Zprávy z bojiště: Ukrajinská děla na jihu spustila, Rusové nasadili trestance

Základní situace na frontě byla v uplynulém týdnu stejná jako v předchozích. Ruské síly se soustředí hlavně na obranu při invazi zabraných území.

Ukrajinské jednotky pokračovaly ve své ofenzivě, jejíž rozsah je dán jak silou protivníka a jeho obrany, tak především množstvím dostupných jednotek. Proto ukrajinské útoky probíhají na krátkém úseku více než 1000 kilometrů dlouhé fronty.

Na severní frontě je situace relativně stabilizovaná. Ukrajinské velení muselo v létě úsek vyztužit zkušenějšími jednotkami, od té doby se situace prakticky nemění. Invazní síly přišly o většinu svých drobných pozemních zisků z léta. Vylepšily svou taktickou situaci kolem Kreminny a Bilohorivky, jak tvrdí obecně spolehlivý ukrajinský telegramový účet DeepState.

Co se týče severní části fronty, v posledních dnech se také ve velké míře mluvilo o přítomnosti ruské relativně nové 25. kombinované armády. Tento útvar se v blízkosti fronty neobjevil úplně poprvé, alespoň podle některých dostupných zdrojů, ale zajímavější bude jeho bezprostřední budoucnost než nedávná historie.

Pokud totiž byla 25. armáda (údajně cca 15 tisíc mužů) do oblasti vyslána proto, aby vystřídala zkušené jednotky, které budou následně vyslány do Záporožské oblasti, znamená to, že má ruské velení zřejmě stále pochybnosti o odolnosti své jižní obrany. Pokud k rotaci nedojde a 25. armáda bude použita pouze k posílení ruského uskupení u Kreminny, bude to znamenat, že Rusové jsou přesvědčeni, že jejich současné síly na jihu jsou dostatečné k zastavení ukrajinské ofenzivy.

V blízkosti Bachmutu pokračuje ukrajinská „pomalá ofenziva“ v oblasti jižně od města. Ukrajinské síly už podle všeho bezpečně ovládají obec Kliščijivku, o kterou se bojovalo celé měsíce. Boje se přesunuly více východním směrem, současnou linii fronty tvoří od severu k jihu běžící železniční násep několik set metrů za vesnicí. Cílem je zřejmě úplně odříznout jižní spojnici a silnici vedoucí do města, ale k obklíčení je zatím velmi daleko.

Jak jsme už zmínili, těžištěm ukrajinských operací bylo jižní bojiště. Na východnější ose ukrajinského útoku, jižně od Velike Novosilky, se situace prakticky nezměnila.

Někteří analytici se domnívají, že jsme v minulém týdnu byli možná svědky utlumení ukrajinských snah v této oblasti. Část důležitých ukrajinských jednotek, konkrétně námořní pěchoty, byla údajně převelena jinam, konkrétně do Chersonské oblasti.

Rusové v oblasti také nasadili podle dostupných informací trestanecké oddíly. Ruskému velení na jejich osudu nijak nezáleží, jejich bojová hodnota je ovšem nízká. Situace tedy patrně není pro ruskou obranu příliš složitá, a tak se Moskva rozhodla šetřit pro ni hodnotnější jednotky.

V oblasti hlavního ukrajinského útoku od Orichivu na Tokmak, tedy u obcí Robotyne a Verbove, se ruské obraně v minulém týdnu podařilo situaci do značné míry udržet beze změny. V posledních dnech byly ruské jednotky, které frontu drží, včetně výsadkových, podle řady zdrojů pod velmi těžkou ukrajinskou dělostřeleckou palbou. Spekulovalo se tedy o tom, že Ukrajina se chystá na další kolo intenzivních pozemních útoků, zatím se nezdá, že by tomu tak bylo.

Je tedy možné, že ukrajinským cílem je zvýšit ztráty na ruské straně a nadále oslabit obranu sektoru. Vyšší intenzita palby by podle některých odhadů měla prostě zvýšit tempo ztrát a vyčerpat ruské jednotky rychleji, než je možné na frontu přesouvat posily.

Ukrajinský postup je tak nadále velmi pomalý. Podle ukrajinských zdrojů se v jižní části fronty nedaří především postup na křídlech, tedy například dobytí obce Verbove. V jižní části výběžku se další postup musel v posledních týdnech nejméně dvakrát údajně zastavit právě proto, že hrozilo nebezpečí protiútoku ze stran.

Dá se přitom předpokládat, že bitva o Verbove nebude ani rychlá, ani jednoduchá. Ukrajinci bojovali o Robotyne několik týdnů a víme, že Rusové rozmístili poblíž Verbove a jižně od Robotyneho posily, aby Ukrajince zpomalili.

Někteří pozorovatelé se domnívají, že Rusové se uchýlili ke stejnému postupu jako Ukrajinci v loňském roce: pokouší se hrát o čas v naději, že protivník své tempo útoku nedokáže dlouhodobě udržet.

Ukrajinci nasazují do bojů kolem Verboveho a Robotyneho části různých brigád, snad právě ve snaze udržet neustálý tlak na ruskou obranu. Postup je však stále pomalý, i když třeba brigádní generál Oleksandr Tarnavskij, velitel operační a strategické skupiny v Chersonské a Záporožské oblasti, v rozhovoru pro CNN uvedl, že ukrajinské síly u Verboveho „prorazily“ ruskou obranu.

