Zprávy z bojiště: Ukrajině se povedl největší průlom od začátku války

Na začátku září zpravodajská stanice CNN informovala, že před zahájením ofenzivy na jihu země kyjevské velení uvažovalo o paralelním útoku na jihu i na severu. Od plánu i po konzultacích s americkými kolegy a simulacích průběhu bojů podle této zprávy upustilo.

Dnes už víme, že to byla nepravda – a s největší pravděpodobností vědomá lež. Zdroje amerických novinářů s velkou pravděpodobností chtěly pomoci připravit půdu pro novou ukrajinskou operaci.

V úterý 6. září totiž začal na úseku charkovské fronty z hlediska dosavadního průběhu „druhé fáze války“ – tedy po ruském stažení od Kyjeva – zcela výjimečně úspěšný útok ukrajinských jednotek. Jak uznávají ruští vojenští blogeři (zatím ne oficiální ruské zdroje), ukrajinské jednotky dokázaly během posledních dvou dnů postoupit až o 30 kilometrů – na poměry ukrajinského bojiště zcela nezvyklé tempo.

Útok proběhl na úseku, který vymezují města Čkalovske na severu a Balaklija na jihu. Je to jedno z mála míst charkovské fronty (další je oblast severně od města), kde obě strany neoddělují řeky, a je proto vhodné k útoku. Řeka Severní Doněc tu totiž vytváří veliký záhyb směrem k západu.

Původně se mluvilo o „oportunistickém útoku“ na několik mimořádně oslabených pozic ruské armády, v tuto chvíli se ovšem zdá pravděpodobnější, že jde o výrazně větší operaci. Ukrajinské zdroje o počtu nasazených jednotek samozřejmě mlčí, podle jednoho ruského „military“ kanálu mají ukrajinské síly v oblasti až devět tisíc mužů. To je možná přehnané, ale naznačuje to, že Kyjevu se v místě podařilo vybudovat v tomto úseku značnou početní převahu.

Je až poněkud zarážející, že ruská strana byla útokem zjevně překvapena. Zvláště když někteří (i ruští či proruští) pozorovatelé na soustředění ukrajinských sil na charkovské frontě v posledních týdnech několikrát poukázali.

Ruská obrana zjevně nebyla dobře připravena. Obranné pozice údajně nebyly příliš dobře vybudované. V oblasti nebylo dost záložních jednotek, které by mohly rychle pomoci na ohrožených úsecích, což je patrně odraz současné špatné personální situace v ruské armádě.

Nyní k samotné operaci, nebo tedy spíše k tomu, co o ní víme. Podle ruských zdrojů, které mají mít zprávy od jednotek v oblasti, Ukrajina v tomto případě zahájila útok s pomocí kombinovaných sil, včetně silného tankového kontingentu.

K prvnímu útoku na Balakliju, který začal v úterý 6. září během dne, shromáždily ukrajinské síly údajně zhruba 15 tanků a další bojová vozidla. To tedy nasvědčovalo tomu, že jde o poměrně malou lokální operaci.

Evidentně se však jednalo pouze o jednu z několika mechanizovaných jednotek, na jejichž využití má být ukrajinská taktika založena. Tanky a další vozidla doprovázená údajně hlavně jednotkami zvláštního nasazení postupují rychle a vyhýbají se bojům ve městech či vesnicích. Takové oblasti údajně obejdou, případně obsadí hlavní cesty z/do těchto sídel, a postupují dále. Pouliční boj pak nechávají spíše na dalších jednotkách (tj. oddílech druhého sledu), aby se útok nezdržoval.

To je běžný postup při nasazení mechanizovaných jednotek, ukrajinské síly jej ovšem prakticky nikdy nepoužívaly. Třeba proto, že většině ukrajinských jednotek chybí obrněná vozidla pro pěchotu. Bez obrněných vozidel je rychle se pohybující pěchota při podobných průlomech velmi zranitelná.

