Zprávy z bojiště: Rusové mají novou taktiku k zisku klíčové logistické trasy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na ukrajinské frontě se stále zřetelněji ukazují trendy, které jsme pozorovali v posledních týdnech a měsících. Ruské síly jsou útočně naladěné, ukrajinským nezbývá než se držet obrany.

Zpravodaj britského deníku Financial Times na Ukrajině na základě rozhovoru s ukrajinským vojáky uvedl, že Ukrajinci vystříleli jen třikrát méně nábojů, než by podle svých odhadů potřebovali na udržení svých pozic. Podle poměrně široké shody důvěryhodných západních analytiků ukrajinské dělostřelectvo každý den vypálí zhruba jeden až dva tisíce nábojů. Invazní síly zhruba 10 tisíc denně.

Ukrajinští představitelé jsou poněkud optimističtější. Ministr obrany Rustem Umerov uvedl v únoru, že ruská dělostřelecká převaha je zhruba 1:3 a denně se zvyšuje. Dodal, že minimum pro Ukrajinu je 6000 kusů munice denně.

V dohledné době, tedy řekněme příštích týdnech, neexistuje reálná naděje, že by ukrajinské síly takové množství munice dostaly k dispozici. „Hlad“ po munici v ukrajinské armádě bude tedy pokračovat.

Evropská unie v loňském roce slíbila dodat do března 2024 milion dělostřeleckých granátů, ale termín se změnil. Nyní plánuje do konce roku vyrobit 1,4 milionu nábojů, z nichž všechny ovšem asi na Ukrajinu nepůjdou. Spojené státy mají do konce prvního čtvrtletí 2024 vyrábět 36 tisíc kusů dělostřelecké munice denně, značná část ovšem půjde na doplnění zásob americké armády. Na přelomu let 2025 a 2026 by měla produkce dosáhnout 100 tisíc kusů munice měsíčně.

Stále se také nepodařilo vyřešit problém s americkou vojenskou pomocí, i když návrh zákona už překonal poslední procedurální překážku v Senátu a čeká ho konečné hlasování. V dolní komoře, tedy Sněmovně reprezentantů, se ale kvůli odporu republikánů může zaseknout.

Ukrajinské síly mají také nedostatek mužů, především pěchoty. Příčina je jak demografická (Ukrajina má méně mužů, hlavně ročníky ve věku 20-30 jsou velmi slabé), ale také politické. Kyjev stále nepřikročil k další mobilizaci, i když o její nutnosti není pochyb.

Deník Washington Post přinesl nedávno reportáž, ve které představitelé ukrajinské armády uvádějí, že některé prapory mají místo plného stavu 200 jen několik desítek mužů. Mimochodem, stejný zdroj uváděl, že jedna jednotka dostala pro své dvě houfnice dohromady deset kusů munice.

Není jasné, nakolik jsou tyto problémy rozšířené, zejména proto, že Ukrajinci přednostně zásobují části fronty, jako Avdijivka nebo Bachmut, které jsou pod největším tlakem. Ale i z těchto oblastí máme spolehlivé informace o tom, že zásob rozhodně není dost.

Nástup nového velitele ozbrojených sil, ke kterému došlo po dlouhých spekulacích minulý týden, tyto problémy nijak nedokáže vyřešit. Nový muž na pozici, Oleksandr Syrskyj, ale už přikročil ke jmenování některých nových velitelů. A zatím jde o jména, která jsou na Ukrajině obecně respektována.

První kroky nového velitele jsou obecně přijímány optimisticky. Brzy ho ale čeká velká zkouška, a to jak se vypořádá s pokračováním bitvy o Avdijivku v Doněcké oblasti. Toto místo si stále zaslouží nejvíce pozornosti, a proto se mu věnujeme v samostatném textu. Nyní si projděme ostatní části fronty.

Převaha ruských sil v řadě ohledů se na bojišti zatím neprojevuje rychlým postupem. Ale ukrajinské jednotky kvůli ní nemají mnoho sil, aby ztracené pozice dobyly zpět. Byť k protiútokům dochází, jejich intenzita je nižší a v důsledku se tedy na velké většině fronty pohybuje linie výrazněji ve směru ruských útoků.

Boje komplikovalo i počasí, které bylo poměrně teplé a tedy blátivé, byť mráz dokázal někdy překvapit. Stejně jako loni v zimě počasí boje omezovalo, ale rozhodně je nezastavilo.

V severní části fronty, tedy v Luhanské oblasti, ruské jednotky dál pokračují v útocích, jejichž konečným cílem je zřejmě zatlačit ukrajinské jednotky za řeku Oskil. V oblasti Rusové v posledních týdnech získali zhruba 20 km2 území, o část ale přišli při ukrajinském protiútoku. Frontová linie v oblasti zůstává většinou stabilní i přes často velmi těžké boje. Moskva tam nicméně má dostatek sil, aby v tlaku pokračovala.

U Bachmutu ruské síly mírně postoupily severně od města. Situace tu není jednoduchá, ukrajinské jednotky ovšem mají stále výhodnější vyvýšené obranné postavení, které – alespoň tedy teoreticky – měly čas dobře připravit.

Velmi těžké boje pokračovaly také v okolí vesničky Novomichajlivka v Doněcké oblasti jižně od Avdijivky. Cílem ruské snahy o postup v této oblasti je město Vuhledar známé z neúspěšné ruské ofenzivy z přelomu let 2022 a 2023. Obsazení města by pomohlo Moskvě bezpečně používat železnici vedoucí z Doněcku na jih Ukrajiny a získat tak další výhodnou logistickou trasu.

Protože ovšem předchozí ruská snaha o útok přímo na Vuhledar dopadla katastrofálně, ruské velení zkouší jiný přístup. Snaží se obránce odříznout od zásobování a tím donutit k ústupu. Rusové proto intenzivně útočí v několika oblastech severovýchodně od města, v posledních dnech především právě u Novomichajlivky.

Boje údajně probíhají i v samotné vesnici, byť obrana se nezhroutila. Ale intenzivní bombardování a neustálé útoky přesto ničí jednotlivé opěrné body obránců, ale také je pochopitelně vyčerpávají a připravují o mužstvo. Ani tady se nejspíše podoba bojů v příštích týdnech nezmění.

Na zbytku fronty k důležitějším změnám nedošlo. Například v místech bývalé jižní ofenzivy se i přes boje linie fronty posunovala maximálně od jednoho stromořadí k druhému a zpět.

Na chersonské frontě u vesnice Krynky ukrajinské jednotky nadále odolávaly ruskému bombardování a pro Rusy velmi nákladným útokům po několika dobře známých přístupových cestách.