučila a nenechá své síly tak vyčerpané jako v září 2022, kdy Ukrajinci prorazili v Charkovské oblasti. Na druhou stranu, ruské ozbrojené síly zdaleka nefungují bezvadně a strategické rozhodování Kremlu ohledně této války bylo také v mnoha ohledech chybné.

Ukrajinské velení v posledním týdnu intenzivně pokračovalo v útocích proti ruské Černomořské flotile – ale znovu především na souši. Jeho cílem by mohlo být snížení bojeschopnosti Černomořské flotily a otevření Černého moře pro obchodní lodě plující na Ukrajinu. A také demonstrace ochoty útočit na cíle na Krymu a donutit ruské ozbrojené síly, aby z poloostrova stáhly alespoň část svých jednotek, velitelských stanovišť atp.

Po oslabení ruské protivzdušné obrany na konci léta se zjevně nebe nad Krymem otevřelo ukrajinským střelám. V uplynulém týdnu úspěšně zaútočily na budovu, v níž se pravděpodobně nachází velitelské stanoviště flotily poblíž Sevastopolu, významnou leteckou základnu, a především velitelství Černomořské flotily v Sevastopolu.

Poslední útok byl poměrně netradičně proveden ve dne. Důvod byl zřejmě ovšem jednoduchý: úder dvěma, možná třemi střelami Storm Shadow, byl totiž podle ukrajinských představitelů naplánován tak, aby zasáhl jednání špiček ruské Černomořské flotily.

Počty zraněných a mrtvých zatím nejsou nezávisle potvrzené, ale škody na budově jsou značné. Ruská strana zvěsti o smrti mezi špičkami velení flotily (údajně včetně jejího vrchního velitele) zatím nekomentuje. Po několika dnech ale zveřejnila záběry s vrchním velitelem Černomořské flotily, který podle ukrajinských tvrzení měl být mezi zemřelými.

Ukrajinské síly budou v podobných útocích pokračovat, ale jejich intenzita bude záviset na zásobách raket dlouhého doletu. Doposud Kyjev pro takové mise využíval střely Storm Shadow a Scalp-EG dodávané Británií a Francií a střely s plochou dráhou letu domácí výroby Neptun. Zásoby těchto střel budou však relativně nízké.

A i když Ukrajina konečně obdržela americký slib o dodávkách střel ATACMS, i jejich počty budou velmi nízké, patrně jen několik desítek.

I ruská strana pokračovala v úderech do týlu. V několika případech byla cílem zjevně civilní infrastruktura pro vývoz ukrajinských produktů, především obilí, přes Černé moře.

Například 25. září Rusové nasadili 19 bojových dronů a vypálili 12 raket různých typů. O tomto konkrétním útoku mluvíme i proto, že je k dispozici rekonstrukce jejich drah, na které můžete vidět, že munice putuje po komplikovaných trasách ve snaze zmást a vyčerpat systém protivzdušné obrany. Útok si vyžádal dva životy a napáchal škody na přístavní infrastruktuře.

Z hlediska dalšího vývoje války stojí za pozornost i ruský úder z ranních hodin 21. září. Zahrnoval 43 řízených střel, z nichž 36 bylo sestřeleno ukrajinskými silami protivzdušné obrany. Zbytek těchto raket zasáhl energetická zařízení ve střední a západní Ukrajině. Při úderech, které způsobily škody na přibližně 40 budovách a vedly k částečnému výpadku elektřiny v pěti ukrajinských oblastech (Rivenské, Žitomirské, Kyjevské, Dněpropetrovské a Charkovské). Zabiti byli nejméně dva lidé.

Provozovatel ukrajinské elektrické sítě, společnost Ukrenerho, uvedl, že čtvrteční ruské bombardování bylo prvním velkým útokem na energetickou infrastrukturu země za posledních šest měsíců.

Očekává se, že ukrajinská protivzdušná obrana bude díky pokračujícím dodávkám raket země-vzduch na podzim a v zimě lépe připravena čelit podobným úderům. Ale její úspěch není zaručen. Nevíme například, kolik střel by mohly mít ruské síly k dispozici.

Znepokojivé pro Kyjev rozhodně je, že stále roste počet nasazovaných dronů typu Šáhid, jejichž výrobu se Moskva pokouší spustit ve velkém měřítku na území Ruska. Obrana proti nim je jednodušší než proti střelám s plochou či balistickou dráhou letu. V dostatečných počtech mohou obranu úplně zahltit a překonat, či minimálně usnadnit průnik jiné munice.