Vnější pozorovatelé se obecně shodují v tom, že o skutečném průlomu hovořit nelze. Ukrajinci (i s obrněnými vozidly) skutečně prolomili ruské obranné linie západně od obce, ale tuto skutečnost nevyužili (vzhledem k podmínkám ani nemohli) k dalšímu postupu.

Prohlédněte si, jak žijí ruští váleční zajatci na Ukrajině.

Tarnavskij rovněž uvedl, že ačkoli protiofenziva neprobíhá tak „rychle, jak se očekávalo“, zima Ukrajince nezpomalí. Přestože mokrá a rozmoklá půda ovlivní nasazení těžkých obrněných vozidel, ukrajinský přístup se podle generála zaměřuje na taktiku malých jednotek bez výrazné obrněné podpory.

Podobná vyjádření jsme od ukrajinských představitelů v minulých týdnech slyšeli vícekrát. Něco na nich nepochybně je, nasazení obrněné techniky k prorážení ruské obrany probíhalo ve stále menší míře. Zároveň to ovšem de facto znamená, že Ukrajina nemůže uskutečnit rychlý a hluboký průlom, protože na to prostě tempo pěší chůze nestačí.

Mimochodem, minimálním cílem je podle ukrajinského velitele město Tokmak, jehož centrum leží asi 20 kilometrů od současné linie fronty. Obecně se odhaduje, že ukrajinské jednotky se ho pokusí obejít, dobývání samotného města, které není o tolik menší než Bachmut, by trvalo dlouho a bylo by velmi nákladné. Dlouhodobým cílem ofenzivy je pak podle Tarnavského prolomit ruské spojení mezi Krymem a pevninským Ruskem za účelem dosažení původních státních hranic.

Tarnavskij v rozhovoru také uvedl, že k průlomu by mohlo dojít po obsazení Tokmaku. Ale protože ruské síly dál pokračují v budování obranných pozic za současnou frontou, něco takového se jeví jako nepravděpodobné. Ačkoli tempo těchto prací pravděpodobně není vysoké jako během prvních šesti měsíců roku 2023, Moskva zjevně pokračuje a patrně bude pokračovat v opevňování Záporožské oblasti.

Boje v Chersonské oblasti nebyly v posledním týdnu nijak intenzivní, pokračovalo především ostřelování a diverzní akce přes Dněpr. Ruské zdroje ovšem tvrdí, že do regionu se přesunuly části několika brigád ukrajinské námořní pěchoty, a to z oblasti kolem Nove Novosilky, kde, jak jsme zmínili, v posledních týdnech ukrajinská útočná snaha dosti polevila.

Zatím nejde o spolehlivě potvrzenou zprávu, její věrohodnost může ovšem zvýšit případná reakce Rusů. Pokud do oblasti přesunou další jednotky, mohlo by to znamenat, že se obávají zvýšeného rizika ukrajinských útoků. Zatím se ovšem neobjevují žádné spolehlivé informace o ukrajinských přípravách ke zvýšení bojové aktivity v této oblasti.

Ruské síly nepokračovaly v uplynulém týdnu v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dále ovšem probíhaly útoky na oděský přístav a infrastrukturu určenou k vývozu zboží z Ukrajiny.

Nadále také platí, že ruské údery ve stále větší míře probíhají s využitím dronů. Řízených střel je nasazeno méně než například před rokem. Od začátku září Rusové provedli 18 úderů, při nichž bylo zachyceno 366 dronů Šáhid. Předtím byl podobný počet bezpilotních letounů (přesně 367) zaznamenám v období od 26. června do 30. srpna během 29 úderů. Ruská taktika se tedy mění: úderů se účastní větší počty dronů, snad ve snaze přetížit vybrané části protivzdušné obrany Ukrajiny.

Dodejme ovšem, že počty nasazených kamikadze dronů už v minulosti byly i o něco vyšší, například na začátku roku 2023, nebo pak v květnu letošního roku. V obou případech šlo o poměrně krátkodobou kampaň, trvající několik málo týdnů. Jestli tomu tak bude v tomto případě také, nebo Rusko díky licenční výrobě může začít drony íránského původu nasazovat stále intenzivněji, to se uvidí až v příštích týdnech.

Za zmínku také nepochybně stojí vývoj situace v Černém moři. Do ukrajinských přístavů mířilo v uplynulém týdnů pět lodí, které by měly do Afriky a Evropy vyvézt přes 120 tun obilí. Lodě plují do přístavů Čornomorsk a Pivdenyj koridorem, který v oblasti udržuje ukrajinské námořnictvo. Další tři plavidla už podle ukrajinských úřadů přístavy se zbožím na palubě minulý týden opustila a do doby vydání článku pokračovala jejich cesta bez nehod.

Dodejme, že cesty probíhají do značné míry výsostnými vodami států NATO, především Rumunska, a tak má ruské vojenské námořnictvo před sebou těžké dilema. V každém případě je však vyhlášená ruská blokáda ukrajinských přístavů v současné chvíli neefektivní.

Činnost Černomořské flotily výrazně omezují ukrajinské námořní drony a především protilodní střely. Ruské hladinové lodě se tak neodvažují udržovat stálou přítomnost v takové vzdálenosti od ukrajinských břehů, aby mohly účinně bránit lodní dopravě. A o „blízké blokádě“ přímo u přístavů už vůbec nemůže být řeč.