V posledních dnech se na sociálních sítích objevil takový případ – jednotka „vagnerovců“ přepadla skupinku ukrajinských vojáků. Ti se pohybovali v dodávce, která neposkytuje žádnou obranu ani proti běžným zbraním, a všichni byli prakticky okamžitě zabiti (odkaz na video nezveřejňujeme, stejně jako v případě drastických záběrů druhé strany). Ovšem zpět k ukrajinské ofenzívě.

První útok přišel od západu směrem na město Balaklija, které se v tu chvíli zdálo být hlavním cílem útoku. Ve městě zůstaly údajně pouze dvě jednotky „milicí“ Rosgvardia (2 roty, takže maximálně 400 mužů, spíše méně), které nemají vybavení ani výcvik, aby se dokázaly ubránit útoku běžné armády.

Jde spíše o policejní jednotky, byť na poměry policie těžce vyzbrojené. Nemají vlastní dělostřelectvo či minomety a nejsou vycvičeny ani vybaveny, aby spolupracovaly s armádním dělostřelectvem či letectvem. Jinak řečeno, nejde ve skutečnosti o armádu.

Ruské letectvo údajně nemohlo v oblasti příliš pomoci, protože ukrajinské jednotky postupovaly s dostatečnou protivzdušnou obranou. Rusko tam tedy ztratilo nejméně jeden letoun Su-25, prý po zásahu protivzdušnou střelou odpálenou z ramene. I přesto je v regionu údajně velmi aktivní.

Osud ruských jednotek v Balakliji nemáme potvrzený, podle některých, hlavně ukrajinských zdrojů už byly zničeny a město obsazeno postupujícími vojáky. Podle jiných se z města stačily stáhnout. Těžko ovšem předpokládat, že by město dokázaly udržet proti pravidelné armádě - navíc útočící z několika směrů.

Ukrajinské jednotky totiž zaútočily v několika směrech. První úder proti Balaklije od západu vedl k tomu, že ukrajinské jednotky se dostaly do města, ale jejich postup byl zastaven. Ruské velení povolalo k městu zálohy umístěné v okolí (především severovýchodním směrem).

Ukrajinské síly zároveň ovšem vyrazily východním směrem i z několika pozic severněji od Balaklije a zároveň z jihu, přes řeku Severní Doněc. Jižní útok pronikl do centra města, ty severní měly za cíl vesnice a městečka severovýchodně od města. Díky tomu dokázaly napadnout ruské zálohy ještě předtím, než se dostaly do Balaklije. K městu se tak ukrajinské jednotky dostaly nejméně ze tří směrů (od západu, jihu a nakonec i severovýchodu), takže to bylo prakticky obklíčeno.

Hlavní ukrajinský útok pak pokračoval dál směrem na severovýchod. Zřejmě v noci ze 6. na 7. září bylo obsazeno městečko Volochiv Jar, které je křižovatkou několika dopravních cest. Zdá se, že tady se možná ukrajinský útok rozdělil do dvou směrů.

První větev míří na jihovýchod, směrem na Vesene. Vývoj posledních hodin nasvědčuje, že tyto síly v první řadě zřejmě za úkol chránit bok postupujích jednotek.

Druhá „větev“ útoku zamířila dál na severovýchod, směrem k městu Ševčenkove. Ukrajinské jednotky se údajně znovu pokusily město obejít (patrně z jihu) směrem na východ. Z okolí města byly ve čtvrtek ráno hlášeny boje, především právě o silnici vedoucí z města východním směrem, tedy ke Kupjansku.

Město ležící na řece Oskol je důležitým silničním a především železničním uzlem pro ruskou logistiku. Z Kupjansku míří například zásoby směrem na jih, k izjumskému předmostí a přilehlým oblastem fronty.

Z Ševčenkove je to do Kupjansku vzdušnou čarou zhruba 20 kilometrů, takže pokud by ho ukrajinské síly skutečně obsadily, pro invazní armádu by to byl veliký problém.

V pohodlném dostřelu ukrajinský děl by se navíc ocitly i další mosty přes řeku Oskol, takže ruská logistika by potenciálně měla problém zásobovat jednotky mezi Ševčenkovem a Kupjanskem. Před Ukrajinou by se tak otevřela možnost zopakovat v menším měřítku stejný postup u Chersonu, pokusit se „vyhladovět“ jednotky před Oskolem, a postoupit tedy výhledově až ke Kupjansku.

Což by zase vedlo nepochybně i ke stažení ruských jednotek od Izjumu. Jejich situace by byla ještě horší, kdyby uspěl i údajný ukrajinský pokus o postup směrem k Vesenemu, tedy výše zmíněná první „větev“ ukrajinského útoku od Volochiva Jaru.

V těchto bojích se tedy hraje o hodně. Dá se očekávat, že Rusko se pokusí shromáždit síly k protiútoku a ukrajinský postup zastavit – pokud už k tomu v posledních hodinách nedošlo. Jak jsme uváděli, ruské síly se údajně v těchto chvílích pokouší postup ukrajinských jednotek zastavit právě u Ševčenkove, ale protože nevíme nic o rozložení jednotek a jejich síle, nebudeme spekulovat o dalším průběhu.

Protože jde o v této válce nezvyklý druh „rychlého“ útoku, situace se nejspíše bude měnit poměrně rychle. Uvidíme, zda ukrajinské dělostřelectvo například dokáže držet krok s útočícími jednotkami či jak účinné bude údajně poměrně masivní nasazení ruského letectva.

Na zbylých částech fronty se nestalo v posledních dnech nic zdaleka tak dramatického jako okolo Balaklije. Ruské síly útočily v posledních dnech poměrně silně severně od Charkova a dosáhly i určitých úspěchů, ale jejich postup byl spíše v řádu stovek metrů až jednotek kilometrů. Navíc je možné, že část sil od severu bude muset posílit pozice ohrožené ukrajinským útokem.

V donbaské oblasti také docházelo ke střetům, ale žádný z nich nepřinesl velké změny v průběhu fronty. Zajímavé je, že podle některých náznaků ukrajinská armáda pomalu zatlačuje ruské síly zpět v některých úsecích na frontě u Lysyčansku, tedy města, které Ukrajina ztratila na začátku léta. Zatím jde ovšem o nepotvrzené odhady, vyčtené v podstatě mezi řádky hlášení generálních štábů.

Objevují se zprávy o ruských úspěších na záporožské frontě, ale zatím pouze z ruských zdrojů, a ne právě těch nejspolehlivějších. Uvidíme v příštích dnech.

Na chersonské frontě se také velmi aktivně bojovalo, ale fronta se prakticky nezměnila. V oblasti ukrajinského předmostí přes Inhulec, kolem Davydiva Bridu, panovala v posledních dnech údajně určitá „operační pauza“. Ukrajinské jednotky měly údajně problémy se zásobováním, dokud se nepodařilo vybudovat brod přes řeku Inhulec.

Intenzivně se bojovalo údajně na severní části chersonské fronty, kde ukrajinské síly nadále vyvíjely tlak na bránící se ruské jednotky. Nic nenasvědčuje tomu, že by došlo k nějakému většímu úspěchu jedné či druhé strany.

Ukrajina pokračovala v ostřelování fungujících spojení přes Dněpr, včetně pontonových mostů budovaných ruskou armádou. Ale jako obvykle vliv těchto úderů na bojové schopnosti okupantů je těžké posoudit. Ruská obrana na chersonském předmostí se evidentně stále nezhroutila.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili informace o průběhu ofenzívy ze 6. září. Zároveň jsme odstranili nepřesnou informaci o poškození mostu v Kupjansku v předchozím průběhu války.